Cesta ke zvýšení spotřeby dříví v ČR

Bilance těžby a exportu dříví

Absolutně nejvyšší objem těžeb z porovnávaných zemí zaznamenává Německo, při srovnání poměru objemu těžeb k ploše lesa je však na prvním místě Česká republika s hodnotou 6 tis. (m3/ha). Německu přísluší údaj 4,7 tis. (m3/ha).

Využití dříví pro energetické účely nabývá v posledních letech na svém významu – v současných těžbách průměru celé Evropy dosahuje 55% těžeb průmyslově využitelné kulatiny.

Při porovnání výše exportu jehličnatého dříví ve vztahu k produkci jsou na prvních místech Slovensko a Česká republika s hodnotou cca 42%. Obě tyto země se vymykají průměru ostatních sledovaných států, které se nachází v okolí hodnoty cca 8%. Z toho vyplývá výrazný proexportní charakter České republiky, která i přes malou rozlohu (a také menší plochu lesa ve srovnání s Německem, Polskem a Rakouskem) představuje v absolutním vyjádření největšího exportéra jehličnaté kulatiny ze sledovaných států. Tento trend lze označit za negativní zejména z pohledu transferu přidané hodnoty.

Vývoz základní suroviny je ze všech možností nejméně výhodný a je nutné prosazovat využití místního dřeva a vývoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Hodnota exportu a importu dříví ve sledovaných zemích. Zdroj: EUROSTAT - Zahraniční obchod

Způsob zpracování dřeva, druhy výrob a produkce

Při pohledu na produkovanou hodnotu jednotlivými státy vidíme, že v mnoha ohledech s ČR srovnatelné Rakousko dosahuje více než dvojnásobné vyprodukované hodnoty, a to např. i z řeziva. V absolutním vyjádření je celková objemová produkce České republiky velmi nízká. Tento fakt je jednoznačný při porovnání s Rakouskem – zemí s jen o málo vyšším objemem těžeb.

Evidentně v ČR schází účinné dřevozpracující kapacity. Lze doporučit výraznější zaměření České republiky na dřevařskou produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Procentuální a absolutní rozložení výroby jednotlivých produktů ze dřeva ve sledovaných státech. Zdroj: UNECE/FAO Forestry and Timber Section

Potenciál využití dřeva ve stavebnictví a dalším průmyslu

Velký potenciál pro širší uplatnění dřeva leží v oblasti stavebnictví, výroby aglomerovaných materiálů a nábytkářském průmyslu. Z hlediska strategického rozvoje je možné uvažovat o podpoře znovuobnovení tradičních zpracovatelských technologií na moderním základě, především překližek, výroby dýh, různých forem lepeného dřeva, desek na bázi dřeva a dalších.

Vývoj a další inovační úsilí by mohlo směřovat do oblastí kompozitních materiálů, kombinací dřeva s dalšími materiály, modifikacím dřeva a materiálů na bázi dřeva ve smyslu úpravy mechanicko-fyzikálních vlastností. Takto vylepšené materiály najdou uplatnění i mimo tradiční dřevařské obory, například ve výrobě dopravních prostředků, výrobě obalů, logistice a dalších oblastech.

Značný potenciál je v oblasti dřevostaveb, které se vyznačují také pozitivním trendem růstu. Je však potřebné věnovat pozornost také souvisejícím oblastem, jako je legislativa, procesy rozvoje lokalit a regionů, vývoji konstrukčních systémů staveb či výstavbě vícepodlažních dřevěných budov a staveb občanské vybavenosti ze dřeva.

Dřevo jako stavební materiál

Oblastí s velkým potenciálem a zároveň oblastí, v níž má ČR prozatím značné rezervy, je užití dřevěného konstrukčního systému pro budovy většího rozsahu – administrativní a bytové domy, nákupní centra, sportoviště a další. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu lze zařadit zejména dva faktory: nedostatek zkušených realizačních firem a legislativní překážky.

Jedním z faktorů, který představuje neoddiskutovatelnou přednost dřeva ve srovnání s dalšími materiály, je množství zabudované energie ve dřevěných výrobcích a také celková spotřebovaná energie v rámci životního cyklu výrobku, jež je kvantifikována v rámci tzv. LCA (analýza životního cyklu).

Produkce dřeva působí pozitivně na problematiku globálního oteplování, což je způsobeno absorpcí CO₂ stromy během fáze růstu. To je také velmi často používaným argumentem při propagaci dřeva v Německu a Rakousku.

Přestože doprava nemá zásadní vliv na celkové environmentální dopady daného dřevěného prvku, podílí se na něm až 20 % (dle vzdálenosti). Podporou užití regionálního dřeva je možno i tuto hodnotu značně redukovat.

Konstrukce obvodových stěn roubených, z CLT panelů, rámových difuzně otevřených a při využití vhodného izolantu i difuzně uzavřených skladeb jsou šetrné k životnímu prostředí s minimem dopadů v průběhu celého životního cyklu.

Normalizované výsledky indikátorů kategorií dopadu 1m2 konstrukcí obvodových stěn hodnocených metodou LCA. Zdroj – vlastní konstrukce autora (doc. Kočí).

Zvýšení spotřeby tuzemského dřeva v ČR

Zvýšení spotřeby tuzemského dřeva v ČR je možno dosáhnout mnoha různými cestami. Na základě výsledků výzkumu je možné doporučit zaměření na níže uvedené hlavní oblasti:

• orientace na odvětví s vyšší přidanou hodnotou,
• propagace dřeva mezi širokou veřejností, budování vztahu k regionální surovině,
• propagace dřeva coby materiálu vhodného pro stavby,
• program hospodářského rozvoje v budoucnosti, bioekonomika, apod.
• odstraňování bariér a podpora zpracování dříví vytěženého v ČR.

Ohodnoťte závěry mezinárodního výzkumu Dřevařského ústavu pro lesy ČR a zapojte se do diskuze s vlastním názorem.