Unikátní chata Libušín vyhořela před šesti lety, nyní se blíží její znovuotevření

Chata Libušín vyhořela v březnu roku 2014, letos v létě se chystá její znovuotevření. Můžete jen krátce popsat, co všechno se za těch šest let událo?

Dnes, 3. března 2020, je to přesně 6 let, kdy došlo k této nešťastné události. Nejprve bylo nutno rozhodnout, jakou cestou se vlastně vydáme, ale díky podpoře našeho zřizovatele MKČR jsme se všichni jednoznačně vyslovili pro obnovu tohoto jedinečného skvostu na Pustevnách.

Fotogalerie:

i Foto: Archiv Valašského muzea v přírodě

Dost silně nás svazoval systém výběrových řízení. V prvé etapě jsme provedli nadkrytí ohořelého torza Libušína, dále vypracovali předprojektovou dokumentaci, která sloužila jako podklad pro vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení a výběr dodavatele stavby. Již při samotných projekčních pracích jsme byli nuceni postupovat dle platných právních předpisů, především ohledně požární ochrany, kde nám bylo předepsáno stabilní hasicí zařízení. V následné etapě jsme provedli výběrové řízení na dodavatele stavby, technický dozor a bezpečnost práce. V červnu 2016 jsme započali s vědeckou rekonstrukcí této národní kulturní památky a v současné době již finišujeme a jsme před dokončením všech stavebních prací jak v exteriéru, tak v interiéru. Současně vyrábíme i vybavení interiéru volným nábytkem a gastro provozem, které budou nedílnou součástí pro zprovoznění Libušína návštěvníkům.

Když jsem se byla na Pustevnách v lednu podívat, zvenku už se zdá vše téměř hotovo. Co ještě schází dodělat do jejího otevření?

Venkovní práce na objektu jsou již téměř hotovy, až na pár detailů, které bychom chtěli dokončit v jarních měsících včetně požárních zkoušek, a v samotném závěru bude odstraněno zařízení staveniště, které je momentálně za cestou pod Libušínem, kde bude vracen terén louky do původního stavu.

Mohlo by vás zajímat: Požární odolnost dřevostaveb 1. díl - Úvod do problematiky

Co se týče interiéru, v současné době také finišujeme. Provádí se dokončování dřevěných obkladů a podlah a zbylé instalatérské práce. V samotném závěru se budou provádět výmalby interiéru stropu a stěn. Úplným finálem bude samotná kolaudace objektu a uvedení do života.

Libušín byl v roce 1995 vyhlášen za Národní kulturní památku. Jak těžké bylo znovu postavit něco tak unikátního?

Můžeme tvrdit, že tato rekonstrukce byla a ještě stále je velmi náročná. Na samém prvopočátku jsme vytvořili tým odborníků z řad památkářů, krajského odboru památkové péče, hasičského záchranného sboru a stavebního úřadu, kteří se intenzivně podíleli na tvorbě samotné projektové dokumentace. V tu dobu jsme se rozhodli vrátit objekt architektonicky do roku 1925, kdy byly provedeny poslední větší stavební zásahy do objektu tzv. parmovou přístavbou. Co se týče barevnosti, provedli jsme odborné průzkumy, které nám umožnily vrátit samotnou barevnost do prvopočátku do roku 1899 ještě z doby Dušana Sáma Jurkoviče, který byl v tu dobu na praxi u stavitele Urbánka ve Vsetíně.

Původní chata Libušín (photocredit: Archiv Valašského muzea v přírodě)

Co se týče technologií a postupů výstavby, nakolik byly podobné těm původním před více než 120 lety?

Pro samotnou rekonstrukci tak složitého objektu jsme získali darem 990 m³ dřeva od Lesů ČR a samotnou těžbu prováděly Vojenské lesy a statky ČR. Toto nám umožnilo vybrat si stromy dle našich tvrdých požadavků již v lese a především ze zimní těžby, kdy je ve stromech co nejméně mízy, stejně jako se kácely před 120 lety. Velmi jsme dbali na opracování všech stromů ručně pomocí sekyr a širočin. Taktéž při samotném sestavování roubení celého objektu a všech ostatních detailů jednoznačně klademe důraz na ruční opracování. Stejný důraz klademe i na naše nábytkáře, kteří ručně vyrábějí židle, stoly a ostatní zařízení interiéru.

Spoustu fotek z celé rekonstrukce naleznete v naší fotogalerii.

Narazili jste na něco, co nedokáže dnešní člověk technologicky dokonale zopakovat? Případně co je z pohledu dnešního člověka nejtěžší napodobit?

Myslím, že se máme čím pochlubit, při samotné rekonstrukci jsme dokázali zrealizovat vše to, co naši předchůdci před 120 lety. Myslím, že všichni návštěvníci uvidí Libušín v plné kráse a řemeslo na ně přímo dýchne. Samozřejmě v dnešní technologické době je náročnější požadovat ruční práci, ale neustoupili jsme. Také můžeme počítat do budoucna, že to bude stále těžší a těžší, ale problém vidíme ve školství, kdy o tyto řemeslné obory již není zájem.

Dalo se z původní stavby něco využít? Například základy?

Při rozebírání torza Libušína jsme měli každý jednotlivý dřevěný prvek několikrát v rukou a posuzovali jsme možnost jeho záchrany a navrácení do stavby. Můžeme říci, že se podařilo vrátit cca něco mezi 5–7 % původních prvků. Co se týče základů, ty byly částečně ponechány, ale celá základová deska byla rozebrána, jelikož byla staticky narušena požárem. Než jsme započali s rekonstrukcí a sanací základů, byly všechny prvky včetně základové desky ozářeny mikrovlnným zářením, abychom v maximální míře zabránili případnému průniku dřevomorky do stavby.

Takže všechno dřevo bylo místní?

Jak už jsme zmiňovali, kulatinu jsme dostali darem od Lesů ČR a kladli jsme důraz, aby výběr byl z místních lokalit a z nadmořské výšky nad 500 m n. m., abychom se co nejvíce přiblížili těm samým podmínkám, které měl Jurkovič při stavbě těchto jedinečných objektů na Pustevnách.

Mohlo by vás zajímat: Za dřevěnými stavbami našich předků po pěti českých skanzenech

Chata byla slavná také díky vnitřním výmalbám. Jak se je daří obnovovat a jak je to náročné?

K obnově interiérové malířské výzdoby Libušína byl v létě 2018 zpracován restaurátorský záměr Kateřinou Krhánkovou a Jiřím Bláhou. Po shromáždění dostupných podkladů (historická dokumentace) se ukázalo, že barevnost výjevů je dostatečně doložená fotografiemi a kartóny a pauzami z obnovy z roku 1960 (Muzeum Vsetínska ve Vsetíně). Samotná malba byla provedena secco (na suchý podklad) temperou a práce jsou již hotovy.

Prohlédněte si fotky zrestaurované výmalby ve fotogalerii.

Některé původní malby byly navrženy Mikolášem Alšem. Kdo je ale tehdy reálně maloval na zdi a stropy chaty?

Přímo pro Libušín navrhnul Aleš pouze malé kresby zbojníků Ondráše, Juráše, Jánošíka a portáše Stavinohy provedené uhlem o rozměru 35 x 19 cm a daroval je Pohorské jednotě bez nároků na finanční odměnu. Pro plochy stěn v závěru interiéru Libušína byla použita Alešova kresba pohanského boha Radegasta na koni, původně určená pro nerealizované sgrafito na schodišti vsetínské záložny navržené stavitelem Urbánkem. Předloha pro malbu sv. Václava není známá. Aleš se na Pustevny přijel podívat, ale sám se na realizaci svých návrhů nepodílel. Malby podle jeho kreseb poměrně volně namaloval akademický malíř Karel Štapfer, který vymaloval také volná pole na stěnách mezi konzolami nesoucími strop střední části interiéru emblémy salašnického a valašského hospodářství a dekorativními kompozicemi polních, dřevařských a hudebních nástrojů. Připisovány jsou mu také další dvě malby ve východní části interiéru pojmenovávané různými názvy, Oběť bohům pohanským nebo Starý Slovan a Bača, pohanská a křesťanská bohoslužbu nebo Doba dávná a Doba nynější.

Interiér nově zrekonstruovaného Libušína (photocredit: Archiv Valašského muzea v přírodě)

Byly dostupné všechny původní plány stavby, aby díky nim mohli restaurátoři pracovat?

Samozřejmě dokumentace lidové architektury byla dochovaná, ale jak již výše vzpomínáme, museli jsme zakomponovat do celé projektové dokumentace všechny nové technologie, abychom dostali platné stavební povolení.

Předpokládám, že se hodně energie dalo i do řešení případné podobné katastrofy, jako byl požár v roce 2014. Jak to bude v nové chatě ošetřeno?

Toto byl největší oříšek, jak dostat do roubené stavby tyto technologie. Objekt bude zabezpečen třemi požárními systémy, kdy samotná nejcennější část Libušína bude hašena pomocí inertního plynu, ostatní části jsou hašeny pomocí vodních systémů, kdy jsme pod cestou kolem Libušína zabudovali do země nádrž na vodu o objemu 250 m³, která bude využita pro případný požár. Samozřejmě všechny čidla a rozvody jsou propojeny elektronickým zabezpečovacím systémem s napojením na pult centrální ochrany.

Jak dlouho vznikal původní Libušín a kolik času naopak zabralo jeho znovuzrození?

Víme, že originální objekt Libušín byl postaven za 2 roky, ale naše vědecká rekonstrukce je mnohem složitější, právě o zabezpečovací prvky a nové technologie. K tomu musíme ještě přičíst, že objekt vlastně spojujeme spojovacím krčkem s původním objektem Staré pustevny z roku 1891 a Parmovou přístavbou z roku 1925. Taktéž propojujeme objekt Pustevenky, která stála nad Libušínem, kde jsou v současné době umístěny všechny technologie včetně nové trafostanice, také nemůžeme opomenout výstavbu nové moderní kuchyně, abychom splnili hygienické předpisy. Proto jsou tyto stavby neporovnatelné.

Kolik stála celá rekonstrukce a kdo ji financoval?

V současné době víme, že rekonstrukce si vyžádala zatím 113 milionů korun včetně DPH. V této částce jsou zahrnuty všechny náklady (nadkrytí a vyčistění spáleniště, předprojektová a projektová dokumentace, samotná realizace, technický a autorský dozor). Práce nás muzejníků se snad ani vyčíslit nedá, jelikož jsme tomu věnovali tisíce hodin a obrovské úsilí, které snad všichni uvidíte, až Libušín otevřeme.

Architektem Libušína byl slavný Dušan Jurkovič. Můžete jen krátce připomenout, na jaké další významné stavby tohoto architekta lze v regionu narazit?

Spoustu staveb navrhl pro lázně Luhačovice (Lázeňské budovy, Jurkovičův dům, Vila Vlastimila a Vila Jestřábí), křížová cesta na Hostýně, dle jeho návrhu byla postavena i Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm.

Věřím, že i pro vás muselo být období výstavby obnovené chaty Libušín neskutečně hektické a náročné. Na kdy orientačně tedy otevření plánujete? 

Konkrétní termín otevření ještě stanoven není. Předpokládám ale, že bude stanoven v blízké době. Zatím mohu říci, že slavnostní otevření plánujeme v letních měsících.