Pojišťovny těží z nepozornosti lidí i nejasné vyhlášky. Poškození nemusí dostat ani korunu

Platná vyhláška způsobuje nejasnosti

Za minulý rok pojišťovny zaznamenaly 4 568 událostí spojených s bleskem. Takové číslo není zanedbatelné, proto se vyplatí budovy před možným zásahem chránit. Ne všechny objekty však musí hromosvody mít. To je zapříčiněno nepřesným zněním vyhlášky č. 268/2009 Sb., která říká, že ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení. Příčinou různého výkladu vyhlášky je termín „stavba pro bydlení“, která v zákoně není podrobněji definována. Různě k povinnosti instalace hromosvodů přistupují i stavební úřady. Ty se většinou shodnou, že moderní novostavby hromosvod vyžadují a je ke kolaudaci nezbytný. Jednoduše řečeno by každá novostavba bleskosvod měla mít.

Hromosvod naopak nemusí být umístěný na objektech, kde reálně nehrozí škoda na majetku nebo ohrožení lidských či zvířecích životů. V některých zákonem definovaných případech jsou hromosvody povinné bez ohledu na ostatní podmínky. Jejich výčet si můžete prohlédnout v tabulce níže.

Kličky ve smlouvách pojišťoven

Mít nainstalovaný hromosvod na domě není podmínkou pro získání pojistné smlouvy. Pojišťovny se sepsání smlouvy nebrání, má to však svá ale. Když byl dům zkolaudovaný stavebním úřadem bez hromosvodu, tak po zásahu bleskem pojišťovna částku vyplatí. Pokud ale podle stavebního úřadu objekt má mít bleskosvod a pojišťovna zpětně zjistí, že ho nemá nebo že má propadlou revizi, tak pojistnou událost nemusí uhradit.

Další klička ve smlouvách pojišťoven je v tom, kam blesk uhodí. Pokud blesk projde přímo pojištěným objektem a tepelně ho poškodí, jedná se z pohledu pojišťovny o přímý zásah. Na takový se vztahuje běžné pojištění domácnosti. Když blesk udeří do okolí domu a jeho následný vliv způsobí přepětí v síti, jde o nepřímý zásah. Ten může mít také velké dopady na stavení v podobě poškození domácích spotřebičů z důvodu zmíněného přepětí. Nepřímé zasažení není mnohdy kryté základní pojistkou a je vhodné zvážit jeho připojištění.

Při podepisování smlouvy je tak vhodné si pozorně prohlédnout, jaký je její obsah. Pojišťovny často zajímá platná revize a technický stav instalace hromosvodu, které jsou majiteli často opomíjeny. Na vývoj počtu nahlášených událostí spojených s úderem blesku a částky vyplacené v rámci náhrady se můžete podívat v galerii.

Skryté problémy hromosvodu, které nejsou vidět

Hromosvod není pouze jímač na střeše a svod, jde i o uzemnění, které je nejčastěji umístěné v základech domu. Právě podzemní část, která není vidět, je největším zdrojem problémů. Odborníci u skryté části upozorňují především na riziko koroze uzemněné části hromosvodu, kvůli které se bleskosvod stává nefunkční. Majitelé si myslí, že mají hromosvod v pořádku, ale pak se diví, když zasáhne blesk. Řešením je celou instalaci hromosvodu řádně proměřit, aby došlo k odhalení případných nedostatků.

Odborníci říkají, že stáří domu nemusí být ukazatelem spolehlivosti hromosvodu. Najdou se i případy, kdy dům z první republiky má bleskosvod v lepším stavu než 10 let stará novostavba. Náklady na revizi se přitom pohybují kolem jednoho tisíce korun, záleží na velikosti objektu.

Jsou hromosvody povinné? Kdy je potřeba mít ochranu proti úderu bleskem?

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Prostorný bungalov 5+kk o užitné ploše 165 m2 má terasu i garáž. Známe jeho cenu

Období revize záleží na stáří hromosvodů

Samotnou revizi musí provést technik s licencí, kterou by majitelé měli vždy chtít vidět. Jak často je revize vyžadována, to se odlišuje podle stáří hromosvodů a typu objektů. U hromosvodů instalovaných po únoru 2009 se u standardních rodinných domů vyžaduje úplná revize jednou za čtyři roky. U jiných typů budov častěji, přesné podmínky určuje norma. U starších hromosvodů je kontrola vyžadována mezi 2–5 lety. Pokud u objektu došlo k zásahu bleskem (i když nezpůsobil žádné škody), je dobré pozvat technika na přeměření funkčnosti hromosvodu. To platí i v případě stavebních úprav.

Technik při kontrole vyžaduje předchozí zprávu o revizi, která slouží jako závazný podklad pro novou kontrolu. Při první revizní kontrole se technikovi předává zpráva o instalaci hromosvodu. Po provedení kontroly technik vystaví zprávu o revizi, která je dokladem pro pojišťovnu. Pokud kontrolor shledá některé části jako závadné, tak by měl drobnější škody opravit, popřípadě hledat příčinu a doporučit další postup. Hromosvody ani jejich revize se nevyplatí podceňovat, protože přes jejich nízké vstupní náklady jsou velmi účinné a efektivně slouží k ochraně budov.