Sauny mají v ČR bohatou historii. Tehdy existovalo pravidlo, které by se nám zamlouvalo i dnes

Lidé si saunování oblíbili zejména proto, že je pro ně místem odpočinku, očisty i ozdravení. V dnešní době se lidé velmi přepínají, zažívají plno stresu, který se bohužel stal téměř synonymem pro moderní civilizovanou společnost. Právě nadbytek stresu, nezdravé stravování, nedostatek pohybu a málo odpočinku vede k mnohým tzv. civilizačním chorobám, kterých se objevuje čím dál více. I proto si sauna nachází stále více příznivců. Není totiž jen potní koupelí, je oázou klidu a odpočinku uprostřed všeho spěchu kolem. Působí příznivě na tělo i duši.

Fotogalerie:

i Foto: Sruby Pacák (se souhlasem), Muchobra, jakub-suchy, alio.lt

Historie saun a saunování ve světě

Řecko, Řím a Turecko

Historie sauny sahá až několik tisíc let do naší minulosti. Dokládají to historické prameny mnoha národů po celém světě. Nejstarší zmínky nacházíme u starověkých Řeků a Římanů, kteří využívali horké koupele zvané „balneae“, které můžeme považovat za předchůdce sauny. Odtud se tradice přenesla do Turecka, vznikají tady turecké lázně (hammän), kde očistné koupele a masáže získaly i náboženský rozměr.

Írán

Skythové, kočovný kmen íránského původu, kteří pobývali na severu Černého moře, znali také parní koupele. Řecký historik Herodotos o nich v 5. století př. n. l. napsal: „Skythové se nikdy nemyjí, pouze občas vstupují do stanu houněmi krytých a se zapáleným ohništěm. Když jsou kameny rozpáleny, vylévají vodu a házejí ještě konopné semeno, takže v páře a kouři konopném se koupají a omamují.“

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Mamince postavil na důchod unikátní dům s posuvnými stěnami. Známe i cenu

Finská sauna

První zmínky o tradiční finské sauně jsou již z počátku našeho letopočtu a to i v národním finském eposu Kalevala, který sestavil Elias Lönnrot, sběratel lidové ústní slovesnosti a vesnický lékař. Sauna byla pro Finy posvátným a také tím nejčistším a nejhygieničtějším místem v celém domě. Rodičky sem chodily přivést dítě na svět, staří sem chodívali zemřít, lidé se v ní umývali, prali a sušili prádlo, dokonce i udili maso. V sauně se zbavovalo všemožných nemocí duše i těla. Staré finské přísloví praví: „Jestliže nepomůže pálenka, léčivé masti ani sauna, pak je nemoc smrtelná.“

Finská sauna ve Finsku. Tu prostě musíte navštívit!

Býval to většinou dřevěný dům s větší částí umístěnou pod zemí kvůli menším tepelným ztrátám. Topilo se na otevřeném ohništi obkládaném kameny. Takto dnes nazýváme kouřovou saunu.

Ruská sauna

Velmi podobný princip uznávali také lidé v Rusku, kde se sauně říkalo „bania“. Šlo o tradiční ruskou parní koupel s teplotou 40–50 °C a relativní vzdušnou vlhkostí až 90 %. Pára se získávala buď tzv. parním nárazem (opakované polévání rozžhavených kamenů vodou) nebo byla potrubím přiváděná do sauny z externího kotle.

Photocredit: Janne Poikolainen (Flickr)

Saunování na českém území

I slovanské národy používaly kouřovou saunu, byla vytápěná většinou březovým dřevem, kterého měli naši předkové dostatek, a které se dalo přikládat i mokré. Staří Čechové si vytvořili dokonce vlastní název – „istba“ nebo také „potící světnička“. Tyto výrazy se však neuchytily. Později jsme, stejně jako v mnoha jiných jazycích, převzali slovo z finštiny – sauna. V překladu doslova vyjadřuje „jáma v zemi“ nebo také „dům s možností lázně, pro kterou je vzduch ohříván pecí“.

Saunové cechy ve 13. století měly zajímavé požadavky

Tradice lázní a koupelí se vyvíjela dále. Existují prameny, které říkají, že cechy vznikající u nás kolem 13. století požadovaly pro tovaryše proplacení od mistrů alespoň jedné lázně za týden (co by za to dnes někteří dali!). V Brně existovalo 18 lázeňských živností již v roce 1243. Úpadek lázeňství začal asi v polovině 17. století z důvodu morových epidemií a hlavně názorům církve, že společné lázně jsou nemravné. Přesto bylo lázeňství mnohými oblíbeno ještě po další dvě století.

První finská sauna u nás

Do Československa zmínky o pravé finské sauně začaly pronikat ve třicátých letech 20. století. Byli to převážně sportovci, kteří u nás propagovali a rozšířili saunování. První sauna finského typu byla u nás potom postavena v roce 1936 v letním táboře u Štěpánova. Po druhé světové válce začal zájem o sauny stoupat a vzniká jich poměrně velké množství, zejména u rekreačních, sportovních a veřejných zařízení. Po roce 1989 se začaly rozšiřovat více i sauny rodinné. Pokud se i vy chystáte na stavbu domácí sauny, prohlédněte si spoustu inspirace ze saun po celém světě v naší fotogalerii.

Photocredit: Petr Novák

Finská sauna svépomocí – postavte si stavbu, kde zapomenete na všechny každodenní starosti

P.S. Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte online kurz, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor.