Experimentální útulna vyrostla na betonovém bunkru

České příhraničí je poseto betonovými bunkry, tzv. řopíky, které dnes už mají jen pramalé využití. Tyto téměř nezničitelné kulometné pevnůstky ale nejsou jen odkazem smutné minulosti národa. Teď mají naději být víc než jen památníky historické tragédie. To proto, že známý český architekt Jan Tyrpekl rozpracoval a v praxi předvedl koncept jejich oživení. Na podkladu bunkru vybudoval v katastru obce Vratěnín dřevěnou útulnu, která teď oprávněně budí pozornost.

Řopíky jsou opomíjená krása minulosti

„Chtěl jsem poukázat na jinou formu renovace těchto objektů,“ říká Tyrpekl. „Obvykle si je totiž v aukcích kupují jen nadšenci, kteří je chtějí renovovat a navrátit jim jejich původní podobu. Ale přišlo mi, že je tu mnohem širší prostor využití. Lidé si totiž málo uvědomují, na jak atraktivních místech tyto pevnůstky obvykle stojí.“ Aby demonstroval alternativní přístup v praxi,  jeden takový řopík si zakoupil a zbudoval na něm jednoduchý, ale přesto velmi přitažlivý dřevěný objekt.

Stavět pro radost znamená stavět za své

Investice i rizika neúspěchu přitom nese sám. „Je to taková moje zásada,“ vysvětluje Tyrpekl. „Mé experimentální projekty stojí na tom, že jsou vždy financovány pouze mnou, zhotoveny jsou mýma vlastníma rukama, potažmo ve spolupráci s mými přáteli či studenty architektury, kteří mají zájem se účastnit se na nich formou workshopů.“

Připouští, že některé jeho realizované objekty jsou spíše experimentem, volnou tvorbou, kterou by konzervativní profesor architektury asi nepochválil. „Ověřuji si na nich různé postupy a strategie, které by u standardních zakázek mohly být na hranici etiky, nebo by zkrátka neodpovídaly požadavkům klienta,“ říká Tyrpekl. A jeho objekt Útulny u Vratěnína je přesně takovým dílkem, které je pokusem pro samotnou radost z poznávání možností struktury a materiálu.

V útulně zažijete syrový kontakt s přírodou

Je to netypická dřevěná konstrukce, kompletně zhotovená pouze z jednoho profilu prken, kde je fasáda nedílnou součástí nosné konstrukce. Samotná stavba není zateplena, kontakt s vnějším prostředím je tedy intenzivní. „Což bylo vnímáno některými kolegy jako nedostatek,“ prozrazuje Tyrpekl. „Na druhé straně lidstvo žilo drtivou dobu své existence v obdobných podmínkách, a asi není úplně špatné si to občas připomenout.“ Po dohodě s majitelem klidně můžete v Útulně sami přespat.

Konstrukce postavená s respektem k okolí

Hlavní důraz celého projektu Útulny byl kladen na respekt k okolní krajině, a současně ke stávající betonové stavbě. Použitým hrubým neopracovaným dřevem, které navíc časem zešediví, nepůsobí stavba vůči okolí agresivně. Jednoduchá konstrukce s průhledy působí na osamoceném křovisku uprostřed polí přirozeně, podobně jako osamocený strom.