Manželé se třemi dětmi si postavili svépomocí 170 m2 dům v Beskydech

Stavba sice trvala trochu déle, než je běžné, náklady však byly minimální a výsledek je ohromující. Dům vyrostl na cca půl hektarovém pozemku, který leží na jihozápadním svahu v krásném prostředí Beskyd. Má dvě patra a disponuje užitnou plochou 170 m². Propojuje moderní postupy s tradičními a ověřenými formami výstavby – využita byla dokonce sláma, a to jak v izolaci, tak v omítkách. Ke stavbě se nám povedlo získat také bohatou fotodokumentaci z celého procesu, kterou naleznete ve fotogalerii níže. Následuje rozhovor s majitelkou domu.

Pavlo, co vás vedlo k tomu postavit si dům svépomocí?

Po různých životních peripetiích (školy, stáže, cestování, pracovní pobyty) jsme se rozhodli s Martinem usadit. Navíc se nám narodily děti a už bylo neúnosné je stále někam popotahovat. A také náš obor (výtvarníci, grafici-tiskaři) vyžadoval stabilnější zázemí. Rozhodli jsme se tedy, že se vrátíme do rodné vesnice a zkusíme si zázemí rodinné i pracovní vybudovat takzvaně na zelené louce.

Kde jste vzali odvahu pustit se do tak velkého projektu?

Měli jsme dobrou výchozí pozici. Žili jsme skoro 5 let pod jednou střechou s rodiči, kteří bydlí nedaleko, a nabídli nám zázemí během stavby. To nám, myslím, dodalo stavební houževnatosti, odolnosti a vzájemného mezigeneračního pochopení (i když to bylo místy těžší než samotné stavění). Prostředky, které bychom normálně museli utratit za nájem, jsme tak mohli investovat do stavby samotné. A celkově podpora ze strany rodičů i přátel byla velká, stejně jako naše odhodlání.

Proč jste se rozhodli pro takto neobvyklou ekologickou stavbu?

Díky našemu veskrze přírodnímu ladění jsme se nadchli pro dřevostavbu izolovanou slaměnými balíky. Chtěli jsme bydlení, které je maximálně jednoduché, základní, s minimem elektroniky, technických vymožeností a plastů. Zároveň je cenově dostupné, splňuje nízkoenergetický standard, dovoluje nám během stavby využívat místní zdroje a zvládat pracovní postupy svépomocí.

Náš dům se jeví možná trochu neobvykle, spíše jen pokud ho začnete srovnávat s klasickými rodinnými domy. Přírodní stavitelství ale hodně čerpá z historicky ověřených postupů.

Photocredit: Pavla K. (se souhlasem)

Kdo vám vypracoval projektovou dokumentaci?

Architektonickou studii a projekt nám zpracovali profíci, mám dojem ti nejlepší v oboru přírodních slaměných staveb v ČR. Společně s projektem jsme dostali taky spoustu dobrých rad a přání štěstí do startu. Pro interiéry jsme neměli dopředu provedené vizualizace. Navrhujeme si je postupně podle toho, co se nám líbí a kolik máme zrovna našetřeno. Stavba tak vzniká dost pomalu, postupně, což nám ale dalo možnost si vše promyslet. Vždy jsem měla potřebu si nejdříve vnitřní prostory více nakoukat, zažít a až pak jsme se rozhodovali, „co to chce“.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Jak jste věděli, co máte dělat?

Bylo neustále potřeba hledat rady, protože přírodní stavby nemají u nás valnou tradici. Museli jsme se proto propojit se všemi staviteli „přírodňáky“ z blízka i z dálky a konzultovat pracovní postupy. Všechny informace jsme ale nakonec sehnali a nesetkali jsme se s ničím, co by nešlo vyřešit.

Levný, ale poctivý dům postavený na přírodních principech

Máte tři děti, nebylo stavění domu náročné?

Trochu jsme tušili, že to bude asi náročné, ale dopředu jsme si to jen těžko dokázali představit. Popravdě, těch intenzivních chvilek bylo hodně. Nikdy ale nedošlo k situaci, která by nás vyloženě zlomila. Mám dojem, že bydlíme díky tomu, že jsme vytrvalí a dokážeme se spokojit s málem. A navíc je Martin nesmírně pracovitý.

Photocredit: Pavla K. (se souhlasem)

Jak jste si rozdělili role na stavbě? Kdo měl co na starost?

Rozdělení rolí v celém procesu samo o sobě dost pomohlo fungování našeho stavebního dua. Činnosti se rozdělily na vyhledávací, komunikační, organizační a praktické, pracovní. Prvního jsem se ujala já, druhého Martin. Došlo k tomu ale neplánovaně, spíše jsme v sobě postupně objevili naše přirozené nadání pro určité činnosti. Během dlouhého procesu stavění se člověk o sobě dozví spoustu věcí.

Jaké byly celkové náklady za váš dům?

Celkové náklady se nasčítaly nakonec na přibližně tři a půl milionu. Očekáváme finální částku kolem 4 milionů po dokončení. Dům je už ale v podstatě hotový a tak s dokončovacími pracemi nespěcháme. Doděláváme je s ohledem na prostředky, které se nám podaří ušetřit.

Jaké materiály jste použili?

Vnitřní omítky jsou hliněné, v koupelně prádelně a kuchyni jsou pak hliněné omítky speciálně upravené – leštěná japonská omítka Otsu a marocký štuk. Venkovní omítka je vápenná. Střechu máme extenzivní zelenou (zatím v přípravné fázi). Zateplení domu je ze slaměných balíků. Hlavně jsme ale použili různé dřeviny, jako je smrk, borovice, jasan, modřín a dub, které jsme opatřili nátěry (přírodní, pigmentované oleje a vosky).

Photocredit: Pavla K. (se souhlasem)

Jak dlouho trvala stavba domu svépomocí?

Stavěli jsme tři a půl roku, než jsme se nastěhovali. Ale předpokládané dokončení všech pokojů a venkovních projektů (jako je koupací jezírko, permakulturní sad, sklep) je 6 let, možná víc, kdoví.

Zahradní jezírko okrasné i na koupání – inspirace, jak ho založit svépomocí

Neskutečně moc času zabralo např. natahování hliněných omítek a docpávání mezer slámou – téměř rok meditativní práce. Člověk na to musí být připraven a brát stavbu domu jako proces, který by vás měl v ideálním případě i bavit. Svépomocný způsob stavění určitě není pro nedočkavce a ty, co chtějí bydlet hned.

Obešli jste se bez zásahu odborníků?

Na odborné práce jsme si zvali profesionály. Například na základovou desku, dřevěný skelet, okna, finální vrstvy omítek, střechu, rozvody elektřiny a vody, stavbu akumulačních kamen, pokládku podlahy a vnitřní dveře. Snažili jsme se v maximální míře také využít dovednosti našich známých z okolí a kamarádů.

Dřevostavba svépomocí – jak si s ní poradil pan Tomáš?

Pomáhali vám tedy přátelé a rodina?

Ano. Martin to zvládal částečně sám, ale velkou část prací jsme zvládli s pomocí kamarádů, kterých se u nás vystřídalo opravdu hodně. S vnitřní výbavou interiérů nám hodně pomáhá i můj otec, který je zručný v mnoha oborech.

Chtěla bych znovu všem moc poděkovat, protože u nás pracovali většinou jen za nějakou polívku a trochu fazolí.

Photocredit: Pavla K. (se souhlasem)

Jak vytápíte vaši dřevostavbu?

Máme těžká akumulační kamna na dřevo, tzv. hypokaustní systém. Jsou opravdu velmi masivní a umístěná ve středu domu s topeništěm v přízemí a vývodem do patra. Díky propojeným místnostem a dispozici domu se tak vyhřejí všechny místnosti. Dům se navrhuje na tento topný systém a jeho výhodou je enormně nízká spotřeba dřeva, kdy veškerá energie z hoření se nasaje do masivu kamen a následně z něj dlouhou dobu pomalu sálá. Tím, že je dům velmi dobře izolován, je v něm celou zimu příjemné klima a stojí nás to jen pár polínek dřeva denně. Provoz domu je díky tomu velmi levný a mnozí z našeho okolí, kteří nad naší neortodoxní stavbou nejprve trochu pochybovali, naše řešení nyní oceňují.

Hypokaustní systém – vrchol kamnářského umění

Další podstatnou složkou jsou velká okna na jihozápadní stěně, která zajišťují dobré solární zisky. Pokud v zimě vyjde sluníčko, není potřeba ani moc topit.

Photocredit: Pavla K. (se souhlasem)

Jak je dům velký?

Na poměry přírodního stavitelství je až nezvykle velký – přibližně 170 metrů čtverečních, ve dvou patrech. Mám dojem, že pro 5člennou rodinu je to tak akorát. Člověk by si asi vystačil i s něčím menším. Nám jsou ale příjemné velké vzdušné prostory. Náš dům má minimum vnitřních dveří a z toho polovina je ještě posuvných. Což někdy může vadit, když chce člověk více soukromí, ale jinak je opravdu příjemné žít v této otevřené velkorysosti.

Popište nám trošku dispozici vašeho domu

Spodní patro tvoří dva velké propojené ateliéry, prádelna a vstupní hala s uzavřenou šatnou. Dispozici spodního patra jsme během stavby dost pozměnili oproti původnímu návrhu. V horním patře je dětský pokoj, ložnice, kuchyň s venkovní terasou a koupelna. Vstup na terasu jsme vyřešili elegantně pomocí tzv. HS portálu (aktuální ceny HS portálů najdete zde). 

Jelikož máme tři děti, tak jsme se rozhodli ve spodním ateliéru udělat příčku. V tuto chvíli zrovna vzniká pokoj pro syna. 

Podívejte se na dispoziční řešení druhého nadzemního patra v naší fotogalerii.

Máte už vše hotové, nebo je stále co dodělávat?

Mám dojem, že hotovo nebude snad nikdy. Ladíme za pochodu, ale nežijeme už stavbou tak intenzivně jako ze startu. Chybí ještě obvodový sokl kolem domu, dlažba před domem, dokončovací práce na střeše a knihovna.

Naši rozlehlou zahradu postupně osazujeme známými i méně známými stromy a keři na základě permakulturních principů. Ráda bych začala postupně s realizací koupacího jezírka a sauny.

Co byste poradili našim čtenářům, kteří by si chtěli postavit něco podobného?

Hlavně bych nikomu nechtěla s ničím radit. Mám dojem, že každý jsme tu za sebe se svými jedinečnými požadavky a sny a je dobré si jen uvědomit, co člověku vyhovuje a čemu je ochoten věnovat svůj čas a energii. A když už se člověk rozhodne, že chce vlastnit dům, tak je asi dobré se obrnit klidem a vytrvalostí, protože překážek může být hodně.

Mockrát děkujeme za rozhovor a přejeme rodině Pavly a Martina, ať se jim v jejich krásném přírodním dobře žije.

Celý proces stavby tohoto úžasného domu se nám podařilo od majitelů získat ve formě exkluzivní časosběrné fotodokumentace, kterou naleznete v následující fotogalerii.