HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Jakou zvolit v dřevostavbě podlahu

U podlahy se v dřevostavbě řeší tři základní otázky: Jakou použít výšku tepelné a kročejové izolace, zda uvolit jako roznášecí vrstvu konstrukční desky (OSB nebo sádrovlákno) nebo anhydrid, případně beton. Poslední co zbývá vyřešit, je povrch – nášlapná vrstva podlahy. Podíváme se, jaké mají v dřevostavbě jednotlivé systémy podlah výhody a nevýhody i na to, který systém je vhodný ke konkrétnímu konstrukčnímu systému dřevostavby.

Montáž podlahy v dřevostavbě

Skladbě podlahy v dřevostavbě jsme se částečně věnovali v příspěvku: U dřevostavby si pohlídejte skladbu stropu, kde jsme si vysvětlili, k čemu slouží jednotlivé vrstvy podlahy v patře. U podlahy v přízemí začínáme na betonové desce tepelnou izolací nejčastěji v podobě podlahového polystyrenu, pokračujeme roznášecí vrstvou a končíme vrstvou nášlapnou. V patře slouží izolace především ke kročejovému útlumu, ale obecně jsou vrstvy stejné: izolace – roznášecí vrstva – nášlapná vrstva.

Bude Vás zajímat: Dřevěné podlahy a jejich výhody a nevýhody

Izolace v podlaze dřevostavby

Jako izolační materiál se v přízemí na základovou desku používá nejčastěji podlahový polystyren, případně tvrdé dřevovláknité nebo minerální desky. V přízemí domu není nutné řešit kročejový útlum jako v patře a proto se z hlediska nižší ceny volí nejčastěji podlahový polystyren. U množství izolace platí, že čím více tím lépe (kvůli tepelným ztrátám), avšak je nutné počítat s tím, že se zvedá výškový rozdíl nášlapné vrstvy od okolního terénu a je zapotřebí i vyšších stěn abychom v dřevostavbě dosáhli požadované výšky stropu. Jako vhodný kompromis se často volí výška izolace podlahy v přízemí 150 mm. Na stropy se pak nejčastěji volí vrstva kročejové izolace v podobě dřevovláknité desky o výšce 60 mm.

Podívejte se na aktuální cenu podlahového polystyrenu a aktuální cenu kročejové izolace.

Roznášecí (podkladní) vrstva

Tato vrstva se v podlaze dřevostaveb řeší buď suchou cestou, a to podlahovými OSB deskami nebo sádrovláknitými podlahovými dílci, případně mokrou cestou v podobě betonové mazaniny či anhydritu.

Bude Vás zajímat: Typy dřevěných podlah: Parkety, prkna, plovoucí a další

1) Podlahové desky

Podlahové konstrukční desky mají především v dřevostavbách své velké opodstatnění, které respektuje celou filozofii a výhody suché výstavby bez mokrých procesů. Hlavní výhodou podlahových desek je tedy rychlost vytvoření podlahové konstrukce bez tvrdnutí a vysychání podkladní vrstvy. Tento jev je nežádoucí hlavně u prefabrikovaných dřevostaveb, kde jsou tyto časové prodlevy velmi neefektivní a celou stavbu prodražují. Navíc voda obsažená v mokrých procesech přináší do interiéru konstrukce velké množství vlhkosti, které musí být odstraněno. U konstrukčních desek pro suché podlahy můžeme počítat s cenou okolo 380 Kč/m² za materiál.

2) Betonová mazanina

Jedná se o standardní a tradiční způsob řešení podkladní vrstvy. Betonová mazanina je nanášena mezi vodící latě. Vrstva betonové mazaniny je minimálně 50 mm, navíc je nutné použití výztuže. Nevýhoda tohoto systému je jeho velká pracnost na vytvoření vodorovné plochy, stěrkování i doba zrání a vysychání betonu. Naopak výhodou je přitížení stropní konstrukce dřevostavby a zlepšení akustických vlastností podlahy/stropu.. Cena za 1m² betonové mazaniny v tloušťce 50 mm vychází přibližně na 130 Kč/m² bez výztuže, dopravy, čerpání a práce.

3) Anhydritová směs

Tento způsob vytvoření roznášecí vrstvy podlah v dřevostavbě je poměrně nový a progresivní. Výhody a nevýhody oproti použití suchého způsobu pomocí konstrukčních podlahových desek v dřevostavbách jsou shodné jako u betonové mazaniny. Oproti betonu je však anhydrit samonivelační díky jeho vysoké tekutosti a dochází tak k výrazné časové úspoře při aplikaci. Navíc je možné nanášet tenčí vrstvu, minimálně však 30 mm, a i při vyšší pořizovací ceně za 1 m³ oproti betonu vychází 1m² při 30 mm na cca 170 Kč/m² bez nutnosti použití výztuže (cena práce u tohoto způsobu je také výrazně nižší položka než u betonu). Nevýhoda anhydridu oproti betonové mazanině spočívá především v tom, že ji nelze použít do prostorů se zvýšenou vlhkostí.

Mokré procesy se tedy svou povahou hodí lépe do dřevostaveb stavěných systémem two by four, protože oproti prefabrikovaným systémům není prodloužení celé stavby poměrově tak výrazné. Obecně je však trend nasazovat mokré procesy v dřevostavbách v co nejmenší míře.

Jaké máte zkušenosti s podlahovými systémy v dřevostavbách vy? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte v diskusi.

Autor:

redaktor Dřevostavitele

Vydáno dne:

18 0

Hodnocení: 5/5 (43 hodnocení)

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL
36