Japonský dům budoucnosti

Architektura budoucnosti bude primitivní, soudí uznávaný japonský architekt

Japonská plynárenská společnost Tokyo Gas Co. Ltd. přišla s originálním nápadem. Oslovila čtyři proslavené architekty z Asie a vyzvala je k vytvoření „pavilonů budoucnosti“. Každý z oslovených profesionálů měl volné ruce ve výběru materiálu i způsobu provedení. Důraz byl kladen na neotřelé, futuristické zpracování a fakt, že zmíněný pavilon musí být zásobován energií ze zemního plynu. Prohlédněte si ho celý v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Toyo Ito, japanese_craft_construction

Pohled od budoucnosti

Z hotových projektů je dodnes nejvýraznější takzvaný Sumika Pavilion, který vyhotovil architekt Toyo Ito. Tento pán si pozornost rozhodně zaslouží, protože se v roce 2013 stal držitelem prestižní Pritzkerovy ceny – ocenění, které je něco jako Nobelova cen, jen za architekturu. A jistě není náhodou, že šest nositelů tohoto významného ocenění pochází právě z Japonska. Zdejší architektura má prostě něco do sebe, a proto je i představa budoucnosti staveb podle Toyo Ito velmi inspirativní. Prohlédněte si ji ve fotogalerii.

Mohlo by vás zajímat: Sedmdesát pater ze dřeva. Japonsko odhaluje plán nového mrakodrapu

Nový styl? Vycházet bude ze stejných kořenů

Jako jediný z přítomných totiž spatřuje budoucnost moderních staveb v zapracování trvale obnovitelných materiálů, respektive ve dřevě. Jím navržený pavilon neslouží přímo k obývání, má být spíše místem propagace kulturních aktivit. Zaujme už svým vzhledem. Jeho vnější obálka, fasády a střecha jsou složeny ze sítě nepravidelných polyhedronů postavených z laminovaných dřevěných prken a vyztužených kovovými nosníky.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Dřevo v oceli, nic lepšího nevymyslíme

Dřevo bylo sestaveno zavedením kulaté oceli uvnitř dřevěného profilu, což umožňuje, aby odolná konstrukce získala stabilitu i jedinečnou vnímatelnou atmosféru prostoru. „Je to kombinace prvků minimalismu spolu s obdivem k technologii,“ prozrazuje o stavbě její autor. Soudí, že architektura budoucnosti bude i nadále odrážet japonskou kulturu, ale bude k tomu využívat jiných výrazových prostředků. „Všechno bude jednoduší a přirozenější.“