Původní majitel jim neřekl pravdu o stavu střechy. Prodělali na rekonstrukci několik milionů

Jak jste narazili na tuto zapomenutou chalupu?

Hledali jsme místo, kde bude voda, louka, les, starý dům s atmosférou, vzrostlé stromy, v zimě sníh, výhled, blízko na vlak, volná krajina místo zástavby... no prostě jsme měli naprosto nekonečný a neskromný seznam požadavků a přání. Taková místa v podstatě neexistují, ale nechtěli jsme se nechat odradit, a tak jsme vytrvale hledali možná 6 let. Projeli jsme každé inzerované nebo třeba jen opuštěné či viditelně zanedbané stavení od Svaté Kateřiny u Nýrska až po Vyšší Brod, od hranic až do podhůří, než jsme přišli sem.

Fotogalerie:

i Foto: Jan J. (se souhlasem)

Jaký byl váš první dojem? Byla chalupa ve špatném stavu?

První dojem byl strašný, chalupa obří, ale viditelně chátrající, zelené moře si bralo zpátky, co mu patřilo – a my na tuto chalupu zapomněli. Jenže za rok pořád visela mezi inzeráty a nám to nedalo a domluvili jsme si prohlídku. Přijeli jsme a za okny bylo nevlídno. Najednou jsme si představili, co by tu mohlo vzniknout. Staré dřevěné stropy, ve sklepě kamenné klenby, u chalupy dva obrovské modříny a bublající potok.

Koupili jste tedy tento chátrající objekt?

Ano, šli jsme do toho, i když cena byla vysoká i z dnešního pohledu a stav domu žalostný. Rekonstrukce byla absolutní nutnost, stěny leckde praskaly, strop v jedné místnosti úplně spadnul a v domě nefungovalo nic jako koupelna nebo záchod. Chalupa sice byla částečně obývaná, ale v podstatě jen v jedné místnosti ze skoro 250metrového půdorysu. 

Jak dlouho trvala kompletní rekonstrukce?

Zdaleka nejsme na konci. Máme za sebou tři roky, z nichž první dva jsme fakt tlačili na pilu a obnovili původní dispozici starého šumavského domu a zobytnili celé přízemí až na bývalou stodolu, která je u nás nedílnou součástí celé chalupy jako třeba u volarských domů.

Vaše chalupa je volarského typu?

Naše chalupa není tohoto typu, je to klasické šumavské horské stavení, ale trochu specifické právě tím, že v sobě obsahuje i regulérní stodolu.

Jaké práce na chalupě aktuálně probíhají?

Letošek jsme strávili hlavně přípravou projektu zbytku rekonstrukce, která bude zahrnovat právě stodolu, celé podkroví, sklep a hlavně střechu. Ta stávající sice na pohled vypadá pěkně, ale použité smrkové šindele jsou na konci životnosti a, jak se ukázalo, budeme muset podstatně posílit krov, abychom střechu mohli vůbec zateplit a celou velkou chalupu zobytnit tak, jak potřebujeme. Dnes je půda otevřená, takže nám nezateplenými stropy mizí strašně moc tepla.

Jak velká je vlastně chalupa? 

Celý dům má půdorys 253 m² a přiléhá k němu ještě další, už na historických mapách doložený kamenný přístavek, který má dalších 16 m². Celá chalupa je podsklepená a má velkou půdu, takže dohromady tu máme 500, možná 600 metrů podlahové plochy. 

Nastaly při rekonstrukci nějaké problémy, které bylo třeba řešit?

Rekonstrukce je definice slova problém :) Ne, vážně, podle mě každý, kdo něco rekonstruuje, dospěje nakonec ke stejnému poznání – že jakmile do stavby jednou sáhne, už musí vyměnit všechno snad kromě holých zdí. My jsme v tomto ale neměli žádné iluze, protože už na prohlídkách bylo jasné, že minimálně zevnitř budeme muset udělat úplně všechno znovu.

Rekonstrukce (143 m2) za 2 miliony. Lucie s Františkem ukázali luxusní fotky

Bylo něco, v čem jste se pomýlili?

Třeba v tom, že jsme na začátku věřili v zachování starých špaletových oken, ale truhlář nás přesvědčil, abychom udělali nová, a měl pravdu. Vypadají stejně, ale těsní, doléhají, fungují. Nejhorší překvapení nám ale stejně přichystala střecha.

Co se stalo se střechou?

Při prohlídkách nám odpřisáhli, že je v podstatě nová, už zateplená, že stačí dokončit vikýře a dodělat podsebití a je hotovo. Jenže půl roku po koupi jsme začali vídat prohnilé šindele, a tak jsme poptali opravu. S tím jsme chtěli provést kontrolu zateplení, které dělal předchozí majitel – a od té doby se nestačíme divit.

To vám tedy prodejce zatajil podstatné informace. Co budete dělat?

Šindele musí dolů kompletně, zateplení roztrhané od kun se musí vyměnit. Pod ním je historická šindelová střecha v několika vrstvách ještě z dob, kdy na půdě opravdu jen skladovali seno akorát na neodkorněných latích, ve kterých bydleli brouci a další havěť. Statici to řekli jednoduše – všechno odstrojit až na krov, zlikvidovat a udělat znovu. Pak začali počítat zatížení s novým zateplením, promítli do toho i naši sněhovou oblast a my jen nevěřícně koukali. Ani ten krov nemůže zůstat, jak je, protože by nám taky celá střecha mohla spadnout na hlavu.

To musíte tedy strhnout celou střechu včetně krovu?

Místo dokončení zdánlivě téměř hotové střechy máme před sebou účet za několik milionů a velmi složité hledání kombinace řemesel, která zvládnou odstrojit stávající střechu, opravit a významně posílit 200 let starý, ručně tesaný krov, udělat difuzně otevřenou skladbu nové střechy a všechno zakončit štípaným modřínovým šindelem. Jediná věc, která z původního stavu zatím zůstává, je dvojice tepelných čerpadel země-voda.

Tepelná čerpadla s vrty, podlahovka, litinová kamna a pec. První účet za vytápění majitele nemile překvapil

Dokázal byste říct, co bylo nejvíce stresující na celém procesu rekonstrukce?

Zatím musíme říct, že je to celý proces okolo střechy. To, co jsme si mysleli, že je jedna z mála opravdu hotových věcí na celém domě, se proměnilo v drahou a složitou můru, která nás tíží ve snech. Není těžké udělat novou střechu. Je ale těžké udělat novou střechu tak, abyste pokud možno zachovali historický krov, zároveň jej ale v podstatě zdvojnásobili, a to všechno na domě, který je obrovský, nemá žádné skutečné základy ani věnec, jediná zeď není rovná a celý je ve svažité horské louce.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Prostorný bungalov 5+kk o užitné ploše 165 m2 má terasu i garáž. Známe jeho cenu

Otočme list. Je tady něco, na co jste se ženou opravdu hrdí?

Že jsme zatím neustoupili z ideálů, se kterými jsme do záchrany chalupy šli. Obnovujeme původní dispozice, používáme tradiční materiály – dřevo, kámen, hlínu a rekonstruujeme tak, aby dům dýchal, aby byl pokud možno bez chemie. Zároveň ale přiznáváme, že žijeme ve 21. století a že nebudujeme skanzen.

S pomocí našich architektů se snažíme smysluplně kombinovat staré s novým, s úctou k materiálu i řemeslu. Snažíme se nespěchat a nepodléhat vábničce rychlých snadných řešení, i když na nás útočí ze všech stran. Snažíme se stavět tak, abychom se mohli, kdyby to šlo, podívat do očí schwarzenberským stavitelům, kteří tenhle dům postavili. 

Dnes jste zkušenější – co byste poradil lidem, kteří se teprve chystají rekonstruovat?

Neberte si příliš velké sousto. Víme, je to strašně lákavé, protože krásné statky v pohraničí jsou často k mání za pár korun, mají duši, jsou na nádherných místech a nabízí přece tolik možností. Při našem hledání jsme viděli hodně takových stavení, kde došel elán, síly, peníze. A naopak máme okolo sebe hodně lidí, kteří zrekonstruovali úplně malý domeček, udělali to krásně, neutratili jmění a jsou neskutečně šťastní. My víme, že jsme si sami vzali docela velké sousto – a snažíme se s tím vypořádat se ctí. Ale nikde není psáno, že to nepokazíme.

Vzpomeňte si na průběh rekonstrukce. Zajímá mě vaše první myšlenka, která vás napadla.

„Tady to má neskutečného ducha. Tady může vzniknout něco úžasného.“ Čím jsme dále, tím více máme pocit, že nás tahle intuice nezklamala, ale nakonec to nebudeme my, kdo by měl posoudit, jestli se nám to podařilo. Věříme jen, že domu neděláme ostudu. 

Velice děkujeme panu Janovi i jeho ženě Zuzce za poskytnutý rozhovor pro náš stavební portál. Ať ve své chalupě strávíte ty nejkouzelnější chvíle.