Od roku 2030 by mohly rodiny získat zvýhodněné financování od bank, pokud si postaví dřevostavbu

Evropa je napřed

Ve vyspělých státech západní a severní Evropy je udržitelné stavebnictví ze dřeva již několik let běžnou praxí. V České republice však donedávna bránila většímu rozvoji ekologických vícepodlažních budov přísná požární norma, která připouští dřevostavby do požární výšky maximálně 12 metrů. I když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej pro vyšší dřevostavby nikdo moc nepoužíval.

Za rok se událo spoustu změn

Z potřeby změny legislativních omezení vznikla vloni na jaře Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Za poslední rok se díky tomu v této oblasti udála řada pozitivních změn. Zároveň se definovaly další body, jejichž naplňování je vedle legislativy klíčové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu.

Nová norma je na spadnutí

Jak bylo zmíněno, v České republice lze aktuálně stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva nad požární výšku 12 metrů jen tzv. inženýrským způsobem. Využití pro dřevostavby bylo jasně potvrzeno na základě společného odborného stanoviska zainteresovaných institucí (HZS, ČAS a UCEEB ČVUT) zveřejněného koncem loňského roku ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Toto stanovisko sice ještě není novou požární normou, ale jednoznačně zvýšilo jistotu pro investory a změnilo přístup jednotlivých pracovišť prevence HZS k této věci.

Navíc byly vydány jednotlivé části druhé generace Eurokódů 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně-inženýrský přístup do systému ČSN. Do konce roku 2023 měla být ze strany HZS, ČAS a UCEEB ČVUT stanovena přesná metodika pro požárně-inženýrský přístup. Na tomto bodě se dosud pracuje. Vydání návrhu na změnu požární normy z hlediska dřevostaveb je nyní naplánováno na 1. pololetí roku 2025.

Podpoří i český stát výstavbu budov z materiálů s nízkou uhlíkovou stopou?

Podle členů Platformy by se proto do výstavby ekologických dřevostaveb měl zapojit také stát. Svou podporou ekologické výstavby dřevostaveb bude totiž motivovat také soukromé subjekty (jako příklad lze uvést Finsko, které je nejambicióznější evropskou zemí v omezení produkce emisí skleníkových plynů).

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

S ohledem na směřování ke klimaticky neutrálním budovám je jejich energetická náročnost a uhlíková stopa zcela zásadním parametrem. Zástupci členů Platformy se shodli na tom, že stát by měl výstavbu z udržitelných materiálů výrazně zvýhodnit v energetickém a připravovaném CO₂ štítku budovy. To by mělo významný vliv i na financování od bank, pro které je průkaz energetické náročnosti zásadní.

Podpora „zelených“ úvěrů

Zásadní roli v dalším rozvoji mohou mít vhodné úpravy v podmínkách financování výstavby dřevostaveb či staveb z jiných udržitelných stavebních materiálů, které by vyústily ve zvýhodnění jak pro stavebníky a developery, tak i pro koncové kupující a také financující subjekty. V úvahu připadají daňové pobídky, resp. úrokové zvýhodnění u úvěrů čerpaných na výstavbu či pořízení dřevostaveb. K nižšímu úročení „zelených“ úvěrů by mohl přispět například i souhlas ČNB se snížením povinných rezerv k „zeleným“ úvěrům.

Proč dřevostavby?

Dřevo je trvanlivý a obnovitelný materiál, výstavba z něj je udržitelná a energeticky méně náročná. Výstavba dřevostaveb přispívá k dekarbonizaci ve stavebnictví, protože dřevo dokáže pohlcovat emise oxidu uhličitého. Přináší kvalitu a výrazné zkrácení doby realizace díky tomu, že se při ní využívá moderní technologie prefabrikace. Masivní CLT panely, z nichž dnes dřevostavby mimo jiné vznikají, vynikají velkou pevností, únosností a velmi dobrou požární odolností. Dřevo vytváří v interiéru přirozené a zdravé vnitřní prostředí. Řada studií dokládá jeho pozitivní účinky na lidské zdraví a psychiku. Mimo jiné snižuje stres, eliminuje viry a bakterie a vyniká dobrými izolačními a akustickými vlastnostmi.

Závěrem – jak to tedy bude?

Zdali poskytnou banky od roku 2030 úrokové zvýhodnění na výstavbu či pořízení dřevostaveb, se rozhodne po vydání návrhu na změnu požární normy (viz druhý odstavec). Toto jednání je naplánováno na 1. pololetí roku 2025. Aktuální klíčové kroky k rozvoji výstavby udržitelných vícepodlažních dřevostaveb v ČR jsou nyní tyto:

1. Zintenzivnění a dokončení procesu normotvorby pro vícepodlažní dřevostavby.
2. Podpora udržitelných staveb se zapojením finančního sektoru pro stavebníky i koncové uživatele.
3. Stát by měl jít příkladem výstavbou veřejných budov z udržitelných materiálů.