Většina lidí si myslí, že šednutí dřeva znamená hnilobu. Jak je to doopravdy?

Od letokruhu k buňce

1. Makroskopická stavba dřeva

U čerstvě pokáceného stromu si lze na první pohled všimnout specifické barvy, lesku nebo například vůně, která může být příjemná či nepříjemná. Dalším prozkoumáním můžete jednotlivé druhy dřeva od sebe rozlišovat například i podle vzhledu letokruhů, tedy zda jsou viditelné, případně jak pozvolný je přechod mezi světlou a tmavou částí. Tyto znaky, a několik dalších, zahrnuje tzv. makroskopická stavba dřeva. Tedy to, co lze rozeznat pouhým okem.

Fotogalerie:

i Foto: Jan Planička (se souhlasem), Andrej Lišakov, Petr Novák, Britt Felton

2. Mikroskopická stavba dřeva

Pokud by vás však zajímalo, proč je některé dřevo pevnější, voňavější, lesklejší nebo má například více znatelné letokruhy, je třeba prozkoumat tzv. mikroskopickou stavbu dřeva. K tomu už je ale potřeba mikroskop a vytvořené velmi tenké vzorky z daného dřeva. Získáte tak možnost vidět jednotlivé anatomické elementy (srovnatelné s lidskými orgány v těle) stojícími za specifickými vlastnostmi dřeva.

3. Chemické složení dřeva

Pokud byste šli ještě dále, tedy z čeho jsou tvořeny jednotlivé buňky dřeva (následně tvořící anatomické elementy), došli byste až k chemické stavbě dřeva, která nás v souvislosti s šednutím dřeva bude zajímat nejvíce. V rámci poměrného zastoupení největší část představuje celulóza (32–56 %), následují hemicelulózy (18–35 %) a lignin (15–36 %). Neopomenutelné jsou ještě tzv. extraktiva – doprovodné složky, které se dají pomocí rozpouštědel vyluhovat (tedy odstranit a dále použít například jako rostlinné výtažky). Ve dřevě se však nevyskytují příliš ve velkém množství (mezi 1 a 5 %).

Jaká je přirozená barva dřeva?

Zatímco celulóza i hemicelulózy mají bílou barvu, lignin má v přirozeném stavu světlé nažloutlé odstíny. Ty jsou však v praxi překryty značně tmavšími odstíny přítomných doprovodných látek. Z hlediska šednutí dřeva je však zásadní, jak je tato barva ovlivněna působením ultrafialového (UV) záření dopadajícího na zemský povrch. Největší roli zde hraje lignin, který z jeho celkového množství dokáže pohltit až 95 %. Většinu změn tak můžeme přisuzovat právě ligninu. Sháníte barvy a laky na dřevo? Aktuální nabídku a ceny si zjistěte zde.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

UV záření mění barvu nejen naší pokožky

Vystavením dřeva UV záření dojde již po několika hodinách k fotochemické reakci ligninu a extraktiv, důsledkem které dojde k postupnému zbarvování dřeva do žlutých až hnědých odstínů (záleží na konkrétní dřevině). Následně se začnou uvolňovat hnědé rozkladné produkty ligninu, které se při kontaktu s vodou (například deštěm) vymývají a dřevu tak zůstává barva stříbřitě bílé celulózy, která se ve výsledku jeví jako šedá. Spolupůsobením dalších činitelů se současně na povrchu vytváří drsná a odolná vrstva vytvářející dojem starého dřeva.

Fasádní palubky: Modřín, smrk nebo tropické dřevo?

Ovlivňuje šednutí dřeva jeho kvalitu?

Samotná změna barvy nemá na kvalitu dřeva v podstatě žádný vliv. Problém však nastává při prasklinách, které vznikají mimo jiné působením povětrnostních vlivů, především vody a vysokých teplot. Tvoří se tak totiž ideální místo pro růst hub, plísní a dalších mikroorganismů, které už zásadním způsobem ohrožují kvalitu dřevěného produktu. Ovšem i tyto organismy mohou stát za další změnou barvy – zejména jde o tmavě šedou až černou barvu. Nepleťte si ji ale s přirozeně černými druhy dřevin!

Photocredit: Pixabay CC0

Co s již zašedlým dřevem?

Pokud nebyla šedá barva původním záměrem a ani se vám tyto odstíny příliš nezamlouvají, mohlo by vás uklidnit, že se jedná pouze o povrchovou záležitost, která se zpravidla neprojevuje hlouběji než cca 3 mm. Pokud vám tedy barvu nechtěně změnila terasa, obklad domu nebo cokoliv jiného, nevěšte hlavu. Navrátit dřevu původní medový odstín není zase tak těžké. Jaké jsou cesty?

• Jednou z možností je mechanické odstranění vzniklé zašedlé vrstvy. Je zde ale dobré pamatovat na to, že častým odbrušováním, i když pouze několikamilimetrové vrstvy, by se mohlo snadno stát, že přestane dřevo plnit svou původní funkci z důvodu snižující se tloušťky.
• Zvolit můžete i méně invazivní řešení a vydat se cestou chemického čištění. V takovém případě aplikujete na dřevěný povrch tzv. odstraňovač šedi, který zvětralou šedou vrstvu naruší.

V obou případech byste měli na takto očištěný povrch aplikovat ochranný nátěr, který napomůže opakovanému nechtěnému šednutí i poškození vlivem povětrnostních vlivů – například deště či větru. Je třeba ale dbát na to, abyste ho nenanášeli na zvětralý (zašedlý) povrch. Nátěr by dostatečně nepřilnul k povrchu, odlupoval se a dřevo by opět nebylo chráněno.

Prevence šednutí dřeva

Ideálně však myslete na ochranu dřeva už před jeho umístěním do exteriéru a nezapomínejte ani na jeho pravidelnou údržbu. Pamatujte i na to, že je šednutí dřeva zcela běžné a dříve nebo později potká každé dřevo. Správnou péčí lze však tento proces úspěšně odsunout do budoucna. Velmi důležitá je pro dlouhou životnost dřeva také konstrukční ochrana. O co se jedná, se můžete dočíst v dalším článku:

Konstrukční ochrana dřeva v exteriéru a interiéru

Zajímá vás, jak může zašedlé dřevo vypadat? Podívejte se do naší fotogalerie.