Venkovní koupelna: Problém s odvětráváním se v ní neřeší

Komplikovaná lokalita

Síla přírody není jen tvůrčí, někdy dovede ukázat i svou destruktivní povahu. Své o tom vědí v pobřežním městečku San José del Cabo, mexické výspě na poloostrově Baja California. Řeky, které město obstupují ve dvou stran a ústí do společného širokého zálivu, jsou tu povětšinu času garantem příjemného klimatu a svěží, zavodněné krajiny. Jenže když přijdou deště a bouře? Město se stane prakticky izolovaným ostrovem, na který se ze zálivu dobývá moře. Cokoliv, co se nachází mimo vyvýšený střed zastavěné oblasti města nebo na návrších v okolí, se tehdy změní na bažinu. A místní už to nebaví. Z krajiny v záplavové oblasti okolo, která se nárazově umí změnit na zavodněnou planinu, totiž nemají žádný užitek. A tak tu začali pracovat na originálním projektu nazývaném Puerto Raiz. Prohlédněte si stavbu v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Daniela Fernández del Busto, Pixabay

Místo bažiny přírodní park

Jedná se o rozsáhlou krajinářskou úpravu území o rozloze více než 120 hektarů a ke slovu při ní přišla i tradiční architektura. Byť v trochu netradičním pojetí. Záplavové území se stalo krajinným parkem, přírodní rezervací, kde je hlavní tvůrčí silou střídání rytmu zavodnění a výšky vodní hladiny. Kopečky a terénní nerovnosti, které se při záplavě stávají ostrůvky souše, pak slouží jako nášlapné kameny, místa vhodná k dočasné zástavbě. Výsledkem je pestrá mozaika nezpevněných cest a chodníčků v krajině plné stromů, keřů a jezírek, ze které tu a tam vystupují běžné „užitkové“ stavby. Třeba obyčejné toalety, vyhlídkové plošiny, odpočívadla. Jsou to vlastně takové „Benátky v džungli“.

[

Photocredit: Daniela Fernández del Busto

Celý systém slouží jako hydrologická podpora města, poldr a protipovodňová ochrana. A současně jako mimořádná ukázka tzv. organického stavitelství. Tedy do tkaniva krajinné struktury vpletených staveb převážně „přírodního“ původu. Jednotlivé stavby jsou situovány na ona vyvýšená místa, která by pod vodou nejspíš skončit neměla. Ale i tak jsou, pro jistotu, stavěna bez pevných základů a na vyzvednutých platformách. Organické pojetí tu nevychází jen z volby materiálů, ale i celkového zpracování. Rozmístění jednotlivých komponent připomíná květní vzorce orchidejí nebo v nich můžete vidět budhistické mandaly. Záleží jen na vás. Podstatou bylo rozšířit plochu využitelnou obyvateli města o netradičně pojatý park, který mohou využívat za sucha i povodní.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Novela stavebního zákona má posvíceno na černé stavby. Jaké budou postihy?

Bambusový květ je víc než jen toaleta z rákosu

Puerto Raíz přitom neodděluje přírodní prostředí od toho lidského, dává návštěvníkům procítit senzaci z toho, že mohou být „venku i uvnitř“. Celý park pak svými stavbami funguje jako galerie podnětných nápadů. Dobrým příkladem je třeba venkovní koupelna, navržená architekty ze studia FabrikG, nazývaná Bambusový květ. Její vnitřní betonové okruží zajišťuje stabilitu sloupům ze „zelené oceli“, tedy spletených bambusovách tyčí, které nesou kopulovitou střechu. Předěly snížených stěn jsou tu vypleteny rákosem a rohožemi spletenými z listí. Jedná se o produkty tradiční řemeslné techniky, zvané teperate. Materiál, v tomto případě rákos a bambus, přitom pocházely z této lokality.

Takže to vypadá, jako by se vegetace na jednom místě domluvila a nechala v sobě vyrůst prostor pro lidi. V tomto pojetí rezonuje jak nenáročnost provedení, tak i jeho naprostou účelnost. Koupelna přitom počítá se sběrem vody, a tu použitou pak přečišťuje v systému jezírek kořenových čistíren. Celá stavba je tak maximálně udržitelná a šetrná vůči okolní přírodě.