HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Ekologické stavby jako utopie nebo budoucnost?

Zajímají vás ekologické stavby? Podle čeho si vybíráte ekologické materiály na stavbu vašeho domu? Je to jejich „přírodnost“, obnovitelnost, množství zabudované energie, délka transportu materiálu nebo používáte zdravý selský rozum? V tomto článku si představíme některé překvapivé hodnoty na první pohled ekologických materiálů a staveb a podíváme se na několik kritérií, podle kterých se ekologičnost materiálů a staveb měří.


Vesnice s ekologickými stavbami

Šedá neboli zabudovaná energie

Tato metrika je založena na posuzování nejen materiálů ale i celých staveb podle toho, jako ekologickou stopu napáchaly, než se materiál vyrobil nebo stavba postavila. Primárně se měří podle emise skleníkových plynů při výrobě materiálů (nejdůležitější a nejvíce zastoupený je CO2).

A protože se CO2 uvolňuje zejména při výrobě energie, která je potřebná k výrobě jednotlivých materiálů se nazývá tzv. šedou nebo zabudovanou energií.

Proč má smysl zabudovanou energii měřit?

Představte si, že použijete ve svém domě „ekologičtější“ izolaci, která vám ani za 50 let neušetří energii, která byla vynaložená k její výrobě. Kde je pak ta slibovaná ekologie?

Tímto tématem se podrobněji zabývá tento článek, který řeší množství šedé energie nejen v materiálech ale i ve způsobu vytápění v pasivních domech.

Kde má měření pomocí tzv. zabudované energie mezery

Zkusme si demonstrovat množství zabudované energie na konkrétním případě minerální vaty. Podle definice zabudované šedé energie, by měla tato hodnota pokrýt celý životní cyklus materiálu nebo ekologické stavby (výroba, transport, montáž, demontáž a recyklace).

U příkladu minerální izolace si představme, že musíte vytěžit horninu (tato energie je pravděpodobně započtena), dopravit horninu do továrny (započteno – i když kdo ví jak je továrna daleko od dolu?), zpracování horniny (započteno a zatím první objektivně měřitelné) – i když se předpokládá, že na výrobu je používaná běžná neobnovitelná energie. Potom se desky nebo role minerální vaty zabalí a jedou do nějakého velkoskladu (je možná započteno). Co se však děje s balíkem minerální vaty dále, jak a kam putuje je velkou neznámou. Pořád je ale metrika +- ok.

Nyní tam zkusme započítat zabudovanou energii, která byla použita na stavbu továrny na zpracování horniny, na vybudování dolu a jeho infrastruktury. Už to tak jasné není a údaje se budou podle objemu a efektivity těžby a výroby rapidně rozcházet…

Srovnání množství šedé energie v materiálech ekologických staveb

Dřevostavby mají ve svých konstrukcích celkově méně zabudované energie než je tomu u zděných staveb (proto je lze globálně považovat za stavby více ekologické). Navíc v nich ještě méně protopíte, a to hřeje nejen srdce ekologa, ale také vaši peněženku.

Pro srovnání si vybereme jen pár materiálů, které se v dřevostavbách používají:

Zejména u izolačních materiálů je srovnání více než zajímavé (přepočteno na m3 a předpokládáme, že zmíněné izolace izolují zhruba stejně).

  • Skelná vata (recyklace skla) – 336 MJ/m3
  • Minerální vata (čedič) – 403 MJ/m3
  • EPS Polysteren – 1772 MJ/m3
  • Len – 1185 MJ/m3
  • Vlna – 522 MJ/m3
  • Celulóza – 86 MJ/m3

(zdroj: Wikipedia)

Všimněte si poměrně vysokých hodnot u vlny i lnu (obnovitelné materiály) vůči nízkým hodnotám průmyslově zpracovávaných izolací. Len za svůj cyklus (stejně jako dřevo) nějaké CO2 určitě spotřebuje díky fotosyntéze (toto v míře šedé energie určitě započteno není), ale celková hodnota je to stále vysoká. Dřevo má díky svému dlouhému životnímu cyklu kladnou bilanci z hlediska CO2, a to i po svém zpracování.

Co to znamená? Sadba a pěstování lnu (u nás se setkáte spíše s konopnou izolací, ale hodnoty budou velmi podobné), jeho sklizení a přeměna na izolaci je oproti těžbě a zpracování čediče velmi energeticky neefektivní. Nyní záleží na tom, kolik daná rostlina za svůj růst do sklizení spotřebuje energie, a zda bude bilance kladná nebo záporná.

Bude Vás zajímat: Konopná izolace: Více přírody za více peněz

Navíc je tu diskutabilní otázka, zda je dobré na poli, kde by mohly růst potraviny, když stále velká část světa nemá pravidelnou a kvalitní stravu, pěstovat konopí nebo len na to, abychom si zateplili své „ekologické“ stavby?

U slámy budou hodnoty zabudované šedé energie rozhodně nižší, ale na tomto příkladu je jasně definované, že „není eko jako eko“. A to, že materiál na ekologickou stavbu pochází z obnovitelných zdrojů, ale mezitím se spálí tisíce tun nafty, nedělá stavbu více ekologickou, než tu která je zateplena skelnou vatou.

Čtěte dále: Minerální vata je přítel dřevostaveb

Zajímavou alternativou může být dřevovláknitá izolace, ke které se však nepodařilo dohledat energetickou bilanci.

Selský rozum jako řešení ekologické výstavby

Jak je vidět na tomto příkladu s izolací, je problematika ekologických staveb a materiálů velmi komplexní. Pokud se do tématu nechcete nořit příliš hluboko, používejte selský rozum, když to má význam, tak použijte obnovitelné zdroje (např. dřevo), pokud možno, co nejvíce lokálně (dodavatelé, materiály) a pak můžete s přimhouřením oka svůj dům za ekologický prohlásit :)

Jak se díváte na ekologické domy vy? Napište mi svůj názor do diskuse.

Photocredit:  Ivan Mlinaric

Autor:

redaktor Dřevostavitele

Vydáno dne:

1 0

Hodnocení: 5/5 (83 hodnocení)

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL
34