Vysokohorský hotel, který se vzdal hvězdičky ve prospěch ekologie

Cílem celého projektu bylo od samého začátku zlepšit kvalitu a ubytovací kapacitu staršího horského hotelu, aniž by došlo k narušení křehké rovnováhy mezi výjimečnou okolní krajinou a potřebami návštěvníků. Architekti si proto dali za cíl vytvořit estetickou a funkční, ale zároveň udržitelnou stavbu splňující všechny moderní požadavky.

Fotogalerie:

i Foto: Alex Filz, společnost Noa

Samotný projekt byl dokončen už v roce 2017 a dokázal vytvořit zcela nové prostory bez narušení charakteru alpské vesnice a zabrání nového prostoru. Díky použitým materiálům, unikátním řešením a respektu k tradicím a životnímu prostředí se podařilo dosáhnout kouzla dob dávno minulých. Tentokrát pro vás máme opravdu rozsáhlou fotogalerii tohoto unikátního alpského hotelu.

Historie místa

Chata Zallinger byla na tomto místě vystavěna poprvé v polovině 19. století a leží pod Sassopiattem v úctyhodné výšce 2200 metrů nad mořem. Postavil ji Karl von Zallinger-Stillendorf, v té době velmi významná osobnost Jižního Tyrolska. Pozemek koupil v roce 1854, tehdy se této oblasti říkalo „Sassegg“, což znamená „vyvýšenina na velkém kameni“. Stavba byla obklopena 7 stodolami a malým kostelem. Později byly stodoly nahrazeny jedinou velkou budovou.

Plánovaná přístavba se stala skvělou příležitostí k oživení původní myšlenky. Ona jediná velká budova byla zbourána, ústřední část hotelu byla upravena a v okolí vzniklo opět 7 nových horských chat uspořádaných podle původního územního plánu.

Netradiční vzhled

Cílem architektů společnosti Noa bylo obnovit tradiční vzhled jihotyrolských horských pastvin moderním způsobem, díky čemuž vytvořili zcela nový design chat. Vnější obklady budov jsou vyrobeny z masivních bloků dřeva proložených volnými prostory zajišťujícími dostatek světla. Inspirace přišla právě z technologie staveb starodávných stodol a stala se stěžejním a dominantním prvkem celého návrhu.

Dřevěné panely navíc zastiňuje velká okna, která jsou ve vysokohorských podmínkách často ne příliš vhodná a vkusná. Nicméně je systém navržen tak, že se dá jednoduše otevřít, a hosté si tak mohou užít i nerušeného výhledu do krajiny. Zavřené dřevěné panely naopak v místnostech vytvářejí příjemné hry stínů a intimní prostředí.

Když se myslí na přírodu

Udržitelnost, respekt k horám a pocity přímého kontaktu s přírodou jsou mimochodem také principy, kterými se architekti řídili i v dalších prvcích stavby. Budovy nejsou přehnaně rozměrné, na střechách jsou použity typické jihotyrolské šindele a v duchu minimalizace světelného znečištění padlo také rozhodnutí neosvětlovat cestičky spojující jednotlivé chaty. Hosté vybavení lucernami si tak mohou užívat kouzlo dokonalé hvězdné oblohy.

Je důležité zmínit, že spolu s rekonstrukcí Zallinger Refuge byl také zahájen plán na minimalizaci množství automobilů v oblasti, což byl v oblasti poslední dobou značný problém. Několik hotelů se proto domluvilo na zbudování záchytných parkovišť v údolí a k příjezdům do ubytovacích zařízení mohou hosté využívat pouze autobusy v létě a sněžné rolby v zimě.

Hosté si přijdou na své

Hosté zde nyní mohou využít ubytovací kapacity v centrální budově penzionu nebo se ubytovat právě ve zmíněných chalupách. Ty jsou zbudovány vždy ve dvojici s tím, že každá chata má čtyři nepropojené pokoje, do nichž je přístup společnou chodbou. Jedná se tedy o opravdu velmi soukromé ubytování.

Interiér pokojů je útulný, teplý a působí dojmem pohodlné horské chaty. Materiály jsou inspirovány tradičním loveckým stylem života. Některé pokoje mají navíc malé podkroví, které lze použít jako ložnici pro děti nebo jako relaxační koutek.

I přesto, že hotel disponuje krásnými společnými prostory, restaurací či wellness, vzdal se čtyřhvězdičkové klasifikace, aby nemusel na úkor krajiny zvětšovat své prostory. Což je opravdu sympatickou ukázkou toho, že tady jim rozhodně nejde jen o luxus, ale také o přírodu a udržitelnost.