Chata pro lidi, kteří milují drsný severský les a moře

Bydlení v Estonsku není pro každého. Stačí jen nakouknout na souhrn průměrných ročních teplot. Letní třicítky v plusu by nás asi nepřekvapily, ale v zimě? Mrazivé extrémy jsou tu kolem -40 °C. Takový rozsah teplot klade dost velké nároky i na architekturu, zvlášť pokud se projektanti snaží přidržet tradičních konceptů a přírodních materiálů. A právě na ty architekti ze studia KUU Arhitektid velkou měrou sázeli. Předlohu jejich lesní chaty pojďme hledat do historie k lesním lidem.

Lesní lidé včera a dnes

Obyvatelé Estonska se sami hrdě hlásí k tomu, že jsou „lesními lidmi“. Pod příkrovem stromů se prostě vždycky cítili bezpečněji a nacházeli tu dostatek obživy. Zatímco my Středoevropané jsme zakládali svá sídla na mýtinách, estonští sběrači a lovci dávali přednost smrkovým hvozdům. Tady také, zhruba před třemi tisícovkami let, budovali svá první koda. Co to bylo?

Koda je pravěké teepee ze dřeva

Jednoduchá stavení, která jim poskytovala střechu nad hlavou. Obvykle se jednalo o nahrubo osekané klády a větve obestavěné kolem centrálního kmene stojícího stromu. Něco jako indiánské teepee, ale ze dřeva. Prosté a nepohodlné? „Jednoduché, ale rozhodně účelné,“ vysvětluje Joel Kopli, šéfarchitekt KUU. „Uvnitř bylo teplo, a lidé k sobě měli blíž.“ Kompaktní design takového dávnověkého sídla odolával dešti, mrazivému větru i sněhu. A víc lidé vlastně nepotřebovali.

Photocredit: Tonu Tunnel

„Koda je i jedním z nejstarších estonských slov,“ doplňuje Kopli. „Znamená to místo pro život. A je mimochodem lingvisticky velmi příbuzné slovům kodu (dům) a koht (místo). Způsob a styl užití se za dlouhé generace proměnil, ale archetypální princip zůstal zachován. Stavby ve střihu koda bývaly zasedacími halami, svatostánky, kovárnami. Něco, co je s estonskou kulturou silně spjaté.

V jednoduchosti tkví síla

Hlavní architekt se právě takovým sceleným historickým designem inspiroval. Líbila se mu minimalistická čistota i kónický tvar dávných pra-staveb. Samozřejmě chápal, že pro potřeby současnosti bylo zapotřebí přidat i něco navíc. Měl ale představu ideálního tvaru a v případě lesních chat v Muraste jej neváhal použít. Malá vesnička obklopená tmavými lesy jej k tomu přímo vybízela.

Photocredit: Tonu Tunnel

Jeho klient si v roce 2016 přál navrhnout místo k bydlení během sezónních dovolených. Požadavkem na stavbu bylo, aby byla plnohodnotně obyvatelná v každém ročním období. Architekt ale trochu překonal plán, protože místo jednoho objektu navrhl hned tři. I když zabírají plochu jen 77 metrů čtverečních. U všech ale zachoval onen archaický, byť modernizovaný, vzhled koda.

Rozdělení, které spojuje dohromady

První z jednotek lesní chaty v Muraste je vyhrazena sauně – pro Estonsko neméně charakteristické stavbě. Ta je od dvou zbývajících objektů více odloučena, aby její uživatelé měli dostatek soukromí. A také si pak mohli užít osvěžení na čerstvém povětří. Další částí je pak objekt s kombinovaným využitím. Spojuje dohromady kuchyň a obývací pokoj. V třetí kodě je pak ložnice s koupelnou.

Díky tomu dokázali architekti velmi jednoduše oddělit funkce prostoru. Nikdo nemůže mít pochyb o tom, který objekt je určen pro soukromé využití, a jaký je vyhrazen pro posezení s přáteli. Každá koda přitom kolem sebe vytváří další uživatelskou zónu díky dřevěné palubě terasy. Tím dochází ke spojení všech objektů do jednoho organizovaného celku.

Moře na prahu lesa

Tmavé modřínové dřevo dokresluje atmosféru celého místa, které se ztrácí pod korunami stromů. Interiér je kontrastně světlý, aby se lidé uvnitř cítili příjemně. A protože se chata v Muraste opravdu nachází na samém cípu Estonska, neváhal architekt otevřít celostěnými okny obyvatelům výhled do lesů a na pobřeží Baltského moře.