Konstrukční systémy dřevostaveb 3. díl - Způsoby přenosu zatížení

Lineární přenos zatížení

Lineární přenos zatížení je možný pouze u lineárních elementů. Ve většině případů se u dřevostaveb jedná o stěny, nebo výstužné stěny, které přenášejí zatížení ze střechy a stropů do základů. Výhoda lineárního přenosu zatížení je v redistribuci vnitřních sil, kdy dochází ke zmenšení výsledných sil působících na konstrukční prvky. Konstrukční prvky dřevostavby plní kromě toho i jiné funkce, např. slouží jako dělící stěny místnosti, nebo bytu, nebo jako konstrukční prvky např. pláště budovy. Ve vztahu k systému pak přejímají konstrukční prvky jak funkci nosnou, tak i funkci architektonickou. Promyšlený staticky lineární koncept se vyznačuje stěnami uspořádanými nad sebou. Konstrukční systémy dřevostaveb, srubové, hrázděné i rámové a také systémy masívní dřevostavby patří do kategorie lineárního přenosu zatížení.

Lineární a bodový přenos zatížení

Bodový přenos zatížení

Bodový přenos zatížení se vyznačuje lokalizací místa s koncentrací sil v jednom bodě. Typickým příkladem jsou skeletové dřevostavby. Zde je nosná funkce konstrukce jednoznačně vymezena. Dělící a dispozici utvářející konstrukce mají povětšinou doplňkový charakter. Sloupy uspořádané v rastru přenášejí zatížení do základů. Přenášení zatížení nosníky, průvlaky, překlady a vaznicemi zpravidla vyžaduje speciální řešení v oblasti spojů a styčníků. Protože zde dochází k velkým koncentrovaným namáháním, je nutné této problematice věnovat zvláštní pozornost.

Konstrukční principy dřevostaveb

Dřevěné prvky a elementy se používají jako nosné nebo nenosné prvky interiérových a exteriérových stěn, stropů a střešních konstrukcí dřevostaveb. Často jde o složené konstrukce s dřevěným rámem a plášťovacích materiálů na bázi dřeva nebo jiných velkoplošných materiálů, které se již během procesu prefabrikace připojují z jedné nebo více stran. U jiných systému, převážně masivních, tvoří deska z rostlého dřeva nebo deska z aglomerovaných materiálů nosnou desku ve vztahu horizontálním, či vertikálním. Jistým řešením jsou také systémy z modulů malého formátu, které mohou působit jako nosné i jako výplňové.

Malé moduly v rastrovém rozměru

Snadno manipulovatelné moduly v malém rastru. Vytváří konstrukční systém dřevostaveb jednoduchým skládáním vedle sebe a na sebe podle daných konstrukčních zásad. Takto postavené vnitřní a vnější stěny plní současně nosnou a výplňovou funkci. Půdorysný rozměr stavby musí respektovat (mnohonásobkem) rozměru rastru.

Dílce v rastrovém rozměru

Dílce se vyrábí ve výšce podlaží o šířce v rastrovém rozměru (se šířkou např. 600, 625, 1000, 1200, 1250 mm). Půdorysový rozměr stavby je mnohonásobkem rastrového rozměru.

Dílce v rozměru místnosti nebo půdorysu

Délka těchto dílců se vztahuje na celou šířku domu (omezením šířky elementu bývá spíše problematiky přepravy na staveniště, než výrobní možnosti). Výška dílců odpovídá výšce podlaží.

Photocredit:

Prostorové (buňkové, též kontejnerové) systémy

Prostorové systémy se sestavují a kompletují ve výrobním závodě a představují nejvyšší stupeň prefabrikace dřevostaveb. Sestava bývá většinou včetně podlahy, stěn a stropů. Sestavené modulové buňky se jako celek přepravují na staveniště, kde se jen sesadí podle schématu na sebe a vedle sebe.

Bude Vás zajímat: Modulové dřevostavby do milionu

Tento článek uzavírá seriál o konstrukčních systémech dřevostaveb. Našli jste informace, které jste hledali? Pokud Vám stále některé odpovědi chybí, napište dotaz do Poradny nebo  navrhněte vlastní téma článku.