Starý hliněný dům z 19. století citlivě zmodernizovali. Z chlívku mají terasu

Modernizace hliněného domu

Noví majitelé chtěli přizpůsobit dům co nejcitlivěji současným nárokům na bydlení. Rekonstrukce byla pojata s respektem k historii a kvalitě stavební substance, kterou naštěstí nezničily žádné neodborné renovace. Nejzávažnější zásah byl provedený do světelných poměrů. Malá okna byla přestavěna na dveře k terase a vytvořením dodatečných otvorů vznikly nové vztahy mezi místnostmi. Do staticky stavby se nijak nezasahovalo.

Fotogalerie:

i Foto: Romana Fürnkranz (se souhlasem)

Historie domu zůstala zachována

Citlivá a současně velkorysá proměna starého stavení na moderní rodinný dům se dá rozeznat až při vstupu na úzký dvorek. Historie domu je všudypřítomná – stará omítka, původní krytina z bobrovek nebo stará špaletová okna, která směrem do dvorku částečně zůstala. Uvnitř domu byly zachovány podlahy a dřevěné stropní trámy s bedněním. Prolínají se s novými elementy jako sanitární místnosti, dřevěné dělicí stěny a nové otvory do obvodových stěn, kterými proudí do interiéru mnohem více světla.

Výběr materiálů a povrchových úprav se řídil historií domu. Tradiční dřevo, hlína a vápno jsou i u nových částí bez povrchové úpravy, aby se neomezila difuzní otevřenost a regulace vlhkosti. Přírodní materiály můžou tak naplno předvést své přednosti, kterými novým uživatelům poskytují zdravé vnitřní prostředí a splňují i aspekty udržitelné výstavby.

Z chlívku má rodina novou terasu

Dřívější volně stojící dílna v zadní části dvorku je přeměněná na otevřenou překrytou terasu. Střecha a stěny se zachovaly, vytvořily se jen nové otvory, které umožňují výhledy do okolní pahorkaté krajiny s vinohrady. Prostor terasy bezprostředně navazuje na dům, v chladných dnech se vytápí kamny na dřevo.

„Transformace staré stavby s respektováním jejích kvalitních zdrojů a předností je snad nejnapínavějším aspektem u využívání stávajících staveb, které považuji za centrální úkol v architektuře v budoucnosti,“ uvedl autor rekonstrukce architekt Andi Breuss a doplňuje:

„Uvedeným způsobem jsme z malého statku, který vznikl z hořké bídy z „nejprimitivnějších“ materiálů – tedy z těch, co byly k dispozici na pozemku – vytvořili dům, který si dovoluji pojmenovat novým luxusem: ekologický, zdravý, blahodárný pro tělo a smyslný.“

Photocredit: Romana Fürnkranz (se souhlasem)

Přistavěná stavba je s domem z 19. století v harmonii

Staré dílenské prostory v dezolátním stavu a sklad byly s výjimkou 60 cm tlustých hliněných stěn odstraněny a nahrazeny novou dřevostavbou s otevřeným podkrovím a nádhernými výhledy do pahorků vinohradů. Podlouhlá původní střecha se starou krytinou přesahuje nad novou část, která jakoby byla vetkaná do staré substance. Na tento účel se vyhledaly a zabudovaly další staré střešní tašky.

„Podobné staré hliněné domy vyjadřují velmi silně kulturní identitu vesnic v oblasti rakouského Weinviertlu. Když je budeme pečlivě a citlivě transformovat, budou tu dál a budou vyprávět, resp. předávat dál jejich historii a příběhy lidí, kteří zde bydleli. Noví obyvatelé, kteří vnímají v těchto domech kulturní hodnotu, umožňují v procesu transformace kulturního a sociálního života ve venkovském prostoru uplatňovat nové vize a aspekty v zrcadle stávající kultury,“ uzavírá architekt.

Podívejte se na fotografie v naší galerii. Modernizace, která byla provedena, je až neuvěřitelná. Zároveň je tato stavba součástí Ročenky dřevostaveb 2022, kterou vydává Salon dřevostaveb.

Rakouský architekt Andi Breuss původem z Feldkirchu tvoří architektonické prostory a objekty, které naplňují požadavky uživatelů. Přirozená vůně, haptická smyslnost, stejně jako zdravé, na tělo blahodárně působící klima při použití přírodních materiálů, jsou pro tohoto architekta typické. Usiluje, aby povrchy rozptylovaly světlo a ponořovaly uživatele a architekturu do teplého hezkého světla.