„Obvinění ze stalkingu, otrava zvířat, noční teror.“ Oblíbená herečka zveřejnila videa sousedské šikany

Michaelo, kdy jste mobilní dům pořizovala?

Domek jsem pořídila v době pandemie, bavíme se o přelomu let 2020 a 2021. 

A jaký byl původní záměr? Rekreace nebo trvalé bydlení?

V době pandemie nikdo nevěděl, co se bude dít a jak moc je nákaza nebezpečná pro starší ročníky a děti. Situace se jevila velmi vážně, a tak jsem vzala svou tehdy dvouletou vnučku s cílem přesunout se někam na čistý vzduch, kde nebudeme uzavřené uprostřed milionové aglomerace. Pronajala jsem si pozemek a nechala na něj umístit mobilní dům, protože zkrátka ne každý může ze dne na den vytáhnout z kapsy deset a více milionů a koupit si klasickou nemovitost. Naše rodina takové finanční možnosti zkrátka nemá.

Co jste udělala po pořízení objektu?

Hned po instalaci jsem o všem informovala pana starostu, stavební úřad i odbor životního prostředí. V té době jsem totiž žila v přesvědčení, že se na tento typ objektu vztahuje pouze ohlašovací povinnost. Chtěla jsem postupovat transparentně od prvního dne.

Od kdy trvají neshody s vašimi sousedy?

Prakticky od prvního okamžiku jsem z jejich strany cítila, že nejsem vítána a že tam překážím. Ten pronajatý pozemek byl totiž před mým příchodem více než dvacet let opuštěný a neobývaný. Zmínění sousedé si z něj během těch let udělali tak trochu svůj vlastní odkládací prostor. Bývalá paní majitelka mi vyprávěla, že tam chodili trhat jablka, a když se jim něco na jejich vlastní zahradě nehodilo, jednoduše to hodili přes plot k nám. To mi nakonec potvrdili i majitelé pozemku a další lidé ze sousedství. Rozumím, že jim nebylo po chuti, když vedle nich najednou někdo začal žít a starat se o to místo. Kór když jsem tam přijela s malým dítětem. Z chování, které následovalo, usuzuji, že jim přítomnost dětí vadí obecně

Ptala jste se na své sousedy po okolí?

Ano, z vyprávění místních obyvatel vím, že už v minulosti nevybíravým způsobem donutili k odstěhování mladou maminku s miminkem a pětiletým chlapcem, která si domek pronajala z jejich druhé strany. K další sousedce Petře prý tehdy chodila s pláčem, že jí sprostě nadávají a bojí se vůbec otevřít okno do zahrady. Nakonec ten tlak nevydržela a s dětmi odešla.

Poznámka redakce: Tři záběry z kamer připevněných na minidomku poskytla redakci Dřevostavitele Michaela Kudláčková.

Sousedé na vás vytáhli dokumenty o absenci kanalizace v prvním roce. Kam jste vyvážela odpad?

To je ukázka toho, jak se dá situace překroutit. Od začátku jsem likvidaci odpadu aktivně řešila s příslušnými úřady. Nejprve jsem požádala o povolení na vlastní jímku. Na odboru životního prostředí mi sdělili potřebné parametry a upozornili mě, že k jejímu vybudování potřebuji souhlas majitelů sousedních pozemků. Sousedé zprava, ke kterým měla jímka svou polohou přiléhat, mi souhlas bez jakýchkoliv problémů dali. Machekovi, ačkoliv bydlí na úplně druhé straně pozemku, souhlas dát odmítli. Zablokovali tak původní plán. V té době jsem tedy zcela legálně využívala přenosný záchod.

A jak jste řešila odpad?

Po transparentní dohodě s majitelem místního statku jsem jeho obsah vyvážela autem zhruba kilometr a půl k poli, kde má statek vybudovanou vlastní legální jámu na močůvku. Právě to je to ono mýtické „obecní hnojiště“, o kterém pan soused tak rád s pohoršením mluví v médiích. Jelikož toto nebylo trvalé řešení, zažádala jsem o řádné povolení k napojení na veřejnou kanalizaci. Stálo to velké množství peněz, nekonečné vyřizování a tucty razítek od nejrůznějších institucí, ale na pronajatém pozemku jsem nechala vybudovat klasickou přípojku. Dnes tam pochopitelně mám standardní splachovací toaletu jako každý jiný.

Stavební úřad nedávno vydal pravomocný zákaz užívání stavby. Jak byste to mohla vysvětlit?

Tento zákaz byl vydán tuším někdy loni nebo letos na jaře v reakci na odvolání. Beru to tak, že jde o formální administrativní dokument, který obdržíte v momentě, kdy se zadrhne povolovací proces, například když čekáte na kolaudaci nebo se řeší technické detaily stavby, a úřad musí reagovat na nekonečné podněty stěžovatelů. Já nyní čekám, až se moji právníci prokoušou neustálými stížnostmi a bezpočtem odvolání ze strany sousedů ohledně povolení, které jsem už předtím v ruce měla.

Sousedé ale tvrdí, že minidomek aktivně obýváte. Je to pravda?

Je potřeba jasně oddělit dvě věci, zákaz užívání stavby neznamená zákaz vstupu na pronajatý pozemek. Mám tam drůbež a zvířata, o která se musím denně starat, pravidelně sekám trávu a udržuji pozemek v kondici. Za tento pronájem řádně platím nemalé částky a všechny tyto činnosti vykonávat mohu. Domek jsem navíc postupem času začala využívat čistě jako rekreační útočiště. To vše jsem dělala v dobré víře, že povolovací proces probíhá. To, že se sousedé rozhodli věnovat podzim svého života podávání stížností a blokování úředních postupů, vážně není moje chyba. Pan Machek rezolutně popírá tvrzení o šikaně. Říká, že jen dokumentuje stav pro úřady. To, co oni provádějí, nelze nazvat jinak než cílenou šikanou a vysloveně obsesivním chováním, které ničí běžné mezilidské vztahy v obci. Podle mých informací to u nich není nijak nový vzorec chování. Jak mi potvrdili další starousedlíci, když si tito lidé někoho vyberou jako terč, dokážou ho trýznit svou pozorností až do bezvědomí. Já na jejich vulgární nadávky nereaguji. Musela jsem si ale zvyknout na věci, které normální slušný člověk ve svém domově nezažije.

Jako například?

Když dnes vyjdu na zahradu, musím se nejdřív podívat, jestli tam zrovna nestojí u plotu se selfie tyčí a nenatáčí mě, nebo jestli mám chvíli klid, protože zrovna sedí zalezlí doma a sepisují další udání na kraj. Přesně z toho důvodu jsem na plot z jejich strany nainstalovala tu neprůhlednou zástěnu. Bez ní to bylo doslova peklo. Natáčeli nás prakticky ve dne v noci. Navíc mi opakovaně v noci svítili nějakým silným pracovním halogenem přímo do oken obytné místnosti. Když jsem se tam zmateně podívala, co se děje, měla jsem následně deset minut před očima mžitky. To nemá se sběrem důkazů pro úřady nic společného, to je snaha člověka psychicky zlomit.

V souvislosti s narušováním soukromí jste v komentářích zmiňovala i incident, kdy měl být otráven váš pes. Co byste k tomu mohla dodat?

Z toho mi bylo opravdu úzko a překvapilo mě, když jsem si četla jeho policejní protokol. Pan Machek tam vyšetřovatelům bez mrknutí oka lhal. Naštěstí jsem v té době už měla v ruce nevyvratitelný důkaz. V té době jsem si pořídila malé štěně a jednoho dne začala fenka usilovně a nepřirozeně zvracet. Nemohla jsem vůbec přijít na to, co venku na zahradě pojídá. Provizorně jsem proto umístila obyčejnou malou počítačovou kameru na větrák u okna, abych přes sklo zjistila, co psík venku u plotu dělá, když se zrovna nedívám. A díky tomuto náhodnému videu vznikl důkaz. Kamera totiž natočila jednoho ze sousedů přímo při podivné manipulaci u našeho plotu. Všechno je na videu. Záznam jsem ihned předala policii. Ta celou věc prošetřila a postoupila na přestupkové oddělení místního úřadu. Výsledkem bylo, že pan Machek nakonec dostal oficiální pokutu. Psa jsem tehdy vezla v hrozném stavu hned na veterinu. Nezažila jsem nikdy v životě tak zákeřné chování. Jejich posedlost naší rodinou došla tak daleko, že si následně založili falešný profil na sociální síti X, kde veřejně sdíleli mé osobní údaje a dokonce neveřejné úřední dokumenty, ke kterým neměl přístup nikdo jiný než oni jako účastníci řízení. Za toto jednání tam dostali od administrátorů doživotní zákaz činnosti.

Jak za těchto okolností vidíte budoucnost svého bydlení na tomto místě?

Aktuálně celý proces ohledně povolení posuzuje Krajský úřad a čekáme na definitivní výsledek. Mám to místo ve středních Čechách upřímně ráda, našla jsem si tam spoustu přátel a v obci žijí povětšinou velmi dobří a vstřícní lidé. Kvůli jednomu sousedovi určitě neodejdu. Nevyhodíte přece celý košík dobrých jablek jen kvůli jednomu zkaženému. Těch lidí je mi lidsky vlastně spíš líto. Já se o ně vůbec nestarám, neznám jejich rodinné poměry, neřeším je a je mi to jedno. Jediné, co chci, je, aby mi už konečně dali pokoj. Dlouho jsem bláhově doufala, že se to časem uklidní. Žiju tam klidně, jsem zapřisáhlý abstinent, nepořádám žádné hlučné mejdany do noci, maximálně si občas přes den zahraju na kytaru, neřežu o víkendu dřevo na cirkulárce jako jiní. Řvou tu na mě jen oni. Ale vím jistě, že i kdybych tam nebyla a odstěhovala se, našli by si jiný terč pro své stížnosti, stejně jako to udělali té mamince přede mnou. Mám pocit, že jejich život musí být velmi prázdný a smutný, když mají tak silnou potřebu systematicky otravovat ten cizí. Nebyli by šťastní, ani kdybych tam zítra nebyla, protože zjevně nebyli šťastní ani před mým příjezdem. Kdyby se pan Machek a jeho rodina pokusili žít mezi ostatními lidmi v rámci normální sociální koexistence, žádný z těchto sporů nemusel nikdy vzniknout.

Děkuji vám za rozhovor, Michaelo.

Rádo se stalo, díky za prostor se vyjádřit.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.