Zákaz prodeje kotlů a kamen na uhlí nebude. Stát narazil na odpor veřejnosti

Zákaz kotlů a kamen na uhlí se nakonec nekoná

Původní návrh zakázat od ledna 2025 prodej kamen a kotlů na pevná fosilní paliva, tedy i na uhlí a koks, se nesetkal s příznivým ohlasem veřejnosti. Podle připravované novely zákona o ochraně životního prostředí tak budou mít lidé možnost koupit si zmíněné spalovací zdroje i nadále. Tato novela čeká na jednání vlády.

To, že zákaz prodeje těchto topných zařízení neprojde, potvrzuje i mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková: „Rozhodli jsme se po připomínkovém řízení tento zákaz z návrhu zákona vypustit. Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům.“

To znamená kotle, které spadají do třetí a vyšší emisní třídy. Kotle 1. a 2. emisní třídy budou od 1. 9. 2024 zakázány.  Konkrétní hodnoty pro zařazení kotlů do jednotlivých emisních tříd si můžete prohlédnout v galerii. 

Reakce na zákaz byla bouřlivá

Reakce na zákaz kotlů a kamen na uhlí od roku 2025 byla hlasitá. Již v původním článku jsme informovali, že na adresu novely zákona se sešlo celkem 500 připomínek. Ty zaslala dokonce i některá ministerstva a oslovené organizace. Proti zákazu se vyslovily také významné instituce, jako například Úřad vlády České republiky, dále Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Hospodářská komora a další.

Zákaz kotlů a kamen na uhlí postrádal logiku

Pro odstoupení od plánovaného zákazu mělo Ministerstvo životního prostředí hned několik důvodů. Jedním z nevýraznějších byl fakt, že uhlí jako palivo pro vytápění využívá stále téměř 300 tisíc českých domácností. Navíc zákaz nebyl v souladu s předpisy Evropské unie o volném pohybu zboží. Faktem je, že spalování uhlí v českých domácnostech se na celkových emisích podílí jen asi jedním procentem. To znamená, že i úplné ukončení spalování uhlí v domácnostech by se na celkových emisích téměř neprojevilo.

Největší odpor vzbuzovalo to, že by zákaz prodeje kotlů na uhlí donutil české výrobce prodávat v zahraničí, na čemž by státní rozpočet tratil. Lidé, kteří by si chtěli kotel či kamna na uhlí pořídit, by jej kupovali v sousedních zemích a došlo by pouze k oslabení českých výrobců.

Dále odpůrci zákazu argumentovali sociálními dopady. Mnoho lokalit v České republice zatím nemá plynovou přípojku. Měli by tak na výběr pouze mezi kotlem na dřevo a tepelným čerpadlem, na které mnoho domácností kvůli vysoké pořizovací ceně vůbec nedosáhne.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Dům na klíč s kuchyní do L, spíží a dvěma koupelnami za 3 miliony Kč

Když to nešlo po zlém, půjde to po dobrém

Ministerstvo tak zvolilo k celé problematice jiný přístup. Namísto zákazů či příkazů má v plánu lidi motivovat k instalaci ekologičtějších topných zařízení. K tomu využívá staré dobré dotace, které mohou být pro mnoho lidí značným lákadlem. Lidé mohou dostat dotaci v rozmezí 30 až 140 tisíc. Nutno však dodat, že i zde jsou určitá „ale“. Proto je dobré se před čerpáním datací pořádně zamyslet a také si zjistit, k jakým povinnostem vás dotace zavazují.