Obytná dodávka svépomocí – Jiří s Nikol ji přestavěli za 14 dní. Známe konečnou cenu

Jirko, co vás vedlo k přestavbě obytné dodávky?

Odcestovali jsme na rok na Nový Zéland. Měli jsme v plánu tam pracovat a cestovat v obytné dodávce, stejně jako to plánuje většina lidí, kteří se na Zéland vydají na working holiday víza. Většina cestovatelů si dodávku koupí již přestavěnou, ale já jsem si chtěl dodávku přestavět sám, byl to dlouho můj sen.

Fotogalerie:

i Foto: Jiří a Nikol Macháčovi (se souhlasem)

V dodávce bydlíte, nebo ji využíváte jen na cestování?

V dodávce jsme bydleli s přestávkami víc než rok. Byl to náš pojízdný domov, se kterým jsme procestovali oba hlavní ostrovy Nového Zélandu. Je to ideální kombinace, protože se nemůže stát, že člověk něco zapomene zabalit na cestu.

Jaké byly vaše požadavky a jak probíhal návrh?

Nebylo to o dlouhém plánování. Zhlédli jsme několik videí o přestavbě dodávky. Velké dilema bylo o tom, zda bychom si měli v dodávce udělat skládací postel, která se dá přeměnit na stůl s lavicemi. Tento návrh jsme ale ve prospěch kvalitního spánku brzy zavrhli.

Naše požadavky mimo to nebyly nijak neobvyklé. Chtěli jsme příjemný útulný a funkční prostor, dostatek úložného prostoru a přívod elektřiny.

Podle čeho jste s Nikol vybírali vhodné auto pro přestavbu?

Měli jsme několik předem vytipovaných modelů. Na Novém Zélandu jsou populární asijské značky aut. My jsme koupili Toyotu HiAce z roku 2002. Značka byla jedním z našich favoritů, ale konečné rozhodnutí o koupi bylo spíš o šťastné náhodě, než o dlouhém přemýšlení.

Jaký veškerý materiál jste na přestavbu dodávky na obytnou použili?

Jelikož jsme auto sehnali za dobrou cenu, zbyly nám peníze na to si víc vyhrát s interiérem auta a udělat si ho příjemnější a útulnější.

Na obložení interiéru (stěny, strop a část kuchyně) auta jsem použil borovicové palubky. Byla to sice jedna z nejdražších věcí z přestavby, ale zároveň taky jedna z nejlepších investic, protože se teď v autě cítíme velice příjemně. Asi jako v pojízdné chatičce.

Na konstrukci kuchyně a postele jsem použil dřevo, které leželo u Alana na dílně a bylo na vyhození. Kuchyňskou linku tvoří masivní spárovka, která kuchyň hezky oživila. Na podlahu a obklad kuchyně jsem použil tmavou plovoucí podlahu, aby se zvýraznila světlá barva interiéru.

Kolik jste do obytné dodávky celkem investovali peněz?

Úplně přesnou částku už si nepamatujeme, ale myslím, že celá vestavba včetně auta a všeho vybavení nás vyšla na 11 000 NZD (přibližně 146 000 Kč). Není to zrovna málo, ale musím říct, že nelituji ani jednoho dolaru, co jsme do auta vložili. :)

Realizovali jste s Nikol úplně všechno svépomocí?

Kromě světel ve stropě a zapojení druhé baterie jsme zvládli všechno udělat sami. Musím říct, že s elektřinou nejsem vůbec zručný a vyhýbám se jí. Přesto jsem se později překonal a svépomocí jsme zvládli zapojit invertor z baterie a posléze i solární panel.

Měli jste nějaké zkušenosti s pracovním nářadím a prací se dřevem?

Jelikož jsem truhlář, kutil a výmyselník, zkušeností bylo hodně. Nějaké nářadí jsme sehnali z druhé ruky. Byl to jen nutný základ, se kterým by se dodávka přestavět určitě nedala. Mohl jsem taky využívat nářadí od Alana i od Petera a Silvie z Russellu.

Jak tedy v dodávce řešíte elektřinu?

Alanův kamarád byl elektrikář a zapojil nám krom světel i záložní autobaterii, která nám sloužila jak k napájení lednice, tak k nabíjení věcí. Autobaterie se dobíjí za jízdy a zároveň ze solárního panelu.

Jak dlouho celkem trvala přestavba dodávky?

Návrh trval asi jeden večer, kdy jsme hledali inspiraci na Youtube. Samotná přestavba trvala něco kolem 14 dnů. Je to těžké říct přesně. Část dodávky jsme předělávali v Aucklandu u Alana na dílně a poté jsme se přesunuli na wwoofing (dobrovolnická práce výměnou za ubytování) do městečka Russell v Bay of Islands, kde jsem měl mnohem více času a klidu na dokončení auta.

Podívejte se na dokonale zachycený příběh sympatické dvojky, která v průběhu přeměny obytné dodávky natáčela každý detail.

Co je dobré si při bydlení v obytné dodávce pohlídat?

Při bydlení v dodávce je potřeba myslet na pořádek. Není to ale nijak složité, protože do auta se zrovna moc věcí nevleze a je potřeba žít hodně minimalisticky. Pár triček, dvoje kalhoty, dva hrnce, dvě skleničky, … Také je důležité mít pod kontrolou například stav vody v barelech, aby se nestalo, že není v čem umýt nádobí. Ale ani to není konec světa a vše se dá lehce vyřešit.

Jak máte vyřešenou kuchyň?

Kuchyňka je sice malá, ale vybavená vším potřebným. Pracovní plocha se dala prodloužit vyklápěcím stolkem, který jsme používali převážně k vaření (když bylo hezky a mohlo se vařit venku). Pracovní deska i přídavný stoleček měli navíc jeden speciální otvor, kterým se dala protáhnout hadice k plynové bombě. Díky tomu jsme nemuseli bombu při každém vaření vytahovat ven.

V kuchyňce je dřez a pumpovací baterie. Nezbytné jsou také nádrže na čistou a špinavou vodu. Dále jsme měli prostorný šuplík na potraviny pod postelí. Využívali jsme také lednici, která byla připojená na solární panel. V samotné kuchyňce jsme měli jsme celkem tři skříňky:

• V jedné se nacházela plynová bomba na vaření a koš.
• V druhé bylo veškeré potřebné nádobí.
• Ta nejmenší sloužila k uložení plynového vařiče.

4 m² jsou jen pro odvážné. Jak jste se poprali s tak malým prostorem?

Dodávka byla primárně rozdělena na kuchyň a obytnou část. Pro kvalitní spaní jsme zavrhli rozkládací postel (dnes má velkorysých 140 x 200 cm). Kuchyně byla postavená do tvaru písmene L. Důležitou součástí byly i vysouvací šuplíky a police, které nám dovolily prostor dodávky rozšířit ven, a mohli jsme tak mít provizorní venkovní posezení.

Svépomocí si přestavěli dodávku na obytné auto a teď cestují po Česku i Evropě

Máte uvnitř tedy dostatek úložného prostoru?

Myslím, že úložného prostoru jsme měli víc než dost. V autě jsme využili snad každý centimetr. Hlavním úložným prostorem byly dva masivní šuplíky v zadní části auta.

Podařilo se nám zakomponovat také jednu tajnou přihrádku, kde jsme mohli schovat cennosti při celodenním treku. Dobrým pomocníkem pro život v dodávce jsou také poličky a košíky. Je ale potřeba mít vše zajištěné.

A co koupelna? Jak máte vyřešenou hygienu?

Díky umyvadlu jsme se mohli nouzově opláchnout nebo si vyčistit zuby. Pro účely certifikace jsme měli také chemický záchod, ale nebylo nutné ho použít. K hygieně jsme využívali kempy nebo sprchy u pláže.

Na Novém Zélandu asi nebyla nouze o teplé dny. Jak jste řešili chlazení dodávky?

Ano, velké mrazy jsme nemuseli řešit. Auto bylo ale také zateplené po celém obvodu vatou a izolační fólií. Když bylo potřeba, využili jsme extra přikrývku a samozřejmě tělesné teplo. :) S chlazením to bylo horší. Dodávce moc nefungovala klimatizace, tak jsme byli odkázaní na klasické větrání. Pořídili jsme si ale i malý větráček na USB.

Levné a praktické bydlení – obytná dodávka není jen pro dobrodruhy

Jaká část přestavby dodávky byla nejkomplikovanější?

Nejvíc mě zdrželo asi zapojování odpadu u dřezu. Byla to pro mě také nová zkušenost a nešlo to moc hladce. Ale nakonec jsem se s tím nějak popral.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Kdybyste byli s Nikol opět na začátku, rozhodli byste se stejně? Nebo je něco, co byste udělali jinak?

Napadají mě dvě věci. První je, že bychom lépe přeměřili výšku matrace. V obchodě nám to přišlo v pohodě, ale byla poměrně dost vysoká. Na druhou stranu jsme si spali jako v luxusním hotelu. A dál bych asi vyměnil pumpovací baterii za elektrickou.

Je podle vás celoroční užívání obytné dodávky výhodné? Vzhledem k dnešním cenám pozemků a nemovitostí?

V našich končinách si spíš dovedu představit bydlení v tiny housu nebo v maringotce. Ale pokud může někdo například pracovat na dálku, přijde mi obytná dodávka jako super způsob bydlení.

Chystáte se v budoucnu na další podobné projekty?

Rád bych znalosti z přestavby dodávky využil i v Česku. Malometrážní bydlení nám oběma docela vyhovovalo a v budoucnu bych rád postavil tiny house. A doufám, že nezůstanu jen u jednoho. :)

Co všechno už jste procestovali a jaké jsou vaše plány do budoucna?

Procestovali jsme již několik zemí Evropy a žili pár let v zahraničí. Největším cestovatelským zážitkem je zatím stále Nový Zéland, kde jsme strávili víc než rok a půl. Měli jsme možnost opravdu poznat místní zvyky a kulturu, setkali jsme se se skvělými lidmi a odvezli si spoustu vzpomínek.

Aktuálně stále přemýšlíme, jakým směrem se vydat. V čase téměř neomezených možností se zdá složité vybrat si správně, tak to asi bude muset být od každého trochu. Mimo touhu objevovat svět máme také chuť něco budovat a tvořit. Mým velkým snem je mít truhlářskou dílnu. A taky mít to své místo někde blízko u lesa, houpací síť na pergole a psa.

Mockrát děkujeme sympatickému a odhodlanému páru za rozhovor pro portál Dřevostavitel. Ať se vám daří!