Co Čech, to chalupář. Platí ještě toto tvrzení?

Druzí na světě v počtu chat a chalup

Podle statistik jsou Češi 2. největší chalupáři a chataři na světě. Vlastníme totiž nejvíce chat a chalup na hlavu a porážejí nás už jenom Švédové, kteří jediní jich mají ještě víc. V roce 2015 bylo v ČR 287 000 chat a chalup a podle odborníků každý pátý český dům je určen k rekreaci. Skoro 40 % obyvatel České republiky tráví nejraději dovolenou na chalupě a nemá potřebu vyrážet někam do zahraničí.

Kdy to začalo a proč?

Přestože největší boom zažilo chataření v 60. a 70. letech, jeho počátky se datují už do prvorepublikového období. Tehdy naši lásku k srubům a chatkám ovlivnila vlna trampingu. Po válce si lidé začali kupovat levné opuštěné domy v pohraničí a dělat si z nich víkendová obydlí. Postupně začaly vznikat celé chatové osady blíž městům. Lidé nemohli jezdit do zahraničí a tak svůj volný čas trávili na chalupě. Začali budovat okrasné i užitkové zahrady a chalupy se pomalu stávaly jejich druhým domovem. Po roce 1989 mnoho odborníků prorokovalo konec éry chataření. Lidé sice začali více cestovat a méně zahradničit, ale většina na chatu nezanevřela nebo se k nim postupně zase vracela. Od roku 2000 počet chalup a chat v naší republice zase roste. Vlastní je i mladé rodiny, které sem už nechodí zahradničit, ale užívat si volno v přírodě, chodit na výlety a odpočívat. Starší generace zase pomalu připravují svoje chatičky na trvalé bydlení. Spousta starších párů plánuje po odchodu do důchodu opustit město a trvale žít na chatě či chalupě.

Je rozdíl mezi chatou a chalupou?

Ano, rozdíl je v původu nemovitosti. Zatímco chaty byly postaveny přímo za účelem rekreace, chalupy vznikly buď jako objekty k trvalému obývání, které později přestaly být trvale obývány a začaly sloužit k rekreaci, nebo za výrobním účelem, např. jako mlýny nebo hamry, které si majitelé po tom, co ztratily svoji výrobní funkci, upravili k občasnému bydlení.

Kde je nejvíce chat?

Statistiky říkají, že si Češi kupují svoje víkendová obydlí v dojezdové vzdálenosti. 42 % jich je dokonce do 20 km od stálého obydlí, u 36 % chat a chalup je to do 50 km. Pouhých 10 % chalupářů a chatařů dojíždí více jak 100 km. Asi tedy nikoho nepřekvapí, že nejvíce chat a chalup nalezneme ve středních Čechách, především v okolí řeky Sázavy, kam vyrážejí na víkendy Pražané. Druhým oblíbeným místem zase především Pražanů jsou blízké Krkonoše. Na třetím místě jsou Krušné hory následovány malebnými jižními Čechami a původně vylidněnými pohraničními oblastmi Německa a Rakouska.

Jak jsou na tom ve světě?

Většina národů buď vůbec nechataří, nebo dává přednost jiným formám chataření než Češi. I Švédové, kteří jediní vlastní více chatek než my, nejsou chataři v českém slova smyslu. Rozhodně si vedle chatek nezakládají zahrady a také se nevěnují kutilství. Tráví čas spíše procházkami po okolní přírodě, rybařením a saunováním. Také české houbaření je pro ně v podstatě cizí. Stejně tak nepřišli na chuť kutilství, zahradničení a houbaření ani obyvatelé ostatních evropských států. V mnoha státech dávají obyvatelé přednost nájmu letních nemovitostí na víkend či dovolenou a svoje vlastní nemovitosti si nekupují.

Zajímá vás, jak vypadají chaty a chalupy v ostatních částech světa? Podívejte se do naší fotogalerie chat a chalup z celého světa.

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!