HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Difúzně otevřená dřevostavba, marketingový tah nebo lepší dům?

Difúzně otevřená dřevostavba je zdravější, dům dýchá, nikde se nerosí atd. To jsou velmi časté argumenty, které se s difúzně otevřenými dřevostavbami pojí. Je to všechno pravda, nebo marketingová bublina, která hraje na to, že žít v igelitovém pytlíku je přece nezdravé a nenormální?

Na adresu difúzně otevřené skladby dřevostaveb jejich výrobci a prodejci již vymysleli nemálo sloganů, které při jejich propagaci často opakují. V tomto článku se podíváme na čtyři nejčastější mýty a nakonec si představíme fakta, která u difúzně otevřených konstrukcí opravdu znamenají to pozitivní.


Difúzně otevřený systém

Za všechno může polystyren

Nebo by se dalo spíše říci: Za všechno může málo polystyrenu. Častým argumentem proti difúzně uzavřeným dřevostavbám bývá případná kondenzace vlhkosti přímo v dřevěné konstrukci. Tyto zkušenosti pramení z nedostatečného dodržování principů stavební fyziky, často kombinace chybějící nebo špatně provedené parozábrany a polystyrenu malé tloušťky (zejména u zděných staveb, kde se s parozábranou nepočítá). Proč je problémem právě málo polystyrenu?

Zde mi na úvod dovolte malou odbočku. Obecně je fasádní polystyren považován za naprosto neprodyšný materiál, který stavbu uzavře tak, že ve stavbě bude kondenzovat voda. Pro mnohé to nebude zdaleka nová informace, ale věděli jste, že difúzní odpor polystyrenu je nižší než difúzní odpor dřeva? Faktor fúzního odporu polystyrenu μ se pohybuje v rozmezí 20-100 a faktor difúzního odporu dřeva je 157, v případě OSB desky okolo 250. Zabrání tedy transportu vlhkosti z konstrukce dřevostavby spíše OSB deska sice o malé tloušťce ale s difúzním odporem 250, nebo polystyren s difúzním odporem 40?

Představme si dva příklady konstrukce. Obě budou klasické rámové konstrukce dřevostavby a jedna bude mít jako vnější izolaci polystyren tloušťky 5 cm (označme si ji jako konstrukci A) a druhá 20 cm (konstrukce B). Co se bude dít v dřevěném rámu vyplněném minerální izolací? V případě konstrukce B se bude teplota v této konstrukci blížit teplotě interiéru, přibližně 17°C. I když do konstrukce nějaká vlhkost pronikne, díky relativně vysoké teplotě v dřevěné konstrukci se nesrazí v kapalnou vodu (zde záleží na konkrétních podmínkách, uvedený příklad je ilustrativní pro nastínění principu).

Bude Vás zajímat: Minerální vata

Pokud nějaká vlhkost do konstrukce drobným porušením parozábrany z interiéru pronikne, rosný bod v konstrukci B bude s velkou pravděpodobností až ve vrstvě polystyrenu. Kdežto 5 cm polystyrenu v konstrukci A nepředstavuje dostatečně silnou izolaci, aby v rámové konstrukci nenastal pokles teploty a rosný bod se tak nachází v samotné dřevěné konstrukci. Proto za problémy s používáním polystyrenu v difúzně uzavřených skladeb nestála jejich aplikace, ale především nedostatečný důraz na stavební fyziku a dobře provedenou parozábranu.

Difúzně otevřená dřevostavba je zdravější

V tomto případě se jedná opravdu o marketingový slogan, kterému každý relativně snadno porozumí, ale který stojí prakticky na vodě. O tom, zda bude stavba zdravá nebo nezdravá rozhodují především dvě kritéria a těmi jsou: Eliminace tepelných mostů (tedy vlhkosti) a dostatečné větrání. Můžete mít totiž stavbu ze sebepřírodnějších materiálů, ale pokud nebudete větrat, tak vám to nebude nic platné. O otázce „zdravotní nezávadnosti“ stavby tedy rozhoduje vlhkost (správně navržená skladba z hlediska stavební fyziky a dobře provedené detaily) a dostatečné větrání a to jestli je dřevostavba difúzně otevřená nebo uzavřená s tím nemá moc co dělat.

Difúzně otevřená dřevostavba dýchá

Toto tvrzení je snad nejvíce zavádějící. Difúzně otevřená skladba dřevostavby umožňuje díky své skladbě (klesající difúzní odpor interiér>>exteriér) transport vlhkosti z interiéru do exteriéru. Jinými slovy: pokud se během zimy nějaká vlhkost do konstrukce dostane, má možnost odcestovat směrem do exteriéru. O „dýchání“ zde však nemůže být řeč. Navíc to může nabudit dojem, že v difúzně otevřené dřevostavbě je třeba méně větrat – v tomto slova smyslu by to dřevostavby muselo táhnout netěsnostmi v konstrukci, což je jev vskutku nežádoucí.

Jako ve skleníku

Řada lidí má problém s parozábranou v difúzně uzavřené konstrukci kvůli tomu, že nechtějí žít jako ve skleníku. Myslíte si, že za sádrovláknitou deskou a izolovanou instalační předstěnou poznáte, zda tam máte parozábranu nebo parobrzdu ve formě OSB desky?

Skutečná pozitiva difúzně otevřené dřevostavby

  • Lepší akustika – Náhradou polystyrenu za minerální izolaci nebo dřevovlákno dosáhne konstrukce dřevostavby lepších akustických vlastností díky vyšší hmotnosti a menšímu modulu pružnosti oproti polystyrenu.
  • Lepší tepelná setrvačnost – Díky vyšší měrné tepelné kapacitě materiálů, které nahrazují polystyren, dosahují maximální hodnoty teplot v interiéru v horkých letních měsících nižších hodnot.
  • Bezpečnější konstrukce – Dalo by se zjednodušeně říci, že difúzně otevřená dřevostavba je bezpečnější při poškození vrstvy, která zajišťuje nejvyšší difúzní odpor (parozábrana nebo parobrzda). I když se vlhkost do konstrukce dostane, může se díky snižujícímu se difúznímu odporu z konstrukce vypařit.

Je podle Vás difúzně otevřená konstrukce dobrý marketingový tah nebo jsou tyto dřevostavby skutečně výrazně lepší? O své názory se můžete podělit v naší diskusi.

Líbil se Vám tento článek? Kupte autorovi kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:

Vydáno dne:

55 -12

Hodnocení: 4.3/5

Podělte se s námi o Váš názor:


Související články: