S doplácením za energie sousedů je konec. Nová vyhláška se rozhodně nebude líbit všem

Spravedlivější rozpočítání mezi jednotlivými byty

Na začátku roku vstoupila do hry nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, které zavádí novela vyhlášky 269/2015 Sb. Obecně vzato by měla nová vyhláška zajistit spravedlivější rozúčtování tepla a u odborníků se setkává s pochopením. Bere v úvahu jak různorodou hospodárnost budov, která se dům od domu mění, tak požadavek na férovější rozpočítání energií mezi jednotlivé bytové jednotky.

Je však nutné mít na paměti, že naprosto spravedlivé rozúčtování v bytovém domě obvykle možné není. Byty, které jsou obklopeny jinými jednotkami, profitují z vytápění ostatních, zatímco v rohových bytech a těch v nejvyšším a nejnižším patře dochází k větším tepelným únikům. Roli dále hraje také orientace bytu na jednotlivé světové strany.

Každý sám za sebe

Některé bytové domy tuto problematiku řeší instalací vlastních zařízení pro každou bytovou jednotku zvlášť. Obvykle se jedná o elektrokotle nebo plynové kotle, kdy si každá bytová jednotka platí za svou spotřebovanou energii podle své vlastní přípojky. Ceny elektrokotlů si můžete srovnat zde a ceny plynových kotlů zde.

Dalším zajímavým řešením, které v dnešní době získává na oblíbenosti je instalace silných tepelných čerpadel v rámci celého bytového domu (možnosti a ceny těchto čerpadel si můžete srovnat zde). Ačkoli jsou tepelná čerpadla poměrně drahý a neefektivní zdroj vytápění, jsou-li instalována v moderních domech, naopak při instalaci v bytovce se může jejich smysl projevit a přínos pro obyvatele domu může být zřetelný. Vždy záleží na zájmu obyvatel domu a zejména pak výboru místního společenství vlastníků, zda je iniciativní k modernizaci či nikoli. Ale vraťme se nyní k původnímu tématu.

Domácnosti budou mít větší motivaci šetřit

Tato novela přináší dvě hlavní změny. První z nich je posun tzv. dolního limitu z 80 na 70 procent. To povede ke snížení plateb za vytápění u bytů, které teplem šetří, a tedy k větší motivaci uživatelů bytů vytápět byty hospodárně. V praxi to znamená následující: Pokud budete šetřit a topit méně, bude vaše spotřeba na metr činit nejméně 70 % průměru a nikoli 80 % jako nyní.

Druhou změnou je stanovení poměru základní a spotřební složky na základě průkazu energetické náročnosti budovy. Úspornější budovy tedy budou mít základní složku vyšší než běžné stavby, protože v nich dochází k větším tepelným prostupům mezi jednotlivými byty. Stávající poměry základní a spotřební složky budou zachovány u budov, které jsou na tom z hlediska energetické náročnosti nejhůře a u kterých jsou největší úniky tepla.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

18letý Erik postavil jako maturitní projekt dům

Dvě složky: základní a spotřební

Náklady na vytápění se skládají ze dvou složek. Doposud tvořila základní složka, která je nezávislá na chování spotřebitelů, 30–50 % nákladů na vytápění. Spotřební složka, která naopak odráží reálnou spotřebu bytu, činila 50–70 % celkové částky. Teď se čísla zjednodušeně řečeno obrátí. V případě bytových domů, které jsou nejlépe zatepleny, a tudíž jsou označovány za úsporné, bude činit základní (paušální) složka 60 % z částky za vytápění a spotřební složka 40 %.

Podrobnější informace o volbě základní a spotřební složky podle třídy a energetické náročnosti budovy se dozvíte v tabulce. 

Domácnosti budou muset každý měsíc informovat o své spotřebě

Novinka se týká také samotných měřidel spotřeby energií. U těch systémů, které už vlastníci nemovitostí stihli nainstalovat a zároveň umožňují měsíční informování, vzniká tato povinnost od 1. ledna 2024. Pro ostatní je klíčovým okamžikem začátek roku 2027, kdy se bude povinnost poskytování měsíčních informací o spotřebě týkat většiny bytových objektů v České republice. Povinnost poskytovat měsíční informace spotřebitelům vzniká na základě implementace evropské směrnice EED do české legislativy, a nelze se jí tedy vyhnout. Rok 2024, 2025 a 2026 je přechodným obdobím, které dává možnost, aby se jak uživatelé bytů, tak i společnosti, které službu poskytují, mohli připravit.

Technicky vzato se jedná o poměrně náročný technologický krok, který bude vyžadovat vysoké finanční i technologické nároky. Povinnost se týká asi pěti milionů měřidel tepla, bytových vodoměrů a indikátorů na radiátorech.

Na kolik přijde nový radiátor? Srovnejte si aktuální ceny zde.

Milion domácností musí vyměnit svůj elektroměr. Kdo za to zaplatí?

IoT umožní sledovat spotřebu v reálném čase

V souvislosti s tím lze předpokládat výrazné rozšíření zařízení s komunikací přes Internet věcí (Internet of Things – IoT). V domácnostech by se tak podle odborníků mělo stát do konce současného desetiletí. Těžit z toho můžou kromě běžných uživatelů i tuzemské úřady, IoT vodoměry jim například umožní efektivněji bojovat se suchem. Technologie najde využití i u domácích podniků, kterým toto řešení může pomoci plnit environmentální cíle. Pro běžného člověka i managment českých firem to bude znamenat možnost sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Ve finále tak může na základě dostupných informací své spotřebitelské chování upravit.

Zájem majitelů a správců objektů o podobná řešení se podle expertů postupně zvyšuje. Ve většině objektů je nyní prováděn odečet tzv. pochůzkovým způsobem, tedy fyzicky přímo na místě. Jakmile stávajícím měřidlům a indikátorům skončí jejich technická nebo morální životnost, budou nahrazeny novými technologiemi, které již požadavky legislativy bez problémů naplní.