Fascinující dřevěné kostely, které přečkaly staletí

Mísení architektonických stylů napříč Evropou

Dřevěné náboženské stavby mají bohatou historii. Reagovaly vždy na technické pokroky ve stavebnictví a není proto divu, že se jejich konstrukce v průběhu staletí vyvíjely. V Evropě se například již ve středověku rozvinula technika roubení, kdy jsou trámy vodorovně skládané na sebe a v rozích spojeny tesařským spojem tzv. na rybinu. Spáry mezi kmeny byly izolovány pomocí mechu a hlíny.

Nejstarší dřevěný kostel na světě - Anglie r.1060 (zdroj: martinrstone)

Ve vrcholném středověku (kolem 13. století) dochází k významnému rozvoji evropských států a tím i mísení jednotlivých architektonických a stavebních stylů, které se do té doby vyvíjely spíše izolovaně. Díky tomu například přinesli němečtí osadníci na naše území technologii hrázděných staveb, jejichž vliv je dodnes patrný v některých oblastech Čech.

„Dřevěná gotika“ v Česku

Na našem území pak od 15. století začínaly vznikat významné náboženské stavby ze dřeva, jako je například dřevěný Kostel Panny Marie v Broumově. Ten je nejstarším dochovaným kostelem svého druhu na našem území i v celé centrální Evropě. Jeho architektonický styl je velmi výjimečný a nazýváme ho „dřevěnou gotikou“.
Dřevěný kostel v Broumově je postavený jako klasická hrázděná konstrukce z dubových trámů a z vnitřní i vnější strany je obložený dřevěnými prkny. Právě hrázděná konstrukce z něj dělá unikát, všechny ostatní české dřevěné kostely z této doby jsou totiž roubené.

Čím jsou charakteristické dřevěné kostely v ostatních zemích?

Polsko

Dřevěné kostely v Polsku představují typické příklady středověkých římsko-katolických staveb. Specifický styl tohoto regionu vznikl v pozdním středověku (konec 16. století). Zahrnuje v sobě gotické ornamenty, protáhlé lodě, věže a později také dekorativní vlivy rokoka a baroka.

Rumunsko

Rumunské dřevěné kostely představují výjimečné příklady lidové architektury. Na jejich stavbu se používalo nejčastěji dřevo buku, dubu, jedle či jilmu. Dále jsou charakteristické šindelovou střechou a úzkými, vysokými věžemi orientovanými do západního průčelí. Mnoho těchto kostelů, obzvláště ty z oblasti pohoří Maramureš, jsou zapsané na seznamu UNESCO. Jejich tradice sahá až do středověku, dodnes dochované kostely však pocházejí ze 17. až 19. století.

Ukrajina

Tradice ukrajinských dřevěných kostelů se datuje od počátku křesťanství v této oblasti. Vyskytovaly se tu různé architektonické styly, od těch jednoduchých až po velice sofistikované a komplikované, které vyžadovaly vysokou úroveň tesařského a uměleckého zpracování dřeva.

Slovensko (Karpaty)

Karpaty byly vždy díky svému centrálnímu geografickému umístění křižovatkou kulturních vlivů. Mimo jiné další poklady nám lidé z této oblasti zanechali unikátní dřevěné stavby, tzv. cerkve, které jsou také zařazeny do kulturního světového dědictví UNESCO. Cerkva je řeckokatolický nebo pravoslavný chrám či kostel. Dřevěná sakrální architektura v Karpatech přinesla odkaz v podobě 44 dřevěných rusínských cerkví, které nesou odkaz na původní staroslovanské hodnoty a tradice.

Konec slavné éry

Slavnou éru dřevěných nejen sakrálních staveb přerušilo období častých požárů. K těm docházelo v hustě zastavěných oblastech a městech. Z toho důvodu se začaly upřednostňovat nehořlavé stavební materiály jako kámen a později také cihly.

Čtěte dále:  Vyhoví roubenka současným požadavkům na bydlení?

V náboženských stavbách si dřevo zachovalo použití alespoň v krovech, které často zaujaly svým velkým rozpětím a které jsou ukázkou fantastické řemeslné dovednosti našich předků. Některé z nich můžeme obdivovat dodnes i po několika stovkách let.