Vypěstovat si doma hlívu ústřičnou zvládne každý. Špatná péče je však často příčinou nebezpečných plísní

Nevysuš ani nepřelij

Hlíva je takzvaná dřevokazná houba, která se především v posledních letech stala velmi populární. A to jak z hlediska jejího využití v kuchyni, tak i jejího pěstování. Můžete zvolit způsob pěstování na zahrádce nebo v upravené osvětlené místnosti, ve které je vyšší vlhkost.

Aby podhoubí (mycelium) hlívy dobře rostlo, je zapotřebí vlhkost substrátu okolo 70–72 %. Pokud by nebyl substrát dostatečně vlhký, hrozí riziko šíření zelených plísní. Naopak v případě přemokření bude podhoubí substrátem špatně prorůstat.

Na cenu substrátu pro vypěstování hlívy ústřičné se můžete podívat zde.

Sešup teploty z 30 °C na 8 °C

Podhoubí proroste substrátem zhruba za dva týdny, a to při teplotách okolo 28 °C. Pokud by byla teplota nižší, bude zapotřebí více času. Typicky se tak děje doma, kde většinou nemáme teploty, které by sahaly ke 30 °C.

Pro nasazování plodnic je nutný pokles teploty na 8–12 °C, jelikož pokud by byla teplota trvale nad 15 °C, tvorba plodnic by se zastavila. Pokles teplot na 12–13 °C pouze během noci postačí pro navození tvorby plodnic, a to i v takovém případě, že bude ve dne teplota 20 °C.

Jak jednoduše dosáhnout vlhkosti přes 90 procent?

Pokud pěstujete hlívu na slamnatém substrátu, je ideální nechat na povrchu plastový pytel, díky kterému nebude substrát tolik vysychat. Jakmile substrát proroste, udělají se po stranách pytlů zářezy, kterými budou houby růst. Vlhkost vzduchu je přitom vhodné udržovat na 85–95 %. Substráty však není dobré zavlažovat přímo, ale vlhkosti dosáhneme poléváním podlahy nebo díky přístrojům, které tvoří páru.

Oxid uhličitý podpoří růst hlívy

Hlíva vyžaduje vyšší koncentraci CO₂, a to především ve fázi růstu podhoubí. To prorůstá díky vysoké koncentraci mnohem rychleji. CO₂ se udržuje v plastovém pytli, kde podhoubí tento plyn uvolňuje. Nicméně později je nutné koncentraci CO₂ opět snížit, aby nedošlo k deformaci plodnic. Toho dosáhneme častým větráním.

Podhoubí stačí k prorůstání tma, samotná hlíva však potřebuje určitou míru osvětlení. Pokud by bylo osvětlení nedostatečné, hlívě by se vytvořil redukovaný klobouk a protáhlý třeň. Není samozřejmě žádoucí ani nadměrné osvětlení, které by mohlo místnost vysušovat. Ideální je využití osvětlení pomocí LED svítidel.

Kolik stojí speciální LED lampa pro pěstování rostlin? Zjistěte si cenu například zde.

Hlíva snižuje cholesterol a bojuje proti rakovině

Hlívu se nevyplatí pěstovat pouze kvůli její chuti, ale také léčivým vlastnostem. Hlíva je řazena mezi léčivé rostliny, obsahuje beta-D-glukan, který se nazývá pleuran. Tato látka prospívá imunitnímu systému a pomáhá snižovat cholesterol v krvi. Kromě toho se tato houba chlubí protivirovými a protizánětlivými účinky. Hlíva kromě toho syntetizuje látku pleurotin, která má antibiotické a protirakovinné účinky. Díky těmto blahodárným účinkům není hlíva ústřičná využívána pouze v kuchyni, ale také jako doplněk stravy.

Dáváte přednost již hotovým doplňkům stravy bez nutnosti pěstování hlívy? Na ceny těchto doplňků se můžete podívat zde.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

18letý Erik postavil jako maturitní projekt dům

Z Maďarska až do Číny

Historie pěstování hlívy sahá do 60. let minulého století v Maďarsku. Hlíva byla nejdříve pěstována na topolových špalcích a pařezech a plodila většinou 2x do roka. Byli to opět maďarští vědci, kteří zkřížili hlívu ústřičnou s teplomilnou hlívou pocházející z Floridy. Později vznikly desítky odrůd, které snesly teploty 15–22 °C. Hlíva začala být oblíbená v Itálii, Francii i v tuzemsku.

Zájem o pěstování hlívy projevili samozřejmě zanedlouho i v Číně, jež je známá využíváním léčivých hub v tradiční čínské medicíně. Brzy se zde stala nejpopulárnější houbou a Čína dosáhla prvního místa ve světové produkci. Byly vybudovány moderní pěstírny s ohromnou roční produkcí. Hlíva má navíc oproti ostatním houbám jednu nespornou výhodu: zvládnou ji vypěstovat i méně zkušení zahrádkáři.