Dřevěné mosty se vrací do módy - nahrazují ocel a beton

Přesněji tedy mosty z glulamu – lepené konstrukce z přesně dimenzovaného dřeva. Tenhle materiál naši předkové neznali. Protože kdyby ano, nikdy by jej asi opustit nechtěli. Vyniká totiž odolností, houževnatostí i nosnou silou a je přitom levný. Minimálně ve srovnání s klasickými mostními konstrukcemi z oceli a kamene, které byly ve Státech populární poslední dvě staletí.

Mosty za miliony, nebo miliardy?

Když začali v USA zažívat svůj ekonomický vzestup, budovalo se ve velkém všude. Ocel byla na výši, stejně jako beton. Jenže teď se řada staveb z tohoto období a materiálů nachází na hranici, nebo často až za hranicí kritického stavu. Co je může nahradit? Vzhledem k tomu, že jen na nutnou údržbu mostů mimo hlavní dopravní tahy by bylo zapotřebí 25 miliard dolarů, je třeba hledat náhradní řešení. A to je právě poslání týmu Jihodakotské státní univerzity, který vede profesor pozemního stavitelství, Mostafa Tazary.

Nahradit nebo opravit musíme stovky mostů

„Mostů na nepříliš vytížených dopravních tepnách, ve městech a mezi vesnicemi, které by potřebovaly opravu nebo kompletní výměnu, máme stovky,“ říká. „Řešíme tedy, jestli utrácet miliardy, nebo miliony.“ A proto se pustil do testování možností materiálu, který se jeví více než slibný. Glulamu, neboli lepeného lamelového dřeva.

Photocredit: Thaddeus Roan

Nejstarší „lepený“ most bude slavit osmdesátku

Když se řekne lepené a laminované kousky dřeva, nezní to moc pevně. Ale skutečnost je jiná. Reálné a plně funkční instalace mostů vyrobených ze dřeva (glulamu) už tu dávno existují. Například jihodakotský Keystone Wye stojí od roku 1966 a zatím se drží. V Norsku vzdali poctu da Vincimu stejnojmenným glulamovým mostem v roce 2001. A v Jižní Dakotě mají dřevěný most z lepených částí žluté borovice, který už slouží 75 let. „Pořád jsou to ale spíše experimentální projekty,“ říká Tazary. „Nás zajímalo, jestli by se glulam mohl uplatnit plošně.“ Jak to zjistit?

Do laboratoře s nimi!

Sérií náročných zátěžových testů v laboratořích ministerstva dopravy. Jednotlivé dřevěné díly i celá konstrukce si tu užila v loňském roce ohýbání, lámání a zatěžování víc než dost. Výsledek? Glulamové mostní těleso o rozměrech 10 x 3,5 metru podle Tazaryho návrhu, které simulovalo klasický jednoproudý most, ustálo 14,5 tun zátěže bez větších komplikací.

A to v počtu opakování 1,5 milionu. Jinými slovy, takový most by dokázal ustát běžný provoz po dobu 90, minimálně však 85 let. Je tedy přinejmenším stejně tak dobrý, jako mosty betonové nebo ocelové konstrukce.

Až o polovinu levněji

Výsledek americké ministerstvo dopravy potěšil. Zůstávala jen jedna otázka: „Na kolik takový most přijde?“ Profesor Tazary ale mohl zadavatele jen potěšit. Výroba, opravy i konstrukce takových mostů jsou environmentálně šetrnější a náklady na výstavbu jsou o 20–50 % nižší než u jiných, konvenčních materiálů. A je tu ještě jedna netušená výhoda. Glulamové mosty mohou být budovány přímo z prefabrikátů, předchystaných součástí, které na místě jen správně poskládáte dohromady.

A nesrovnatelně rychleji

„Stavba klasického mostu tak netrvá obvykle déle než jeden jediný den,“ říká profesor. V zásadě mohou takovou činnost zastat bez zvláštního proškolení a náročné stavební techniky běžní zaměstnanci zednických nebo dřevostavitelských firem. Potřebovat budou jen jeřáb a lešení. Tedy žádné měsíce trvající odstávky provozu a nekonečné objížďky kvůli stavbě mostů na trase.

„Je to strukturálně smysluplné, cenově i materiálově dostupné,“ vypočítává Tazary. Není divu, že s ním americké ministerstvo dopravy nyní projednává kontrakt na sérii návrhů mostních těles po celé Jižní Dakotě. Dřevěné mosty se prostě vrací do módy.