Hobití nory z Pána prstenů by splnily požadavky na současné dotace

Letecké pátraní po legendárním Kraji mezi ovčími farmami pod taktovkou armády

Snad nejznámější hobití vesnice se nachází na Novém Zélandu v severním regionu Waitako. Filmaři pod vedením režiséra Petra Jacksona začali s lokačním průzkumem v roce 1998 za účelem nalezení optimálního místa odpovídající knižní předloze. Letecké pátrání zavedlo štáb na obrovskou ovčí farmu Alexander o rozloze 1250 hektarů. Její malebně zvlněná krajina vinoucí se kolem jezera byla jak vystřižená z Tolkienova díla. Zvolené místo bylo navíc zcela odděleno od okolního světa, takže tvůrcům se naskytla jedinečná příležitost vybudovat Hobitín v téměř autentických podmínkách fantasy světa. Realizace celé vísky probíhala pod utajením novozélandské armády a po třech měsících intenzivní práce vznikl soubor 39 unikátních hobitích nor.

Fotogalerie:

i Foto: Adrien Aletti (Pexels), francesca ivanesca, Tobias Stonjeck, Mike Swigunski

Důmyslný konstrukční systém hobitích nor se uplatňuje v praxi již po staletí  

Hobití nory, tedy aspoň ty ze Středozemě, jsou postaveny na principu hrázděné stavby. Konstrukce domu je kombinací dřevěných trámových prvků, které tvoří ucelenou nosnou kostru objektu. Ta je následně vyplněna zdivem. Hrázděný konstrukční systém vznikl již ve 12. století v západním Německu a k jeho rozšíření do našich končin došlo v přelomu 15. a 16. století. V historických dobách se pro výplň trámové konstrukce využívalo i hliněné mazaniny v kombinaci se slámou. Později byla tato výplň nahrazena pálenými cihlami. Z fotografií v galerii je zřejmé, že pálené cihly byly známy i mezi hobity v Kraji, neboť je můžeme vidět hned na několika stavbách. Hrázděné stavby se spíše než na výstavbu zemljanek využívají pro realizaci standardních domů, ať už rodinných nebo těch městských.

Představitel Iron Mana bydlí v bizarní dřevostavbě z 19. století

Hobití nora z pohledu technických vlastností stavby

Pokud bychom se na hobití nory dívali z technického hlediska, je až překvapivé, kolik má taková stavba výhod. Zapuštění objektu pod úroveň terénu dává domu přirozený ochranný štít snižující tepelné ztráty v zimních měsících. Současně umožňuje i přirozené ochlazování domu přes léto. Díky tomu lze očekávat, že takto řešená stavba má menší výkyvy teplot v interiéru a rovněž i nižší náklady na provoz. Lepší izolaci domu rovněž napomáhá i zelená střecha domu, kterou můžeme v současnosti vidět i u moderních rodinných domů. Jelikož jsou hobití nory zapuštěny pod úroveň terénu, dokážou také lépe odolávat přírodním živlům. Jejich majitelé nemusí mít obavy z krupobití, vichřice ani hurikánu. Navíc země má velmi dobrou akustickou izolaci, takže pokud by se vedle vás přistěhovali hluční hobiti, nemusíte mít vůbec žádné obavy. Je třeba ale poznamenat, že náklady na zbudování takového domu jsou o něco vyšší, než je tomu u běžného stavení, a současně je náročnější i metoda výstavby. Je tedy více než jisté, že výstavba hobití nory by byla pro majitele stejně nákladná, jako je výstavba rodinného domu pro nás.

Jak to v hobití vesnici z filmu Pán prstenů vypadá, si můžete prohlédnou v naší galerii.

Hobití nora z pohledu současných dotačních programů a pojištění  

Pokud by hobiti ve Středozemi měli stejný systém s dotačními programy jako v našich končinách, určitě by se našla příležitost, kdy by mohli o dotaci požádat. Ona ikonicky zelená střecha zarostlá trávou je dnes řazena mezi přední programy. Výhodou zelené střechy je, že zabraňuje přehřívání stavby i jejího okolí a redukuje výkyvy teplot mezi dnem a nocí v objektu. Současně zmírňuje kolísání vlhkosti vzduchu v okolí a je schopna snižovat znečistění ovzduší polétavými částicemi. Využití zelených střech mají rády i pojišťovny, neboť u nich nehrozí riziko požáru. Mimo jiné by u hobitích nor ocenily i jejich schopnost odolat živelným katastrofám, protože již od pohledu je vidět, že hobití domy jsou vlastně takové podzemní kryty.  

Dřevostavba Arnolda Schwarzeneggera je na prodej se slevou. Tady žil terminátor 25 let

Turistická atrakce nejen na Novém Zélandě

Po ukončení natáčení byla značná část Hobitína zdemolována. Na místě zůstalo pouhých 17 holých hrázdění, které i přesto přitahovaly řady turistů. Tento zájem byl signálem pro částečnou obnovu vesnice, která vyvrcholila v roce 2009 při natáčení nové trilogie filmů nesoucí jméno Hobit. V současnosti se v Hobitíně nachází trvale zrekonstruovaných 44 hobitích děr. Některá z těchto stavení je možné navštívit i zevnitř a prozkoumat tak tajuplný interiér hobití domácnosti. Součástí areálu je i velká budova farmy, rovněž postavená stejnou technikou. V ní můžete navštívit muzeum s expozicemi z natáčení nebo si vychutnat lahodný ale zvaný The Hobbit Southfarthing, který je vařen v místní hospůdce a zraje v dubových sudech. Nedávno oznámila své otevření i replika této hobití osady v ukrajinských Karpatech. Vesnice s názvem Hobithill byla zbudována poblíž města Verkhovyna na jihozápadě Ukrajiny. Nicméně návštěva této vísky v dnešní hektické době nebyla zrovna bezpečná, ale co čekat, když se člověk rozhodne cestovat do legendární Středozemě.