Obrovská kilometrová krychle je největší dřevěnou stavbou světa. Jde ale o fikci
HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Obrovská kilometrová krychle je největší dřevěnou stavbou světa. Jde ale o fikci

Švédsko je země myslící velmi „zeleně“ a aktuálně se snaží výrazně redukovat produkci uhlíkových emisí. Tým Anders Berensson Architects navrhuje unikátní řešení, a to postavit dřevěnou stavbu s objemem kilometr krychlový, která dokáže uvnitř uchovat dřevo pro pozdější použití, a zabránit tak okamžitému návratu oxidu uhličitého do atmosféry. Celý projekt je účelovou fikcí, jenž má upozornit na problém emisí z lesního průmyslu. Jak by taková stavba fungovala a co si o ní myslíme my?


největší dřevěná stavba světa je fiktivní
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Anders Berensson (se souhlasem)

Fiktivní banka dřeva

Bank of Norrland by se potencionálně mohla stát největší dřevěnou stavbou na světě. Jednalo by se o obrovskou dřevěnou kostku s délkou strany jeden kilometr (jen pro představu, o jak obrovský kolos by se jednalo: objem krychle ze dřeva by byl 1 km3povrch krychle 6 km2). Stavba by měla jediný účel – uchovávat roční produkci dřeva v zemi. Stromy díky fotosyntéze ukládají po stovky let do svého dřeva oxid uhličitý, a stávají se tak jeho velkým uložištěm. Účelem banky by tedy bylo v podstatě skladovat oxid uhličitý a zabránit jeho okamžitému návratu do atmosféry. Prohlédněte si projekt gigantické stavby v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Anders Berensson (se souhlasem)

Švédsko patří mezi nejvíce zalesněné země na světě, lesy tu pokrývají asi 70 % území. Lesnictví a zpracování dřeva je tedy významnou součástí švédského průmyslu, bohužel však i producentem emisí CO2. Proto vznikl tento fiktivní projekt, který má upozornit na nutné změny v těchto oborech.

Mohlo by vás zajímat: Neuvěřitelná síla přírody: lesní požáry ve Švédsku zachraňují ekosystém

Jak by to fungovalo?

Do banky by se podle architektů mělo vlézt až 900 milionů kmenů, tedy cca 330 milionů metrů krychlových dřeva (což je v přepočtu na hmotnost dřeva smrku v čerstvém stavu asi 257,5 milionů tun dřeva). Konstrukce by vznikala pokládáním kulatiny na sebe do tvarů kostek, aby dostatečně vyschly. Jednotlivé stabilní kostky dřeva pak tvoří celé stěny. (Poznámka redakce: Tento typ konstrukce je samozřejmě utopie, takto naskládané dřevo by nemělo dostatečnou stabilitu pro vytvoření tak obrovské stavby. Jde spíše o představení myšlenkové idey tvůrců.)

V projektu je zahrnut výkup dřeva za slušnou částku, čímž se částečně zajistí kontinuita švédského stavebního a zpracovatelského průmyslu, nicméně dřevo nebude okamžitě zpracováno a bude uschováno pro budoucí použití. Za běžných podmínek by totiž bylo okamžitě využito například na výrobu papíru či jako palivo, což způsobuje obrovské uvolňování oxidu uhličitého.

  Mohlo by vás také zajímat:

Klimaticky neutrální země

Švédové moc dobře ví, že aby se země stala klimaticky neutrální, budou muset v dohledné době změnit současné nastavení lesnického a dřevozpracujícího průmyslu. V zemi jsou proto poměrně často otevírány otázky, za jakým účelem se vlastně dřevo těží a jak je s ním dále nakládáno. Projekt Bank of Norrland je sice fikcí, ale pracuje s reálným základem, shrnuje veškerá fakta o aktuálním fungování švédského lesního průmyslu a navrhuje jeho unikátní řešení.

Jak je to v současnosti?

Většina vytěženého dřeva se nyní ve Švédsku používá k výrobě buničiny, papírových výrobků na jedno použití a biopaliv, které přinášejí celkem 33 % celkových národních emisí uhlíku v zemi. Papír sice lze recyklovat až sedmkrát, poté se ale papírový odpad stejně spaluje v teplárnách, čímž se do atmosféry uvolňují další skleníkové plyny. A při výrobě buničiny vzniká vedlejší produkt tzv. black liquor, který je opět potřeba spalovat. Při tomto procesu je vyprodukováno dalších 15 % švédských emisí uhlíku.

Mohlo by vás zajímat: Je dřevo opravdu uhlíkově neutrálním palivem?

Nicméně všechny emise, které vznikají při klasickém spalování dřeva, jsou klasifikovány jako „obnovitelné“. Z tohoto důvodu je lesnictví považováno za klíčovou součást švédské klimatické strategie. Kritici ale také tvrdí, že obnova lesů trvá desítky let, a je proto nutné aktivně lesy chránit a dbát na fungující ekosystém, který je nyní velmi ohrožen. Zmiňují například velké bouře či lesní požáry způsobené suchem.

Proč fiktivní projekt vznikl?

Drasticky snížit emise uhlíku se Švédsko zavázalo v Pařížské dohodě. Do roku 2030 se země chce dostat na 55 % úrovně z roku 1990. Do roku 2050 je pak cílem snížení o 95 % oproti roku 1990.

Klíčem k dodržení těchto závazků je právě mimo jiné i přístup k hospodaření s lesy. Podle tvůrců projektu je potřeba zaměřit se na jejich ochranu a vážit si dřeva jako cenného zdroje. Způsob, jakým je dřevo využíváno, se musí nevyhnutelně změnit. Je potřeba s ním zacházet s rozmyslem, šetrněji a uvážlivěji. Zároveň se musí pracovat s ochranou lesních ekosystémů, které jsou kvůli dopadům změn klimatu hodně křehké a ohrožené, třeba nedostatkem vody či parazity.

Projekt se také zabývá tím, jak nakládat s nárazovým velkým množstvím stromů spadlých v důsledku silných bouří. Při jeho vytváření tým cestoval po celé zemi, fotil fotografie zachycující krajinu a lesní průmysl a ty pak využil při tvorbě vizualizací (najdete je v galerii. Mimo jiné použili zbytky dřeva z bouře Alfrida, která se v roce 2019 přehnala Skandinávií, na výrobu tří stolů, které by mohly zdobit Bank of Norrland.

Je vlastně skoro škoda, že se nejedná o reálný projekt a ve Švédské krajině pravděpodobně v dohledné době nenajdeme kilometr vysokou krychli plnou dřeva. Nicméně nápadů a myšlenek do aktuální diskuse vnáší tento tým architektů opravdu hodně.

A co si myslíme my v redakci?

Dřevo je naprosto úžasný materiál, který má nenapodobitelné vlastnosti a výjimečný vzhled. Je dobré s ním pracovat s rozmyslem a zbytečně s ním neplýtvat, nicméně jako materiál má mnoho výhod, a tou je v prvé řadě jeho recyklovatelnost a znovu použitelnost. Po starém dřevu s příběhem je dnes obrovská poptávka a vzniká z něj například úžasný nábytek. 

Nicméně je určitě dobré si občas připomenout, že i zpracování dřeva za sebou nechává jistou uhlíkovou stopu. Pomůže nám to pracovat s dřevem citlivěji a s láskou. Pořád je ale pravdou, že většina jiných materiálů má ekologické dopady často mnohem vyšší.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Kateřina Petríková

Vydáno dne:
02.04.2022

Photocredit: Anders Berensson (se souhlasem)

1

Mohlo by Vás zajímat:

NOVINKY E-MAILEM ZDARMA

Jednou měsíčně dostanete výběr Novinek ze světa dřevostaveb.

E-MAIL
POŠLETE MI JE