Renovace bytu v historickém centru – dřevo a světlo vnesly do interiéru život

Ano, a dokonce přitom můžete pořád zachovat původní vznosný styl. Stačí si jen zvolit odpovídající prostředky a postupovat citlivě. Tak jako architekti v portugalském městečku Coimbra – sídle, které svou historii čte v kronikách už od 8. století. Prohlédněte si jednu zdejší vydařenou rekonstrukci bytu detailně v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Ivo Tavares

„Když se řekne centrum Coimbra, samo o sobě to do značné míry předznamenává identitu stavby,“ prozrazuje Cláudia Ascenso, která stála před nelehkou zakázkou. Jejím cílem byla rekonstrukce/renovace bytu na adrese Loureiro 59, tedy na jedné z ulic přímo vedených v seznamu Světového dědictví UNESCO, a to směrem k vyšší obyvatelnosti a modernizaci. „Což je v principu protimyslné,“ dodává.

Na počátku rekonstrukce bylo světlo

Staré budovy jsou ceněné proto, jaké jsou. Takže jakákoliv úprava nesmí proměnit jejich vzhled, tedy pokud nejde o konzervační nebo renovační zásah. To ale diskvalifikuje jejich obyvatele, kteří úplně netouží po životě v historii. Chce to hledat střední cestu, řešení příznivé jak stavu památkově chráněných budov, tak i jejich majitelům. Tak, aby se města nevylidňovala a nestávala se jen turistickými skanzeny. Jenže jak na to? V případě překrásného domu, natěsnaného na Loureiro, přinesla změnu neinvazivní proměna interiéru. Který mohl expandovat jen tam, kam oko výletníka a památkáře nevidí. Nikoliv do ulice, ale střechou ven.

Masiv k masivu. Dřevo ke kameni

Může se to zdát jako maličkost, ale odrušení části střechy a přidání střešního okna prosytilo interiér denním světlem. Stísněnost nahradila pohoda. Samozřejmě, úzký profil místností se musel také modernizovat. Chladné stěny se dočkaly zateplení a nových obkladů. Bílé omítky prostor ještě více prosvětlily. Ani tím zásahy nekončily: změn doznalo i původní kamenné schodiště, které bylo do krajnosti nepraktické. Nahradilo jej nové, dřevěné. A dřevo se pak rozlilo do celého interiéru. Odkud pocházelo? Dílem ze starého trámoví původně integrovaného do stavby. Rekonstrukce tak zužitkovala materiál přímo z místa.

Majitel domu si totiž přál zachovat původní ladění. Ostatně, část domu přiléhající k hradbě byla odkryta až na podloží a stala se součástí venkovního minidvora. Masiv kamenné stěny se pak stal určujícím rysem pro další zásahy. Protože dům v Loureiro adoptoval do svého interiéru neméně masivní dřevěné a kompaktní prvky. Zábradlí, předěly mezi místnostmi, trámoví i skutečně bytelný „blok“ kuchyňské linky. Kombinace světlého interiéru s masivními dřevěnými prvky a bytovým vybavením neuvěřitelným způsobem proměnila vyznění místností. Dodala jim novou energii.  

Rekonstrukce historie se dřevem má smysl

Volba podlahy a bílé barvy na stěnách umožnila transformovat klaustrofobní prostor na prostor se světlem a jemnými detaily. „A opětovným použitím dřeva, coby svědectví minulosti, byla vytvořena spojnice mezi architekturou a konceptualizací prostoru,“ dodává architekt José Pedro Lima, který projekt dozoroval. Portugalsko se může pyšnit fascinujícím historickým dědictvím a překrásnými městy s bohatou minulostí. Aby v nich ale mohli skutečně žít lidé, je třeba učinit víc. A rekonstrukce/renovace interiéru, kterou doprovázelo dřevo v každém detailu, je toho názorným příkladem.