Jak probíhá staveništní montáž dřevostavby – postup, zásady a instalace

1. Příprava a naskladnění materiálu

U dřevostaveb zhotovovaných staveništní montáží vniká obdobná dokumentace, jako je zapotřebí například u panelových stěn, které se zhotovují ve výrobních halách. U rámové dřevostavby potřebujeme mít spočítanou statiku z důvodu přenosu požadovaného zatížení na dům. Musí být také zhotovena montážní dokumentace pro rozmístění jednotlivých dřevěných prvků umísťovaných do stavby. Ve výkresové dokumentaci je také uveden výpis řeziva materiálu. V něm jsou uvedeny jednotlivé průřezy hranolů a jejich délky. Na stavbu je obvykle přivezen materiál v podobě hranolů v celých metrových délkách. Nařezání na potřebné rozměry probíhá přímo na stavebním pozemku. Na podrobný postup staveništní montáže se podívejte v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Chad Johnston (Flickr CC by 2.0)

2. Založení a montáž stěn rámové dřevostavby

Jako základová konstrukce bývá zpravidla základová betonová deska (na území ČR) nebo dřevěný podlahový rošt zaklopen OSB deskami (Amerika a západní Evropa).

Mohlo by vás zajímat: Rozdělení základových konstrukcí vhodných pro dřevostavby

V naší fotogalerii se můžete podívat, jak se zakládá dřevostavba na podlahovém dřevěném roštu. Nejdůležitější je vždy založení prvního rohu stavby. Na začátku je nutné přikotvit spodní pásnici budoucí stěny k podlahovým nosníkům skrze OSB desku. Jako spojovací materiál postačí například konstrukční vruty do dřeva rozmístěné po vzdálenostech, které udává montážní plán. Následně se k této pásnici začnou kotvit svislé sloupky po vzdálenostech, které vychází z rozměru OSB desek. V našem případě je osová vzdálenost sloupků 625 mm. Důležité je správné rozmístění a spojení sloupků v rozích obvodových stěn. K horním částem sloupků se připevní vodorovný prvek, tzv. horní pásnice. Na tuto pásnici se umísťuje ještě další prvek, kterému se říká věnec. Ten musí přesahovat až na druhou rohovou stěnu, aby došlo ke spojení obou stěn také ve vodorovné rovině stavby.

3. Zavětrování stěn a navazující vnitřní stěny

Pokud jsme výše uvedeným způsobem postavili několik obvodových stěn, je nutné abychom stěny stabilizovali pomocí dočasných vzpěr. Je možné použít jak dřevěné hranolky, tak například ocelové stavitelné tyče. Tyto vzpěry nám stabilizují obvodové stěny do doby, než k nim kolmo přikotvíme vnitřní stěny (zavětrovací příčky). V místě, kde vnitřní stěna navazuje na obvodovou, musí být umístěný sloupek, aby bylo možné provést jejich vzájemné spojení po výšce. Spojení je opět možné provést vruty. Na vnitřní stěnu se také umístí dřevěný věnec, který se protáhne až na obvodovou stěnu. Dojde tak ke vzájemnému propojení i vrchní částí stěn. Také vnitřní stěny je nutné dočasně stabilizovat proti případným pohybům.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

4. Opláštění stěn a překlady

Záklop obvodových a vnitřních stěn v první fázi probíhá z jedné strany. Ještě před zaklopením proběhne kontrola, že všechny stavební otvory mají osazené překlady. Opláštění na naší ukázkové stavbě je řešeno formou velkoformátových OSB desek. Opláštění zajišťuje stabilitu stěn ve vodorovné rovině. To znamená, že vnitřní stěny díky opláštění mají také vyšší únosnost a je možné na ně navázat stropní konstrukcí. Všimněte si ve fotogalerii, že opláštění probíhá také přes otvory pro okna a dveře. Opláštění v těchto místech se vyřízne. Cílem toho je, aby co největší zbytková plocha desek spojovala co nejvíce sloupků. Vyříznout otvor v desce pro menší okno není problém, ale u otvorů pro dveře je to už o něco horší.

5. Stropní konstrukce dřevostavby

Rozmístění stropních nosníků odpovídá statickému posouzení. Samotná montáž je velmi rychlá. Pokud je potřeba z nějakého důvodu nosníky zdvojit nebo ztrojit, je na stropní nosníky vhodné použít subtilnější profily, aby je bylo i bez pomoci jeřábu možné zvednout ručně do úrovně stropu. Kotvení stropních trámů se zpravidla provádí vruty nebo se používají ocelové třmeny. Pokud je to v souladu se statickým výpočtem, tak je vhodné nosníky osově rozmístit po vzdálenostech 625 mm. Je to opět z důvodu velikosti OSB desek, které tvoří záklop stropu. Styk dvou desek pak přímo navazuje na střed stropního nosníku, a není tak potřeba je délkově upravovat.

6. Rozvody v rámové konstrukci stěn, stropních a podlahových nosníků

Rozvody ve stěnách dřevostavby se často neobejdou bez drobného vykroužení potřebného otvoru ve sloupku nebo dolní či horní pásnici. Pro vedení elektroinstalací stačí obvykle otvor průměru 20 mm. Pro vedení rozvodů vody se dělá otvor tak velký, aby se zde protáhla trubka 20–40 mm. V případě odpadů například od umyvadel se používá odpad průměru 50 mm. U vnitřních stěn se rozvody mezi sloupky dělají ve fázi, kdy ještě nejsou zaklopené OSB deskami. V případě vedení rozvodů mezi stropními nosníky je možné vykroužit některé otvory v nosníku pouze po konzultaci se statikem. Nejvhodnější je rozvody vést souběžně se stropními nosníky. Pod podlahovými nosníky vedeme například odpady od kanalizace nebo přívodní potrubí pro vodu či plyn do stavby. Rámová konstrukce stěn, podlah a stropů je tak ideální volba pro toho, kdo rozmístění rozvodů a kabeláží operativně řeší až na stavbě.