HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Záhada indiánské metropole: pueblo je postaveno ze dřeva, které v poušti nikde neroste

Pueblo Bonito patří mezi vůbec největší stavby z kamene a dřeva, které kdy severoameričtí indiáni vybudovali. Má to ale jeden pořádný háček: v novomexické poušti nerostou žádné stromy! Odkud tedy indiáni z kmene Chako tento materiál získávali? Při řešení téhle hádanky se archeologové pořádně zapotili.


Pueblo Bonito
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Pohled na stavby Pueblo Bonito v Novém Mexiku je prostě ohromující, byť jsou dnes dochovány už jen v nepatrných fragmentech. Domorodí obyvatelé, indiáni z kmene Chako, tu někdy kolem roku 950 našeho letopočtu začali se stavbou „velkého domu“, puebla, do kterého se postupně vměstnalo celé lidnaté město. Nevíme to úplně jistě, celá stavba je opředena nejednou záhadou. Zdá se totiž, že dnes dochovaných 800 místností (z původních asi 1500) této místy až pětipatrové stavby bylo obýváno nejspíš jen sporadicky.

Město plné legend

Možná tu sídlili jen šamani a kněží, nebo se sem lidé stahovali v období nepokojů? Těžko říct. Sakrální, obranný ani rituální účel stavby rozhodně nevysvětluje její celkovou mohutnost. Největší stavební boom přitom zažilo Pueblo Bonito mezi lety 1020–1060, kdy se z něj stal jeden z největších vybudovaných objektů v celé předkolumbovské Americe. Místo, o kterém dříve v mýtických zkazkách často hovořili příslušníci jiných kmenů, vzdálených odtud i tisíce kilometrů, pochopitelně dráždilo fantazii současných archeologů i etnologů.

Jejich bádání totiž bylo povětšinou neúspěšné, o zdejší kultuře indiánů Chako se z vykopávek mnoho nedozvěděli. A tak se teprve nedávno začali soustředit na řešení ryze praktických otázek, které jim evidentně mohou přinést mnohé odpovědi. Jaké například? Tak třeba kde uprostřed této sluncem rozpálené a kamenité pouště sehnali prapůvodní stavitelé dostatek dřeva, ze kterého je Pueblo Bonito velkou měrou vystavěno. Ne, zdejší pueblo určitě není ryzí dřevostavba, rovným dílem je tu zastoupen i kámen. Ale prakticky všechny stropní podpěry, nosné trámy a pilíře pochází ze stromů, které tu nikde poblíž nerostou.

Statisíce stromů uprostřed pouště

A že je to nějakých stromů. Arizonský archeolog Christopher Guiterman jich napočítal přes 240 000! „Vidíte tu stovky a stovky dřevěných trámů, vystupujících z kamenných stěn na povrch, dřevo je tu všudypřítomné,“ říká. „Má to jen jeden háček. Kromě stavby samotné tu nikde jinde žádné stromy nerostou.“ Vykáceli tu snad domorodci celý les? Zdejší liduprázdné planiny evidentně stromový porost nikdy nenesly. Guiterman se proto začal zabývat původem stavebního dřeva, byť si k tomu nevybral právě tu nejsnazší metodu. Rozhodl se totiž pro tzv. dendroprovenanci.

Když dřevo vypráví příběhy

Co to obnáší? Z historického trámu vyvrtáte na několika místech dutým nebozezem vzorky dřeva. Na nich pak vidíte přesný chronologický záznam letokruhů, podobně jako třeba na pařezech pokácených stromů. Letokruhy neodráží jen věk stromu, ale i proměny ekologických podmínek na původním místě růstu. „Dá se v nich číst jako v knize, pokud tedy víte, co máte hledat,“ prozrazuje Guiterman. Vidět můžete vepsaná suchá léta, kdy byl přírůstek letokruhů minimální, stopy požárů, velké zimy. Je to trochu podobné jako lidské otisky prstů. A dál?

Dřevění sourozenci s pamětí

Guiterman vyrazil z pouště do lesů a hledal tu u věkovitých stromů podobný záznam, jako měly trámy z Pueblo Bonito. Pokud kdysi rostly na stejném místě, měl by být příběh vepsaný do jejich letokruhů stejný, ne? Nebylo to ale právě snadné. Guiterman odebral z trámů přes 6000 vzorků a nejbližší lesy se od puebla nacházely desítky kilometrů daleko. A to v nich ještě musel hledat stromy-pamětníky. I proto mu celá tahle badatelská operace trvala čtyři roky. Nutno dodat, že v Čechách by to měl snazší. Naši lesníci už totiž mají vcelku slušnou digitální dendrochronologickou databázi.

Devadesát kilometrů pouští

Výsledek? Fascinující! Podařilo se mu totiž dohledat přesné lokality, odkud stromy na stavbu Pueblo Bonito pocházely. Když byla velkolepá stavba zahájena, dopravovali k ní indiáni dřevo z pohoří Zuni. Pětasedmdesát kilometrů pouští, jen s využitím lidské síly a jednoduchých tažných smyků. Evidentně si jejich dřevorubci pečlivě vybírali, protože po několika letech přestali být se zdejší nabídkou spokojení. Proto zamířili do hor Chuska, 90 kilometrů daleko, odkud stahovali dřevo dalších dvacet let. Na drobná díla, dveře a rámy, potažmo na rituální předměty, pak sváželi dřevo z dalších sedmi izolovaných horských lokalit.

Ne že by tento náročný výzkum odhalil význam obřího Pueblo Bonito. Ale archeologům jasně ukázal, jakých výkonů byli Pueblani vlastně schopni. Nebyli to zrovna primitivní domorodci, když svým způsobem dokázali napodobit „stavbu odpovídající svou náročností egyptským pyramidám“.

 

Autor:

Vydáno dne:


Photocredit: MARELBU

5 0

Hodnocení: 5/5 (47 hodnocení)

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL