Navštivte s námi farní centrum sv. Františka v rakouském Welsu
Konstrukčně se jedná o dřevostavbu z prefabrikovaných panelů obložených fotovoltaickými černými skleněnými panely v místě kaple. Zbytek fary je upraven provětrávanou fasádou. Podívejte se s námi, jak dopadla přestavba kostela, když výběrové řízení vyhráli dva netradiční architekti.

Jedná se o unikátní kostel s přilehlou farností Františkánů. Původní dřevěný kostel postavený v roce 1997 s kapacitou 120 lidí se stal brzy nedostatečný. Následné zvětšování kapacity bylo ovšem pojato neobvykle. Byla vypsána architektonická soutěž, kterou vyhráli architekti Max Luger a Franz Maul. Ti zahrnuli stávající objekt do konceptu nového farního centra ve stávající podobě, pouze fasády byly upraveny.
Bude Vás zajímat: Fasádní palubky: Modřín, smrk nebo tropické dřevo?
Farní centrum se skládá ze samotného kostela a administrativní části s původní budovou. Poměrně neobvyklé řešení kostela, skládajícího se ze Sálu slunce, kaple (křtitelnice), sakristie, foyeru a baru, působí jako sopka. Zvenku černá a uvnitř červená. Tato budova je uvnitř členěna velice vynalézavě, např. Sál slunce je možné zvětšit o prostor baru či foyer, a to v různých alternativách.
Sál slunce
Sál slunce slouží mimo účely církve i jako místo konání koncertů, či jiných společenských akcí. Největší dominantou tohoto prostoru je 13 m dlouhé a 4 m široké okno vedoucí i přes strop. Právě ono zajišťuje dostatečné osvětlení, samozřejmostí je i zastínění. Vysouvací plochy sloužící jako ochrana před tepelnými ztrátami v noci, jsou také zdrojem světla. Různé nastavení stínění či zapnutí interiérových světel lze dosáhnout rozličné atmosféry prostoru.
Řád Františkánů si zakládá na vztahu k přírodě, ekologii i obnovitelným zdrojům energie, což je vidět ve všech částech fary. Z křtitelnice je skrze prosklenou stěnu vidět na měnící se přírodu venku. Pramen, kterým se křtí, pochází z 16 m hluboké studny přímo pod kostelem. Tato studna plní také bazének obklopující celou jednu stranu kostela.
Bude Vás zajímat: Solární ohřev vody: Vyplatí se?
Celý komplex byl proveden v pasivním standardu. Fotovoltaické panely umístěné na fasádě zajišťují dostatek elektrické energie pro celý komplex. a přebytky jsou odváděny do veřejné sítě. Ohřev teplé vody zajišťují solární kolektory umístěné na střeše a peletkový kotel naopak ve sklepě. Teplo je zajišťováno prostřednictvím podlahového topení (peletkový kotel) a vzduch je teplotně upravován ve výměníku.
Jak dlouho si myslíte, že bude trvat, než se i u nás začnou stavět moderní kostely v pasivním standardu?
Zdroje: www.dioezese-linz.at, www.luger-maul.at
Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!
Autor:
Ing. Petra Hlaváčková
redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
14.02.2013
Mohlo by Vás zajímat:
- Pasivní domy 1. díl - Od nízkoenergetického k pasivnímu domu
- Výrobní stupně přípravy a prefabrikace dřevostaveb
- Stavební systémy dřevostaveb – Rámové konstrukce
- Dřevěné kanceláře v Sydney: Jak se staví vícepatrové dřevostavby?
- Video: Dřevěné divadlo navržené pro konferenci TED
- Video: Dům ve tvaru písmene „A“, který vám rozšíří obzory
- Fotogalerie: Dřevěné kostely z celého světa
- Nejstarší křesťanský kostel ve Švédsku stojí pod zemí. Podívejte se
- Monolitická vila oblečená do moderní černé barvy
- Dům, který se vlní jako řeka
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky: