HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Nezvyklé dřevěné domy pastevců lákají k návštěvě Velike Planiny ve Slovinsku

Slovinská Velika Planina je místo, kde se tak trochu podařilo zastavit čas. Leží v méně známých Kamnicko-Savinjských Alpách na severu země a zajímavá je zejména pro tradiční dřevěná stavení nevídaného tvaru, které navíc díky intenzivnímu slunečnímu záření vypadají jako stříbrné. Prohlédněte si je dnes s námi.


Tradiční domy na Velike Planině
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Už v patnáct století se tahle malebná náhorní plošina ležící ve výšce necelých 1700 metrů nad mořem stala letním útočištěm stád dobytka. Pastevci z nedalekého městečka Kamnik vyháněli s příchodem jara krávy na vysokohorské pastviny a při příchodu prvních mrazíků je zase postupně stěhovali dolů.

Kde budou spát pastevci?

Na celé léto se ale krom krav museli na pastvinách ubytovat také pastýři. Jelikož bylo ideálním a dostupným stavební materiálem právě dřevo, na Velike Planině pomalu začaly vyrůstat typické dřevěné salaše kulovitého tvaru přitahující pozornost návštěvníku Slovinska až dodnes.

Mohlo by vás zajímat: Adršpašské skály a jejich nejkrásnější roubenky (tip na výlet)

Ve svěží zeleni se třpytí doškové střechy vyšisované od slunečních paprsků až do nevídané stříbrné barvy, mezi nimi jsou rozesety skupinky skvěle prospívajících krav a na dřevěných stolech před domy leží bělavé bochníky čerstvého sýra a tvarohu přikryté lehounkými bílými záclonami. Chvilkami mám pocit, jako by se tady za těch pět set let nic nezměnilo, ale po bližším zkoumání zjišťuji, že vše není tak, jak na první pohled vypadá.

Většina salaší podlehla válce

Ani dřevěným salaším vysoko v horách se nevyhnulo dění druhé světové války a mnohé z nich byly vypáleny a zničeny německými vojáky. Místní lidé ale toto místo natolik milovali a potřebovali, že se rozhodli postavit salaše znovu podle tradičních postupů. Zvenku proto nové domečky vypadají téměř k nerozeznání od těch původních, vevnitř už jsou ale více přizpůsobeny moderním trendům a slouží pro pastevce i jako ubytování pro náhodné turisty.

Mimochodem, dnes na celé Veliké Planině najdete okolo 200 salaší a jakákoli další výstavba je zakázána. To aby si místo uchovalo svůj původní charakter. Ačkoliv se dnes už jedná z velké části o skanzen, mnohé salaše jsou stále osídlené sezónními pastevci, kteří několikrát do týdne připravují čerstvé produkty z mléka, a stáda krav se stále toulají okolo. K zachování atmosféry přispěla i snaha místních úřadů. Všechny salaše totiž patří k některému statku v údolí pod horami a majitelé je nikdy nesmí prodávat samostatně. Tudíž je většina z nich stále používá k původnímu účelu.

Kulovitý tvar a valbová střecha

Typická salaš na Velike Planine nemá čtvercovou základnu, ale spíše oválný, někdy dokonce téměř kruhovitý tvar. Dřevěné obvodové stěny se do výšky mírně rozšiřují a hlavním a nejvýraznějším prvkem je šikmá, často valbová, střecha, která mívá také z části kopulovitý tvar. Chcete-li nahlédnout do stoprocentně původní salaše, zamiřte do Preskarjev pastirski muzej – muzea sídlícího v jedné z posledních původních salaší. Ve středu kruhové základny je centrální část pro obyvatele domu, okolo se pak mohl skrýt také dobytek. Najdete tu i spoustu tradičního vybavení a expozici o sýru.

Jak nahoru?

Prohlédnout si pořádně všechny domečky a okusit místní dobroty zabere docela dost času. Na Velikou Planinu totiž navazuje ještě Mala Planina, která také stojí za procházku. Velkou výhodou proto je, že se až na místo můžete svézt lanovkou z údolí Kamnišske Bistrice. Jezdí tu už šedesát let, ale díky nové rekonstrukci je bezpečná a hlavně tichá. Místo tedy nikterak neruší, její horní stanice je navíc z části dřevěná a skvěle do prostředí zapadne.

Osobně ale doporučuji spíše asi tříhodinový pěší výstup plný výhledů a setkání s kravami. Litovat ale nebudete, ani když s sebou vezmete děti a představíte jim život našich předků na jednom z nejautentičtějších skanzenů, a to nejen ve Slovinsku.

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Kateřina Petríková

Vydáno dne:
20.06.2019


Photocredit: Kateřina Petríková

0 0

Podělte se s námi o Váš názor:


Související články: