Rozpadlou stodolu po babičce přestavěli legální cestou na krásný rodinný dům

Nevyžádané dědictví jako cesta k novému domu

Stará samostatná stodola nacházející se na břehu jezera sloužila původně k ustájení koní, později jako sklad zemědělské techniky. Svou funkci však časem pozbyla a pozvolna začala chátrat. Opuštěného objektu si dlouhá léta nikdo nevšímal až do doby, kdy během svatební hostiny mladého páru byl předán jako dar od nevěstiny babičky.

Že toto věno nebylo pouhým omylem v úsudku, zjistili manželé až po letech, kdy se rozhodli pro realizaci rodinného domu. Kvůli absenci stavebních pozemků a vysokým cenám starých nemovitostí brzy došli k poznání, že cesta k vlastnímu bydlení nebude tak snadná. Myšlenka využít onu starou stodolu přišla zcela náhodou po rozhovoru se známým, který se už léta pohybuje v oblasti stavebnictví. Po oslovení stavební úřadu vyšlo najevo, že zastavěnou plochu stodoly je možné za určitých podmínek využít pro stavbu rodinného domu.  

Návrh vycházející z původního stavení s úsporným řešením podlahové plochy

U návrhu domu se oba manželé rozhodli vycházet z původního stavení a místní architektury. Po demolici staré stodoly byla položena nová základová deska v původní rozloze zastavěné plochy. Při realizaci základů bylo potřeba rovněž zpevnit i část svahu, do kterého se dům částečně zařezával svým spodním patrem. Jelikož byl svah orientován směrem na sever a na jeho hřebeni se nacházel les, získal tak dům přirozenou bariéru chránící jej před silnými severními větry. Úřady dbaly na to, aby dům striktně dodržel velikost zastavěné plochy 65 m² (11 × 6 metrů). Proto byl zvolen pro výstavbu konstrukční systém dřevostavby, který o 7 % ušetřil zastavění podlahové plochy oproti zděnému domu. Díky tomu se navýšil obytný prostor domu o 3 metry čtvereční a nebyl zastavěn konstrukcí z cihel.  

V domě se zastavěnou plochou 100 m2 získejte menší pokojíček navíc

Maximalizace vnitřního prostor domu pomocí pater a loftu

Vnitřní dispozice stavby je rozdělena do dvou samostatných pater. Spodní patro je koncipováno jako pracovní prostor, ve které oba manželé provozují své podnikání. Část domu tvoří šicí dílna s velkou samostatnou šatnou, jejíž centrálním bodem jsou kamna. Dílna volně přechází v chodbu, která navazuje na koupelnu a samostatný pokoj. Na konci chodby se nachází pracovna s knihovnou, která slouží jako kancelář. Přízemí, které je částečně zapuštěné v zemi, je propojeno s obytnou části domu pomocí dvojramenného schodiště. Jak vypadá snový výhled z obytné části domu, si můžete prohlédnout v naší galerii.

Fotogalerie:

i Foto: Rever & Drage Architects (se souhlasem), Tom Auger (photo)

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Obytné patro je dispozičně navrženo jako byt 3+1 s monumentálním výhledem na jezero. Tvoří jej oddělená ložnice a prostorná kuchyně s jídelnou, nad kterými se ční otevřená galerie do krovu. Skromný obývací pokoj navazující na jídelnu má poté snížený podhled, nad kterým se tyčí samostatný loftový pokoj. Do něj je možné se dostat skrze centrální schodiště domu a plní funkci dětského pokoje. Interiér obytného patra tak působí jako velmi otevřený prostor a je zcela oddělen od pracovního přízemí.

Bez jakékoliv kanalizace i vodovodního řadu

Jelikož se dům nachází na odlehlé samotě za vesnicí, nebylo možné ke stavení přivést vodovodní řad ani kanalizaci. Manželé se proto rozhodli zřídit za domem studnu, ze které čerpají pitnou vodu. Současně u domu postavili čističku pro recyklaci šedých a splaškových vod. Díky tomu nemusí řešit kumulaci bioodpadu v jímkách a dům se tak stává více soběstačný. Zvláštní konstrukční a technologické řešení bylo použito pro svedení vody ze střechy domu. Odtokový žlab střechy je veden po spádu a ústí do dešťového svodu, který je ukryt pod dřevěnou fasádou. Rýna následně přechází v dřevěné koryto tyčící se asi 3 metry nad zemí, které ústí do potůčku podél příjezdové cesty k domu. To se následně vlévá do místního jezera. Tento velmi netradiční způsob odvodu dešťových vod ze střechy vyřešil problém s kopáním kanalizačního systému a zároveň je zajímavým architektonickým prvkem domu.

Miliony za stavební pozemek ušetřil mladík z Brna díky domovní čističce