Evropa má s velkými dřevostavbami velké plány. Za rok jich bude stát už jednadvacet.

Zpráva z Rady pro výškové budovy a městské prostředí (CTBUH) vyhodnotila stávající projekty z hlediska stupně realizace, užité konstrukční metody a také zapracování dřeva, tedy jestli se jedná o celodřevěnou nebo tzv. hybridní konstrukci. A výsledek je potěšující. Na žebříčku výškových dřevostaveb vedou evropské země. A to konkrétně Francie, Norsko a Rakousko. Pojďme se na ně podívat více zblízka.

Nejzajímavější „hybrid“ roste v Paříži!

Pětatřicet pater vysoký Baobab, projekt studia Michael Green Architecture, má nabídnout budovu smíšeného využití. Uvnitř se budou nacházet apartmánové byty, klasický hotel, komerční prostory a kanceláře firem. Jeho základem je CLT dřevo usazené do nosné ocelové konstrukce.

Francie se na dřevo cítí, pozadu nezůstávají ani další země

Jen v Bordaeux má v následujících letech vyrůst Silva (19patrová budva), Hyperion (18 pater) a Canopia (17 pater). A další čtyři budovy s výškou pod deset pater hodlá ze dřeva postavit Paříž. Jedná se o soukromou iniciativu developerů, ale radnice ji kvituje s povděkem. Vídeňská HoHo Tower se šplhá k 84 metrům výšky a hotová bude ještě letos. A v Norsku?

V chladném Bergenu se také dřeva nebojí. Jejich stavba Treet má na výšku čtrnáct pater. Stranou nestojí ani Velká Británie s jejich devítipatrovým projektem Stadthaus na London Hackney. Základem těchto staveb je CLT dřevo a glulam, tedy lepená dřevěná konstrukce.

Čtěte dále: Lepené dřevo to natře oceli

Zatím nejvyšší dřevostavba stojí v Kanadě

„V konečném důsledku je zřejmé, že se Evropa stává světovou špičkou, centrem výstavby výškových dřevostaveb,“ píše CTBUH v tiskové zprávě. Konkurence je ale velká. Dřevo totiž od roku 2016 stále častěji rezonuje v nových architektonických projektech. Za slibný materiál si jej zvolili v Kanadě, kde ve Vancouveru vyrostla osmnáctipatrová Brock Commons. Na výšku měří 53 metrů, a bydlí tu studenti z univerzity v BC. V současnosti drží titul nejvyšší hybridní dřevostavby na světě.

Podívejte se na video: Nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě

Slibné projekty z Afriky a Austrálie

Zajímavým projektem by mohl být i koncept přístavního města, který rozvádí cenami ověnčené studio Shigeru Ban. Jejich Terrace House je sice poněkud překombinovaným hybridem (sází i na ocel, beton), ale přesto je v devatenácti patrech stále více dřeva.

Dřevo jako stavební materiál pro výškové budovy se objevuje i v exotičtějších destinacích. Nejrychleji rostoucí město Afriky, Lagos v Nigérii, zpracovává realizaci 26 pater vysoké soudní budovy Abebe. A Australané mohou přispět do seznamu svou Forté Tower, která v Melbourne stojí od roku 2013.

Dřevo láká architekty po celém světě

„Oproti předchozím letům to připomíná explozi v oblasti vývoje staveb a silný důraz na projekty pracující se dřevem,“ píše CTBUH. „Ale je to vlastně jen přirozená reakce na zájem architektů, kteří hledají stavební materiál kvalitní, udržitelný a přitom zvyšující rychlost výstavby.“

Na extrémy si musíme počkat

V dalších letech by mělo podobných projektů přibývat, a to spolu s tím, jak se budou technické možnosti využití dřeva posouvat k „extrémním výškám“. Že výškové stavby ze dřeva nedají architektům a inženýrům spát, dokládá i studie proveditelnosti zpracovaná Univerzitou v Cambridge. Ta, ve spolupráci s architektky ze studia PLP předkládá teoretický návrh stavby Oakwood Tower v Londýně. Výškou by se blížila 300 metrů. Zatím ale „funguje“ jen na papíře.

„Je to prostě vývoj,“ uzavírá téma CTBUH. „V roce 2008 stála na světě jen jediná moderní budova ze dřeva, vyšší osmi pater. Dnes jich je hotových čtyřicet a jednadvacet se jich staví.“ Co si o výškových dřevostavbách myslíte vy? Napište nám do diskuse.