Král a královna dřevostaveb – představujeme sruby a roubenky

Lidé se často ptají, jaký je vlastně rozdíl mezi srubem a roubenkou. Liší se hned v několika kritériích. Už na první pohled je rozdíl ve tvaru klád, ze kterých jsou postaveny. Zatímco sruby jsou postaveny z kulatiny o průměru 30–40 cm, která se často pouze odkorní a má přesahy v rozích, roubenky jsou složeny z hranolů o obvyklé šířce 20–25 cm a výšce podle typu použitého hranolu 24–28 cm. Rohy jsou spojovány různými typy tesařských spojů. Prohlédněte si ukázky krásných masivních dřevostaveb v galerii fotek.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Shutterstock, 100 dřevostaveb, Suburban Men, Chata Srub Kraličák

Způsob výroby srubů a roubenek je odlišný

Sruby

V prvé řadě velice záleží na tom, jestli se dřevo opracovává ručně nebo strojově. Obecně lze ale říci, že postavit srub je technologicky a časově náročnější. Srub je totiž taková stavebnice, kterou je nutné nejdříve kompletně postavit ve výrobním areálu, následně rozebrat a opětovně složit na pozemku zákazníka. Jelikož je většinou ze surového a pouze odkorněného dřeva, musí majitel srubu počítat jak s jeho sesedáním (až 15 cm na podlaží), tak s postupným vysycháním dřeva, které s sebou nese občasné praskání a pohyby stavby. Vyberete si svého srubového favorita v naší fotogalerii.

Po padesátce si postavili vysněný srub na jižní Moravě – navštívili jsme s redakcí

Roubenky

Naopak moderní roubenky jsou dnes nejčastěji stavěny ze strojově opracovaných trámů, které jsou spojeny v rozích rybinovým spojem. Jedná se také o stavebnici často vyřezanou na CNC strojích, ale většinou se na rozdíl od srubů dopředu neskládá. Vyrobí se v závodě a složí přímo na základové desce u zákazníka. I když jsou tyto moderní roubenky vyrobené ze sušeného dřeva, s určitým sesednutím v rámci jednotek centimetrů je však třeba počítat také. Každopádně je v obou případech důležité, aby majitel o dřevo správně pečoval.

Moderní roubené domy z lepených hranolů

Sruby nejsou všude vítány, řešením je sroubenka

Sruby nejsou pro naše území typické, i proto je u nás mnozí Češi odsuzují. Mají svůj domov více na severu, v zemích s drsnější zimou a rozsáhlejšími jehličnatými lesy. Jejich původ je datován až do doby bronzové a za jejich první stavitele jsou považováni Norové a Finové. Ti znalost stavby srubů přinesli na území dnešní Kanady a Spojených států. K nám sruby přicházejí až v posledních desetiletích. Ne všude je ale stavba srubu vítána. Někde stavební úřad stavbu nepovolí, na rozdíl od roubenky nepatří mezi naše tradiční stavby a hůře zapadne do stávající výstavby. Někteří majitelé to řeší stavbou sroubenky, kombinací srubu a roubenky, která vypadá zvenku jako roubenka, ale uvnitř je to srub.

Photocredit: Shutterstock

Roubenky patří mezi tradiční české stavby

Na rozdíl od srubů jsou roubenky u nás po staletí. Nejstarší dochované vesnické roubené domy v České republice pocházejí z konce 15. století. Na jejich stavbu se používalo především dřevo jehličnatých stromů. Nejčastěji to byla jedle, v některých oblastech borovice. Smrk byl až na třetím místě, dříve se totiž vyskytoval až ve výše položených lokalitách. V oblastech, kde bylo jehličnanů málo, lidé stavěli i z listnáčů, především z tvrdého dubu. Důvodem, proč lidé na vesnicích stavěli hojně ze dřeva, bylo především teplo, které dřevěné stavby poskytovaly. Aby do chalup netáhlo, spáry se vyplňovaly hliněnou mazaninou. Jednalo se o jílovitou hlínu smíchanu s odřezky slámy. Větší spáry se třeba vyplňovaly mechem, koudelí nebo slámou.

Sruby a jejich budoucnost

Dnes na českém trhu existuje poměrně bohatá nabídka jak originálních srubů z Finska či Kanady, tak tradičních českých roubenek. Stačí se jen rozhodnout, který druh stavby vám bude více vyhovovat a lépe zapadne do okolí dané lokality. 

← Přidat nové články na hlavní stránku Seznam.cz

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!