Proč je nám s přímotopy někdy zima, i když topíme?

Na začátek je potřeba trochu srovnání. Představme si dům, ve kterém je kotel s výkonem 20 kW, dodávající teplou vodu do šesti radiátorů. Stejný dům by se také dal vytápět elektřinou, a to instalací šesti přímotopů s výkonem od devíti set do osmnácti set wattů.

Teplovodní topný systém soustavy kotle a radiátorů dokáže ohřát nejen vzduch v místnosti, ale i okolní hmotu díky větší radiační složce, která ohřívá okolní předměty a stěny. Této topné soustavě ale trvá nějakou chvíli, než teplo do radiátorů dorazí. Zato elektrické přímotopy hřejí hned a na maximum. Ale jakmile je vypnete, tak se teplo rychle vytratí.

Fotogalerie:

i Foto: Shutterstock, Jan Planička, CORGI HomePlan, Jan Homola

Je tedy lepší raději spoléhat na vytápění prostřednictvím klasického teplovodního topení? Odpověď zní opět lišácky: záleží na konkrétní situaci.

Jak je to u elektrických přímotopů se "studeným teplem"?

Photocredit: Archiv redakce

Ve skutečnosti se jedná o pocit, který zažijeme ve starém cihlovém domě. V dřívějších dobách se bydlelo v masivních stavbách, s tloušťkou zdí mnohdy přesahující jeden metr. Staré zděné stavby ale nepotřebovaly silné zdi jenom kvůli statice. Jejich tloušťky se využívalo také k tomu, aby více izolovaly, ale především akumulovaly teplo, které ze zdí následně sálalo.

Bude Vás zajímat: Přímotopy: Kdy se vyplatí?

Proto se kachlová kamna umísťovala do rohů místností: aby rozehřála pokud možno co nejvíce hmoty zdí. V místnostech se tak teplo udrželo i několik dní poté, co se přestalo topit. Nevytápěl se totiž primárně vzduch, ale rozehřívaly se zdi. Tento zdroj tepla vyzařuje především infračervené záření a nenutí vzduch k přílišnému proudění. Takové topení se nedalo příliš regulovat, a ani to v dřívějších dobách nebylo moc zapotřebí. Lidé seděli po většinu zimy doma.

Dnešní život ale velí opak. Stavějí se lehké nízkoenergetické či pasivní domy s minimalizovanými tepelnými ztrátami, tak aby si jejich obyvatel mohl vytápění uzpůsobit okamžitým potřebám. Do moderní nízkoenergetické stavby o malé užitné ploše, tak ani nemá cenu do teplovodní soustavy investovat. Vyšla by draho a navíc se ani neshoduje s filosofií těchto domů, která se snaží o flexibilní optimalizaci energetických potřeb domu podle toho, jaké jsou zrovna aktuální nároky.

Bude Vás zajímat: Solární ohřev vody: Vyplatí se?

Záhada studeného tepla

Záhada studeného tepla je tedy poměrně jednoduchá. Ve skutečnosti se „studeným teplem“ setkáme v místnostech, s teplým vzduchem, ale studenými zdmi, ze kterých místo tepla „sálá“ chlad. Majitel s největší pravděpodobností nevhodně nahradil původní masivní zdroj tepla v rohu místnosti moderním elektrickým topením, a to v místě největšího ochlazování – tedy pod okny. Narušil tak konstrukční filozofii stavby. Vytápí v prvé řadě vzduch v místnosti, ale tento zdroj již nestihne včas a dostatečně ohřát stěny vytápěné místnosti.

Jsou-li stěny chladné a vnímáme především teplotu vzduchu, nastává ve většině případů efekt studené podlahy, kdy chladné stěny ochlazují vzduch v jejich blízkosti a ten přirozeně klesá k podlaze. Teplota vzduchu je tedy špatně rozložená od nejchladnějšího místa u podlahy k nejteplejšímu u stropu. Kdybychom však chtěli elektrickým přímotopem rozehřát silné stěny, které nejsou z vnější strany opatřeny žádným izolačním materiálem, tak bychom se nedoplatili.

Bude Vás zajímat: Typy dřevěných podlah: Parkety, prkna, plovoucí a další

Na problematiku topení elektrickými přímotopy se zaměříme podrobně v připravovaném seriálu: Kdy se vyplatí přímotopy. Jeho obsahem bude přehled základních typů přímotopů, jejich vlastností, výhod a nevýhod. Dále si modelovým výpočtem odpovíme na základní otázku: Kdy se mi elektrické přímotopy vyplatí a kdy je lepší investovat do jiného topného systému?

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.