Zázrak posuvných dveří: Renovace starého bytu dala vyniknout dřevu v interiéru

Jistě, mít byt v centru je malý zázrak. A Alan to také podobně vnímal. 46 metrů čtverečních k životu stačí. Jenže jeho nadšení vyprchalo zhruba v ten moment, kdy zjistil, že zmíněný byt má profil dlouhé „nudle“, do které přichází světlo jen dvojicí oken v čelní fasádě. Vzhledem k tomu, že byt minimalistických proporcí byl dále rozdělen do tří místností a toalety, nebylo tu k hnutí.

Fotogalerie:

i Foto: Adrian Elizalde

Dříve plísně a zatuchlý vzduch

S kritikou můžeme být trochu adresnější. Celý dům, ve kterém se zmíněný byt nachází, datuje svůj zrod k roku 1916. Co to značí? Dřevěné stropy i podlahy, masivní cihlové stěny, spousta zbytečných dveří a přepážek. V praxi tedy kromě spousty prachu také plísně a zatuchlý vzduch. To proto, že temný vlhký kout koupelny byl situován v zadní, prakticky nevětratelné části. Šero a zápach rozhodně nepatří mezi vlastnosti bytu, které bychom počítali mezi uživatelské kvality.

Vymést nepořádek z jeskyně

Naštěstí tu byl tým profesionálů ze studia Adrian Elizalde Architecture, kteří měli pár dobrých nápadů. Dobře si přitom uvědomovali omezení, která vyplývala z poněkud zastaralých dispozic bytu. Prvním krokem k nápravě neradostného stavu se tedy stala demolice. A pořádná. Zmizely všechny vnitřní prostor dělící stěny a bourací kladiva učinila z temné jeskyně jeden dlouhý tunel. Teď už o poznání světlejší.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Když renovace, tak od základů

Omítky nosných stěn obouchali až na holé cihly a pak se pustili do dřeva. První dobré zprávy? Navzdory plísním a citelné zatuchlině obvodové zdivo nenavlhlo a podlahy i stropy neutrpěly vlhkem citelné poškození. Přeci jen, na počátku 20. století se v Barceloně stavělo kvalitně. Další krok měl tedy podobu důkladné renovace.

Trámoví, pronikající stropem do bytu, bylo obroušeno, ohlazeno, namořeno a nalakováno. A stejnou oživovací kůru dostala i podlaha. Stěny pak částečně překryl sádrokarton, cihly překryl konzervační nástřik. V tento moment se už nedalo o bytu hovořit jako o doupěti. Světlé stěny a energií tepající dřevo probraly byt k životu. Ještě pár podstatných maličkostí tu ale zůstávalo.

Světlo! Více světla

Architekti strategicky rozvrhli nový plán bytu, který počítal s frekvencí využívání jednotlivých „místností“, či spíše provozně oddělených celků. Je to logické, v koupelně nebo na záchodě netrávíte hodiny, takže vám tu přítomnost umělého světla vadit nebude. V ložnici byste už trochu přirozeného světla docenili, a v kuchyni nebo jídelně už je to naprostá nezbytnost.

Na druhé straně, při absenci dělících zdí je těžké pozvat si do bytu návštěvu, když máte kuchyň jen pár metrů od postele. Nevypadá to dobře. Jenže pevné dělicí stěny jsou problém, vedly by zase k vytvoření tmavých a plesnivých míst.

Dveřní systém jako nosný prvek změny

Proto architekti přišli s ideou, jak odstupňované části oddělit, a přitom je ponechat vzdušně volné. Jak? Vložením dřevěného posuvného a skládacího dveřního systému, který funguje jako flexibilní membrána. Ta neskutečně lehce dokáže změnit vzhled interiéru a oddělit přístupnost „společenské“ části malého bytu. „Není to jako zavřít dveře, ale prostě jedním pohybem přidat celou stěnu,“ říkají architekti. Výsledek nemá chybu. Celý byt je nyní větratelný a prozářený sluncem a majitel si přitom může chránit své soukromí. V původních černobílých snímcích už starý byt ani nepoznáte. Pohyblivé dřevěné dveře, v zásadě nenáročná záležitost interiéru, dodaly dokonalý impuls změny. Přestože se jednalo o specifický kus vybavení na míru, jeho cena nebyla závratná a tato drobná investice značně zvýšila hodnotu celého bytu. Kolik stojí pro představu klasické posuvné dveře na stěnu nebo do pouzdra? Aktuální cenové srovnání zde.

Posuvné dveře, zasouvací, zasunovací? Máme v tom jasno