HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Navštívili jsme mladou rodinu, která bydlí v mini domku na Moravě za 850 tisíc

Mladí manželé Jana a Petr se rozhodli vyřešit si vlastní bydlení po svém a trochu jinak, než je běžné. Ušetřili spoustu peněz, v něčem se museli přizpůsobit, ale vůbec je to neomezuje ve spokojeném životě. Naopak. Bydlí u lesa v klidné přírodě s krásným výhledem a se svým alternativním způsobem bydlení jsou moc spokojení.


mini domek bez pitné vody
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Jan Planička (se souhlasem)

Nenechte si ujít:

Jak řeší mladá rodina s dítětem pitnou vodu v místě, kde není vodovodní řad? V čem se museli uskromnit a co je naopak výhodou bydlení u lesa? Jak se tvářili rodiče na pořízení jejich nestandardní nemovitosti? Co všechno si dělali při rekonstrukci chaty svépomocí? A na kolik je celá investice do vlastního bydlení přišla? To vše nám Jana s Petrem ochotně prozradili v rozhovoru.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Jan Planička (se souhlasem)

Co vás vedlo k tomu řešit vlastní bydlení?

Jana: Bydleli jsme několik let v pronajatém bytě a po několika letech studentského spolubydlení jsme si řekli, že bychom chtěli bydlet sami a ve vlastním.

Petr: Bylo to asi před 8 lety a ceny bytů nám už tou dobou přišly nesmyslné. Tak jsme pořídili tuto chatu za ještě docela rozumnou cenu.

Když jste se rozhodovali o novém bydlení, co byla priorita?

Petr: Hledali jsme prioritně spíš něco menšího u města, než větší dům s dojezdem hodinu za prací.

Jana: Oba jsme vyrůstali v paneláku. Před 15 lety jsme si ještě vůbec neuměla představit, že bych bydlela v lese. Ale bylo to takové logické a finančně únosné východisko naší situace. A díky tomu jsme začali žít víc v souladu s přírodou a ekologicky.

Jak je to tu se zasíťováním?

Petr: Byla tu zavedená jen elektřina, ale nebyla ani rozvedená po domě. Voda se řešila tak, že z rezervoáru na dešťovku se přečerpávala do nádrže na střeše, ze kterého pak tekla voda v kuchyni.

Udělali jsme proto nové rozvody elektřiny a vody. Do budoucna ale plánujeme udělat vrt, protože se nám narodil malý syn a přece jen je lepší mít vlastní a jistý zdroj vody.

Jana: Odpady máme řešené jímkou, kterou vyvážíme. 

Jak teď řešíte zdroj pitné vody?

Jana: Řešíme to tak, jako v mnoha státech světa. Prostě si domů přineseme kanystr pitné vody. Zvykli jsme si na to tak, že už nám to vůbec nepřijde divné.

Jaká je vaše spotřeba vody?

Petr: U té užitkové nevíme, je to podle toho, jestli jsou srážky. Když prší hodně, spláchneme pokaždé. Když je sucho, snažíme se vodou šetřit. Většinu času máme vody dostatek a nádrž je úplně plná. Koupili jsme úspornou pračku, která nespotřebuje tolik vody. A ve splachovací nádržce záchodu máme PET flašku, která zajišťuje splachování menšího množství vody. To je takový levný DIY trik.

Jana: Spotřebu pitné vody víme ale přesně. Je to kolem 30 litrů pitné vody na týden pro 2 lidi na vaření a na pití.

Stalo se někdy, že vám dešťová voda nestačila?

Petr: Nádrž je na 8 kubíků. Když je extrémní sucho (stalo se nám to jednou v létě a jednou i v zimě), zavolali jsme na vodárny a ty přivezly cisternu se 3 kubíky vody a dopustily nám. Stojí to asi 2000 Kč.

Filtrujete a čistíte nějak dešťovou vodu?

Petr: Občas tam nalijeme trochu Sava (zhruba 1 dcl týdně). Jsou tam 2 kvalitní nano filtry a před rýnou ještě sítko na větší nečistoty. Voda je perfektně čistá a nesmrdí.

Jaký byl původní stav stavby?

Jana: Původní chatka byla v docela dobrém stavu a měla skvěle navrženou dispozici (3+kk a užitná plocha cca 50 m2), takže půdorys a rozložení místností jsme vůbec neměnili. Využili jsme i stávající technickou místnost, spížku a sklep. Jen jsme zrenovovali vnitřek.

Jak probíhala renovace domku?

Petr: Já jsem měl jasnou představu už na začátku, ale realizace byla postupná. První fáze byla taková, abychom tu mohli nějak bydlet a fungovat. V druhé vlně jsme vyměnili stará okna za nová dřevěná a zateplili stěny minerální vatou. Střecha byla v dobrém stavu, do té jsme vůbec nemuseli zasahovat. Jen jsme dutinu mezi stropem a střechou vyfoukali dřevovláknitou izolací. A původní krb jsme nahradili akumulačními mastkovými kamny.

Dále jsme zrenovovali terasu. Ta původní měla starou dlažbu a už potřebovala opravit. Část terasy jsme zasklili a udělali jsme tam malou pracovnu, která slouží občas taky jako pokojík pro hosty.

Místo dlažby jsme udělali zateplení PIR panely a na to jsme položili prkna ze sibiřského modřínu. PIR je skvělý izolant i v malé tloušťce a navíc má dobrou nosnost, proto se hodí i na pochozí plochy.

Domek jsme obložili dřevem a zpřístupnili jsme terasu pomocí venkovního schodiště, což je geniální řešení. Terasa teď funguje jako venkovní obývák, do kterého se člověk nemusí vyzouvat.

Nebáli jste se, že budete mít málo prostoru?

Petr: Do té doby jsme bydleli v jednom pokoji se sdílenou koupelnou a kuchyní. Takže pro nás je to hrad. Určitě se tu necítíme nijak stísněně. A terasa úžasně zvětšuje obytný prostor.

Popis dispozice

Chata má užitnou plochu cca 50 m2 plus 20 m2 velká terasa. Dispozice je 3+kk, dole je prostorná předsíň, obývací pokoj s kuchyňským koutem, koupelna s WC, malá komora pod schody a dveře do sklepa. V horním patře je ložnice a malý pokojík, který zatím slouží jako pracovna a pokoj pro hosty.

Co jste si dělali svépomocí?

Petr: Sám jsem tu dělal nějaké demoliční práce, vyklízení, drážky pro vodu, osekání omítek, položení první podlahy z OSB, kterou jsme později změnili na masivní podlahu z jasanu, kterou nám pak pokládal už šikovný profík.

Boční stěnu pokojíku máme postavenou z malometrážních dřevěných cihel. To nám pak už dělala firma. Jsou z překližky a byly skvělým řešením pro tento malý domek. Jsou velmi praktické – unese je jeden člověk.

Jana: Byl to logický krok, chtěli jsme stavět ze dřeva a velké panely by se tu autem nedostaly. Ještě pro doplnění, svépomocí jsme si dělali i výmalbu a kompletní zařízení interiérů.

Co se vám tady opravdu povedlo?

Petr: Máme hodně šikovnou vychytávku, a to je světlík v podlaze. Napadlo mě totiž, že v dolní místnosti je dost málo světla, a tak se pro lepší prosvětlení udělaly dva světlíky. A když už to funguje jako světlík ve dne, udělaly se tam LED pásky a teď to slouží i jako světlo v noci. Je k tomu schodišťový vypínač nahoře i dole a funguje to úplně perfektně.

Narodilo se vám první dítě. Jak tu zvládáte fungovat s miminkem?

Jana: Úplně stejně jako doteď. Pro někoho to možná vypadá jako velká výzva bydlet v malé chatičce, ale nám to přijde úplně v pohodě. Sousedi tu taky bydlí s malým dítětem. Rozlohou je naše bydlení stejné jako panelákový byt, ale máme k tomu navíc zahradu a les, který začíná hned pár metrů od nás.

Petr: Myslím si, že spoustu lidí by chtělo bydlet nějak alternativněji a levněji, ale velmi často se bojí udělat jakýkoli ústupek ze své komfortní zóny, a tím pádem si to ani nikdy nezkusí. Mají zkrátka nějaké dané požadavky, přes které nejde vlak. Což je škoda.

Jana: Do budoucna bude možná dětský pokoj nahoře a pokojík pro hosty se stane naší ložnicí s pracovnou, abychom měli trochu soukromí. Ale to je ještě daleko.

Jaká byla reakce rodičů, když uviděli vaše nové bydlení?

Petr: Když se sem přišli podívat poprvé, byli z toho nešťastní. Moje máma se skoro rozbrečela, když to uviděla. Byla to stará chata, navíc byl listopad, sychravo a bahno. Připouštím, že to asi nevypadalo jako vysněné bydlení. Ale teď sem za námi jezdí moc rádi. Posezení na terase s krásným výhledem a dokonalým klidem – to si užívá asi každý.

Jak řešíte dopravu? Přece jen jste trošku odříznutí od civilizace.

Petr: Nikdy jsme to úplně nechtěli, ale je to daň za levnou nemovitost. Takže jsme pořídili dvě auta a jezdíme zkrátka do města autem. Někdy i na elektro koloběžce. Do centra města to máme 20 minut autem. K nejbližší zastávce MHD je to tak 30 minut pěšky.

Jana: Přijde mi, že když člověk bydlí ve městě, přizpůsobuje se tomu a přijde mu to normální. Je tam hodně aut, nedá se zaparkovat a podobně a člověk si zkrátka nějak zvykne. A s tím naším bydlením v lese je to stejné. Nějaké komplikace jsme vyřešili a přizpůsobili se. Akorát místo hlučné dopravy od aut a tramvají máme zpěv ptáků, krásnou přírodu kolem a klid.

Jak jste zařizovali interiér?

Jana: Pro nás byl minimalismus vždycky taková přirozená a nezáměrná strategie přežití. Bydleli jsme v malém, hodněkrát jsme se stěhovali, takže jsme se naučili neshromažďovat věci. Jediný úložný prostor v celém domku je skříň nahoře přes celou stěnu a to je náš limit. Víc věcí nechceme a ani je nemáme kam dát. Nejsme vášniví lyžaři ani cyklisti, takže lyže a kola tu neskladujeme. A máme technickou místnost přístupnou zvenku, kde máme pračku, bojler, dílnu a zahradní věci.

Petr: Tím, že máme málo prostoru, tak jsme chtěli modulární nábytek, který bude multifunkční a nebude nám zabírat zbytečný prostor. Vybrali jsme si stoličky Rexta, které nám slouží zároveň jako konferenční stolek, úložný prostor, stoličky na sezení, stolek na notebook, noční stolek, knihovna atd. Ideální počet je dole v obýváku 4, nahoře 2 noční stolky v ložnici a 2 stolky v pracovně. Takže pomocí osmi stoliček máme šikovně vybavený celý dům.

Jak domek vytápíte?

Petr: Vodu ohříváme elektrickým bojlerem. Nemáme žádný zvýhodněný tarif, takže nás kWh stojí asi 7 Kč. Topíme převážně kamny. Zatopíme vždycky jednou denně večer na 2–3 hodiny a do druhého dne tu máme pořád teplo, teplota uvnitř v zimě kolísá mezi 19 a 22,5 °C, což je pro nás naprosto optimální. Za sezónu stopíme zhruba 3 kubíky dřeva. A když jsme někde odjetí, tak jsme tu měli přímotop ovládaný přes Wi-Fi, takže jsme si to mohli zapnout, než jsme přijeli domů, nebo jsme tady na dálku temperovali. Nově máme v podlaze topné fólie napojené termostat, takže teď budeme topit místo přímotopu podlahou.

A co fotovoltaika? Nepřemýšleli jste nad ní?

Petr: Přemýšleli, ale jediným smysluplným systémem mi zatím přišel jen ohřev vody v bojleru pomocí fotovoltaiky. Protože elektřinu potřebujeme hlavně v zimě a v létě by byly z fotovoltaiky zbytečné přebytky, které by nebylo jak využít. Fotovoltaiku jsme proto zatím odložili, ale do budoucna to nevylučuji.

A v létě se domek nepřehřívá?

Petr: Vůbec ne. Díky tomu, že je část domku zakopaná v zemi, tak je tu naopak krásný příjemný chládek i v létě. A ve střeše je dost izolace, takže ani horní pokoj se nepřehřívá. A díky tomu „kšiltu“, který chatka měla, to krásně cloní v letních měsících. Přestože máme orientaci přímo na jih.

Jana: Ten původní návrh chaty byl naprosto geniální ve všech směrech. Chata je ze 60. let a vlastně to pořád skvěle slouží i pro dnešní moderní požadavky na bydlení. Zásahy jsme dělaly opravdu jen minimální.

Petr: Máme sklep, ve kterém je létě 13 °C. Skladujeme tam zeleninu, pivo a uvařené jídlo na den dopředu. Ledničku máme jen malou.

S čím jste nejvíce spokojení?

Petr: Asi s terasou, to je pro mě nejvíc.

Jana: Pro mě je to ten klid, nádherný výhled a úžasné prostředí, ve kterém tu můžeme žít. I na práci z domu je to skvělé. Když člověk pracuje hlavou a pak se může rozhlédnout do krajiny na kopce a stromy, to je paráda. V létě nás budí ptáci už tak v 5 hodin, ale i to je naprosto úžasné. Prostě ta příroda kolem mě nabíjí. I zahrada mě moc baví. Úplně mi zmizela potřeba chodit do města.

Spousta lidí se třeba obává toho, jak tu můžeme fungovat i s dítětem a bez vody atd. Ale když sem pak přijdou, tak začnou taky vnímat ten klid a pohodu, má to na ně relaxační účinky a pak už taky nic neřeší. Ta myšlenková obava je horší než realita.

Petr: Lidé mají často tendenci předsunout problémy nad ty benefity. A hlavně – ta pořizovací cena (cena nemovitosti cca 850 000 plus následné úpravy, celkově nás to přišlo na necelé 2 miliony) byla dostupnější než např. pořízení bytu, který byl už tou dobou výrazně dražší. A nemusíme teď splácet 20 000 korun měsíčně.

Jana: Je to velká svoboda. To bych určitě za dva další pokoje navíc nevyměnila. Musela bych je uklízet, mít tam víc věcí, které vlastně reálně nepotřebuju. Opravdu tady máme vše potřebné k našemu životu a i na tom menším prostoru se to dá zařídit, když člověk chce. A my jsme chtěli.

Sousedské vztahy

Petr: Naštěstí tu máme skvělé vztahy s okolními sousedy. To je taky velký benefit.

Máte v plánu ještě nějaké úpravy do budoucna?

Petr: Rozhodně ne. Měli jsme tu teď dost práce a úprav a teď už si to chceme jen užívat. Například po deseti letech společného života jsme si poprvé pořídili sedačku a postel, kterou jsme si nevyráběli sami. :)

Jana: A poprvé máme samostatnou ložnici. A pracovnu. Je to největší „bejvák“ našeho života. :) Postupná rekonstrukce trvala 3 nebo 4 roky, takže už toho máme dost.

Co byste poradili lidem, kteří se rozmýšlí o svém budoucím bydlení?

Petr: Chce to mít pevné nervy a není to asi pro citlivější povahy pořídit si tento typ nemovitosti a potom ji postupně přestavovat. Janička je naštěstí velmi chápavá a trpělivá. Aby si lidi opravdu řekli, co jsou jejich priority, a nepřecenili své síly. Vše stojí čas, anebo peníze.

Jana: A může to být opravdu nápor i na psychiku a na ten vztah jako takový. Zvlášť když už jsou i děti. Už jsme tu bydleli a zároveň jsme dělali úpravy, takže tu pořád někdo chodil, pracovalo se, neměli jsme klid a soukromí. Pořád nám to bralo čas, peníze a energii. Někdy je to taková romantická představa – koupíme si starší domek a přestavíme si ho. Ale často lidi vůbec netuší, co všechno to obnáší a začnou si vše zjišťovat až postupně.

Mockrát děkujeme Janě a Petrovi za rozhovor a přejeme jim spokojené bydlení!


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
04.12.2022

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

45

Tiny House jako fenomén: Chytré bydlení, kde není ani centimetr navíc

Účelné bydlení ve vlastním domku, ale na minimální ploše. I tak by se dal charakterizovat fenomén tiny house. Co všechno se za tímto pojmem skrývá a jak se v malých domcích trvale bydlí?

Dvacetimetrový tiny house je dokonalým lesním útočištěm mladého páru

Tiny house s půdorysem pouhých deset metrů čtverečných si postavil mladý pár jako první společné bydlení. A hned po kolaudaci se v něm konala svatba.

Mladá rodina bydlí v malém domku uprostřed lesů západně od Prahy

Bára s Jakubem vždy toužili po tom bydlet stranou od lidí v lesích. Svůj sen si splnili – postavili si menší domek v chatové oblasti. Co takový životní styl obnáší a je pro ně dům přestavený z původní chaty dostatečně velký?

Víkendová chata u Prahy je cítit láskou ke dřevu a k českému řemeslu. Její interiér vás okouzlí

Přečtěte si rozhovor s paní Karolínou a prohlédněte si fotky její úžasné víkendové chaty, kterou si s manželem postavili u Prahy.

Tiny house a jeho komplikované řešení dispozice – poradíme vám, jak na to

Jestliže patří mezi vaše hobby kutilství, máte v sobě kreativního ducha, velkou dávku odhodlání, trpělivosti a v neposlední řadě toužíte po nezávislosti, přečtěte si náš článek. Slyšeli jste už o fenoménu dnešní doby – tiny housech?

Sama a bez předchozích zkušeností si postavila tiny house. I když jí život házel klacky pod nohy

Tato mladá žena se rozhodla postavit si vlastní tiny house i přesto, že neměla žádné zkušenosti. Byla na vše sama. Prozradila nám cenu, materiály i popis dispozice.

Celoroční modulové domy jsou hitem – v čem je tiny house jedinečný a kolik stojí?

Bydlení v malých modulových domech – jak je to se stavebním povolením a co vše ukrývá tento tiny house pro celoroční plnohodnotné bydlení?

Nejbohatší muž světa bydlí v 35 metrovém tiny housu. Inspiroval již statisíce lidí

Trendu tiny house propadl i vizionář Elon Musk. Stává se tak tento znovuobjevený fenomén řešením dostupného bydlení?

Mladá rodina postavila tiny house za minimální náklady, nyní jim sám vydělává peníze

Mladý pár se vrhnul do investice a postavil si malý rekreační tiny house, který nyní pronajímá. Cestou jsme naráželi na samé překážky, tvrdí majitelka.

Rekonstrukce střechy staršího rodinného domu krok za krokem

Podívejte se, jak probíhala kompletní obměna střechy stávajícího rodinného domu, která spočívala v nahrazení vazby krovu. Fotopostup krok za krokem vám přinášíme v tomto článku.