Co udělat pro to, aby dřevo ve stájích pro koně vydrželo

Dřevo ve stájích – kde všude ho můžeme použít?

Nejčastější části konstrukce, kde je dřevo využíváno, jsou krovy, stěny a také vnitřní vybavení stáje, jako např. dělicí příčky mezi boxy. Pokud chcete dělicí příčky, vrata a dvířka boxů mít dřevěné, je velmi praktické hrany opatřit kovovými profily, abyste předešli okusování a ušetřili si práci s případnými opravami. Je také vhodné dřevo ošetřit ochranným nátěrem, ať už lakem, krycí barvou, olejem nebo lazurou, který mu dodá další stupeň ochrany. Dejte však pozor, aby byl nátěr zdravotně nezávadný, kůň může stěny olizovat. V dnešní době je poměrně velký výběr nátěrových hmot, které jsou vhodné dokonce i na dětské hračky, takže je jistě z čeho vybírat.

Takže všude? A co podlahy?

V první řadě je třeba myslet na podlahu jednotlivých boxů nebo míst, kde se koně převážně zdržují a kde odpočívají. Do stájí ale patří i stájové uličky, přípravny a sklady krmiv, popřípadě sedlovny a mycí boxy.

V minulosti dřevo bylo častým materiálem pro podlahy stájí a chlévů, dnes ho nahrazuje beton a jiné materiály. Neznamená to ovšem, že se od použití dřeva na podlahy ve stájích úplně upustilo. Dřevo je stále jednou z osvědčených možností, například ve formě prkenné podlahy nebo jako dřevěné špalky či dlaždice.

Dřevěná špalíková podlaha v praxi

Výhody dřevěné podlahy

Dřevo je pro koně pohodlné – dobře tepelně izoluje od chladného podloží, je měkčí než beton či asfalt, a je-li suché a drsné, neklouže. Je odolné, poměrně trvanlivé a dobře se udržuje. Také výborně tlumí hluk. Za další jeho výhodu můžeme považovat i snadnou opravitelnost a možnost celkové renovace. Na závěr výčtu kladných vlastností dřeva je třeba zmínit jeho zdravotní nezávadnost.

Na co bychom neměli zapomenout

Je ale pravdou, že použití dřeva na podlahy stáje může být v některých případech problematické. Použití prkenné dřevěné podlahy např. v uličkách může být spojeno se zvýšeným rizikem úrazu, protože vlhká prkna jsou kluzká. Navíc dochází k většímu opotřebení a dřívější degradaci dřevěného materiálu, než je tomu u podlah například v sedlovně či skladu krmiv, kde je obvykle stabilnější teplota a vlhkost a nedochází zde k pohybu koní.

Nevýhodou může být také jeho vysoká pořizovací cena a poréznost – kvůli ní se dřevo špatně dezinfikuje. V mezerách se často udržuje špína a zbytky krmení, z čehož mají radost různí škůdci včetně hlodavců.

Ale přesto může být dřevo na podlahy s úspěchem použito, a to dokonce i v boxech, kde koně tráví hodně času. Stačí myslet na několik maličkostí.

Důležitá doporučení

Doporučuje se používat tvrdé dřevo (např. dubové) a namořit ho vhodnými ochrannými látkami. Pokud se buduje prkenná podlaha, měly by mít dřevěná prkna tloušťku aspoň 5 cm a mezery mezi nimi je vhodné vyplnit propustným materiálem, například pískem, lomovým prachem či jílem.

Další možností je špalíková dlažba. Ta je často používána právě ve stájích, kde se chovají a pohybují koně. Dlažba se tam hodí a je pro koně příjemná. Některé plochy jsou takto řešeny už několik desítek let a dlažba je stále ve velmi dobrém a provozuschopném stavu. Proto můžeme hovořit o dlouhodobém, trvanlivém řešení ploch.

Je jen na vás, jaké stavební materiály do stáje použijete, myslete však při výběru na pohodlí a zdraví nejen svých koní, ale také své.

Detail dveří stájí Cavallerizza Reale, Turín

Počátky spolužití rodů Homo a Equus

Jak spolu žili lidé a koně dříve? Musíme zabrouzdat do dávné minulosti. Zpočátku byla tato stepní zvířata především zdrojem potravy, jak dokládají mnohé jeskynní malby z období paleolitu, zobrazující lov těchto zvířat. Od „pouhého“ zdroje potravy však v průběhu věků povýšil přes pracovní, vojenské a sportovní využití mnohdy až na velmi ceněného partnera či přítele.

Nejprve byli koně chováni tzv. pastevně – tedy drženi pouze v ohradě (tento způsob se v dnešní době opět vrací, protože je nejblíže přirozenému způsobu života koní). Časem člověk zjistil, že bude užitečné, když svému pomocníkovi postaví také přístřeší. Tím byl nejprve jen jednoduchý přístřešek, kde bylo koně možné uvázat, což znatelně usnadňovalo krmení, péči a ustrojení koně pro práci či jízdu. Zhruba od středověku jsou koně ustájeni ve zvláštních budovách – stájích, konírnách či maštalích, které byly vevnitř rozčleněny na jednotlivé boxy nebo stání.

I takto mohlo v minulosti vypadat vazné ustájení a žlab

Výjimečně koně bydleli i přímo v domě svého majitele – takto tomu bylo hlavně v zimě na vesnicích, kde domy chudších obyvatel často tvořila pouze jedna místnost obývaná celou rodinou. A kravka nebo koník, to byl vlastně také člen rodiny, který lidem pomáhal s obživou. Domácí zvířata navíc v zimě svým tělem pomáhala i „vytopit“ stavení.

Ustájení koní v současnosti

V dnešní době existuje mnoho možností, jak můžeme koně ubytovat. Vše záleží na preferencích a možnostech majitele. Způsob ustájení ve vazném stání, kdy je kůň po celou dobu pobytu ve stáji uvázán na ohlávce u žlabu, už není používaný tak často, jako tomu bylo dříve. Přestože tento způsob ustájení má určité výhody, jako je např. úspora místa, podestýlky a snazší úklid stáje, nemůžeme opomenout ani jeho nevýhody: díky nedostatku pohybu trpí psychické i fyzické zdraví koně a mohou se s větší pravděpodobností rozvinout různé stájové zlozvyky jako je okusování žlabu nebo tzv. hodinaření – kývání hlavou či celým tělem. Tyto zlozvyky ale nejsou pouhou „kosmetickou“ vadou, mohou vést k dalším vážným zdravotním potížím.

Stání s úvazem u žlabu – Mount Vernon, Virginia

Lepší variantou je tedy ustájení v boxech, kde se kůň může volně pohybovat a také si lehnout.

Pokud máte příhodný pastevní prostor a kůň je dostatečně otužilý a vhodný pro pastevní chov (některá moderní šlechtěná plemena nebo starší jedinci nejsou pro tento způsob chovu patřičně odolná), můžete své čtyřnohé přátele ponechat na pastvině po celý rok. I v tomto případě je ale doporučováno postavit koním jednoduchý přístřešek, který má alespoň tři stěny, a kde se budou zvířata moci schovat před nepřízní počasí.