Cena bydlení: Jak se nám bydlelo před třiceti lety a dnes

Chcete zažít tragikomický moment i bez návštěvy divadla? Stačí jen zabrousit mezi aktuální nabídky realitní kanceláře a rázem nebudete vědět, jestli nesledujete nějaké absurdní drama. Průměrná pořizovací cena bytu v Českých Budějovicích činí lehce přes 3 miliony korun. Ty levnější je třeba hledat v Ostravě nebo Ústí nad Labem, za 1,7 milionu. A Praha? Ta svými cenami připomíná spíše Dubaj. Opravdu si nějaký běžný smrtelník může dovolit „na jedničce“ byt za 16 milionů? Ani pronájem bytu tady opravdu nevyjde levně. Ve zmíněné extrémní Praze 1 se pohybujete kolem 30 000 za 60 m², v umírněných regionech pak kolem třetiny. Opravdu je v pořádku, aby lidé v zemi, kde nynější platový medián činí 29 127,- Kč, dávali třetinu nebo polovinu svých financí jen za to, že mají střechu nad hlavou? Komu vlastně pomáhají chytře zúročené hypotéky, na které bez brutální zástavy nedosáhnete? Nakonec, nebylo nám před třiceti lety vlastně lépe?

Fotogalerie:

i Foto: zephylwer0, erlebe-deine-region.de, evcabartakova, Facebook Retro

Zdání které klame

Nebylo a vlastně ani nebydlelo. Ale pokud chceme slyšet víc, než jen prosté konstatování, musíme jít trochu víc do hloubky. Se srovnáním cen to totiž nevyhrajeme. Nejsme totiž jen o 30 let dál, ale o celé řády a dimenze jinde. Změnila se doba, chcete-li kulisy. Jak v oblasti mezd, tak inflace i nabídky/poptávky nemovitostí z volného trhu. Když si dnes přečteme, jako to bylo dříve, zní to jako pohádka: 3+1 nájemní byt, v centru Brna, s inkasem za 280 Kč měsíčně. A v Praze? Byt 2+kk s příslušenstvím, s ústředním topením za 358 Kčs. Jenže je třeba současně chápat, že průměrný plat, kterým se rozhodně nemohl pochlubit každý, v roce 1989 činil 3 170 Kčs. V nájmu jste tedy vázali dobře desetinu svých financí. Jenže tady se pohádka mění na strašidelný příběh. To, že jste na nájem měli, nevypovídalo nic o tom, jestli jste skutečně mohli bydlet odpovídajícím způsobem. Bytů totiž bylo zatraceně málo.

Když o vlastním bydlení nerozhodujete vy…

Žili jste tedy tak, jak vám to zprostředkoval patřičný úřad, družstvo nebo podnik. Tam, kde vám řekli, ne tam, kde jste zrovna chtěli. A teprve poté, co jste vystáli nejednu frontu, pořadník a vydobyli patřičnou bumážku. Pokud jste tedy na správném místě neznali někoho, kdo vás mohl malinko popostrčit kupředu. Za nějakou drobnost, protislužbu. Luxus slušného bydlení byl totiž jen pro vyvolené. Navrhnout si vlastní bydlení, podle svých představ, třeba z netradičního materiálu? Ale jděte! Jen si představte, jak dlouho byste ze svého třítisícového měsíčního platu dávali dohromady těch 120 000 Kč, tedy sumu, na kterou byly odhadovány náklady na stavbu „luxusní rodinné vily“, tedy typického Šumperáku. Dnes už stojí na hranici dobrého vkusu, ale tehdy to byl vrchol domácí architektury. Ono totiž nic moc lepšího opravdu nebylo. Ale nebojte, nejspíš byste na něj stejně nesehnali materiál. Ten také nebyl pro každého.

Zavzpomínejte na retro bydlení a to, jak vypadaly byty před revolucí, v naší fotogalerii.

Některé ceny rostou bohužel rychleji

Byla tu samozřejmě i pozitiva. Třeba novomanželská půjčka, díky které si mohli čerstvě sezdaní sáhnout na 30 000 korun (tedy řekněme deset měsíčních platů), nebo podniková půjčka na bydlení (se zúročením 1 %). O takových si dnes můžeme jen nechat zdát. Už tehdy ale půjčka od Spořitelny bolela, protože kde sehnat peníze na koupi vlastního bytu za 90 000? Na druhé straně, hypoteční trh dnes je ekonomicky živým organismem, který se přizpůsobuje situaci, i klientům. A o půjčku na bydlení dnes můžete usilovat i sólo, aniž byste si kvůli tomu museli hledat partnera.

Vyjde dnes bydlení dráž?

Samozřejmě: průměrné měsíční výdaje za bydlení na osobu se od roku 1989 zvýšily dvanáctkrát, nájemné třináctkrát a za elektřinu a plyn platíme až 16x více, za vodu 10x. Na druhé straně, dnes domů také přineseme desetinásobný plat a můžeme si svobodně vybírat, kde na něj budeme dělat.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Závěr není jednoznačný

Srovnávat ceny bydlení dnes a před třiceti lety je víc než jen trochu neférové, vytržené z kontextu. Když to zjednodušíme: dnes vyděláváme v průměru desetinásobek toho, co tenkrát. A ceny běžného spotřebního zboží a potravin narostly za 30 let přibližně sedmkrát. Takže ano, máme se lépe. Jenže tenhle sympatický posun k lepší budoucnosti zatím není patrný zrovna u ceny bydlení, protože výdaje spojené s bydlením se za třicet let zvýšily výrazně více, než ostatní typy výdajů. Nikdo ale neříkal, že svoboda bude úplně zadarmo, ne?