HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Jak se žije v dřevostavbě Jirkovi a jeho rodině?

Na otázku:„Jak se vám žije v dřevostavbě?“ odpovídá: „Jedním slovem - dobře. Mě i manželce je třicet let, máme jedno dítě a momentálně čekáme druhé. V domě teď trávíme třetí zimu. Rád se podělím o své zkušenosti „samostavitele“ i o postřehy jak z výstavby, tak i z jeho užívání.“

V dalším dílu seriálu Jak se žije v dřevostavbě jsme si o svépomocné stavbě dřevostavby povídali s Jirkou.


Infografika Jak se žije v dřevostavbě

Základní otázka: Jaké byly Vaše osobní důvody, proč si postavit dřevostavbu a ne zděný dům?

Důvodů bylo několik. Mému bratranci jsem pomáhal při stavbě novostavby z klasických cihel od základů po střechu, a když známí a přátelé stavěli nebo rekonstruovali klasické zděné stavby, příležitostně jsem trávil svůj volný čas tam.

Při představě, že si jednou postavíme vlastní dům, jsem klasickou zděnou stavbu zavrhl. Výstavba mi přišla těžkopádná, protože se stále na něco čeká; než vytvrdne věnec, než vytvrdne strop a tak dále. Na všechny instalace se musí složitě dělat prostupy, vysekávat, nebo vyřezávat drážky… Materiál je navíc poměrně těžký a stále je potřeba někdo k ruce.

Rozhodně nechci zděné stavby hanit. V dnešní době jsou technologické postupy opět dále a zdění na tenkou spáru, popřípadě na pěnu, je mnohem rychlejší než dříve. S manželkou jsme však byli rozhodnuti, že si téměř celý dům chceme postavit sami, proto jsme se poohlíželi po alternativách cihel.

Shodou okolností začali vedle našeho pozemku na jaře sousedovi stavět rámovou dřevostavbu v systému two by four. To byla událost, vesnice má 140 obyvatel a dům ze „špejlí“ na začátku vesnice budil pozornost. Stavba to byla velice členitá, navíc na základových pasech bez celistvé základové desky. Pak přišel podzim a soused se nastěhoval do hotového domu. Po pár návštěvách jsem byl rozhodnut, že když stavět, tak ze dřeva.


Jak dlouho trval celý proces od návrhu až po převzetí hotového domu?

Skoro rok jsme řešili projekt a stavební povolení. To jsme dostali v průběhu záři, během měsíce jsme sami realizovali kompletně celé základy. Další rok v březnu jsme začali se samotnou výstavbou.

Dřevostavba ve fázi hrubé stavby

Skelet včetně vazby, stropů a příček jsme postavili za deset pracovních dnů, a to se realizoval na místě bez použití prefabrikátů vyrobených někde v hale – i díky tomu jsme na místě mohli provést cca tři změny, které jsme „uviděli“ až při samotné stavbě. Rámovou konstrukci stavěla firma z našeho regionu. (Opravdu shodou okolností ta, která dům stavěla našemu sousedovi – nejlepší reference, nejlepší domluva…)

Výstavba dřevostavby

Vše ostatní jsme prováděli svépomocí (položení střešní krytiny, izolace vně i venku včetně natažení do perlinky, podlahový rošt se záklopem, parozábrany, SDK, finální podlahy, obklady, usazení sprchového koutu a vany, usazení dveří atd…) Pozemek byl na „zelené louce“, takže jsme k němu museli dotáhnout veškeré inženýrské sítě. Subdodavatelsky jsme řešili okna, elektroinstalaci, vodoinstalaci s odpady, postavení akumulačního krbu a kuchyňskou linku.

Do domu jsme se stěhovali 3. prosince téhož roku, takže cca po devíti měsících. O rok později jsem k domu přistavěl dvou garáž včetně dílny o ploše cca 70 m². Ta je už kompletně svépomocí od A do Z jako kombinace rámové a skeletové dřevostavby.


Je Vaše dřevostavba individuálním projektem nebo jste volili typový katalogový dům? Proč?

Původně jsme se dívali po typových projektech, že bychom si nějaký jen „lehce“ upravili k obrazu svému, ale nic takového prostě neexistuje. Měli jsme více méně jasnou představu a tu jsme prostě nikde nenašli. Proto jsme skončili u individuálního projektu. Chtěli jsme navíc zachovat ráz vesnice, proto je dům klasického vzhledu se sedlovou střechou.

Dům je nízkoenergetický s tepelnou ztrátou 5 KW bez rekuperace a difúzně uzavřenou konstrukcí.

  • V obvodových stěnách je 140 mm minerální izolace (λD = 0,039 W/mK).
  • Na fasádě 140 mm fasádního polystyrenu EPS 70F
  • Ve střeše cca 300 mm minerální vaty (λD = 0,039 W/mK)
  • Krytina betonová taška BESK, okna plastová trojskla s vnějším dekorem dřeva

Půdorysně je dům 10x8 m s obytným podkrovím a má dvojgaráž s dílnou a přístřešky na dřevo. Užitná plocha domu bez garáže a dílny je cca 132m² s dílnou něco přes 200 m². V přízemí se nachází předsíň s chodbou, technická místnost se vstupem do garáže, WC, obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, spíž. V patře pak ložnice, dva dětské pokoje, šatna, koupelna. Nad kleštinami je úložný prostor (půda).

Fotografie dřevostavby

Je něco, co byste ze svého dnešního pohledu udělal jinak?

To víte, že ano. Na to ale člověk přijde až při běžném užívání. Obecně bych se dnes méně bál a šel do odvážnějšího pojetí celého domu. S dnešními zkušenostmi vím, že to není problém ani po stránce konstrukční. Většina dřevostaveb je zde postavena s mentalitou a omezením zděných domů, takže potenciál dřevěné výstavby není zcela rozvinut. To stejné platí bohužel i u našeho domu. Před těmi pěti lety jsem to ale viděl jinak.


Kde jste čerpal inspiraci a informace? Přeci jen postavit dům svépomocí není jen tak.

O dřevostavbách jsem věděl, ale primárně jsem se o ně nezajímal. Současně s výstavbou sousedova domu jsem začal téměř roční „samostudium“ technologie výstavby dřevostaveb. Navštívil jsem nějaké výstavy zaměřené na toto téma, procházel jsem stavby různých firem v regionu a ptal se lidí, kteří v těchto domech již bydlí. Na internetu jsem procházel stránky lidí, kteří si dřevostavbu stavěli svépomocí, různá fóra, přečetl jsem řady knížek… Bylo toho hodně.

Zejména mě inspiruje systém výstavby dřevostaveb v USA. Ne tak po architektonické stránce, ale hlavně po stránce efektivnosti, rozmanitosti a propracovanosti výstavby jako celku. Tam se potenciál dřevěné konstrukce posouvá opravdu daleko.

Bude vás zajímat: Jak bydlí Amerika? Máme fotky!


Ve Vaší dřevostavbě bydlíte již tři roky, tak můžete srovnávat. Co vám na životě v dřevostavbě vyhovuje nejvíce?

Mě osobně pocit tepla jdoucí ruku v ruce s malou energetickou náročností. Já i manželka pocházíme z vesnice z velkých rodinných domů s klasickým ústředním topením na pevná paliva. Dva roky jsme pak společně bydleli v menší výmince - přístavbě k rodinnému domu, a teplo se pro nás bylo prioritou č.1. Dnes když přijdeme na návštěvu k rodičům, nebo většině známých, je nám prostě zima. Hlavně od nohou a ze stěn, a to dokonce i v některých novostavbách.


Jaké by pro Vás byly další výhody dřevostavby, kdybyste měli stručně vyjmenovat tři z nich?

Rozhodně rychlost výstavby a její individualizace. Pak využitelnost vnitřního prostoru díky nižší tloušťce stěn - na stejné zastavěné ploše jako máme my, by měl dům z cihel o cca 7,5 m² na patře menší užitnou plochu, což je dohromady 15m², tedy jeden pokojík navíc. Nakonec pak to, že jsme mohli zbytkový materiál využít na topení - z cihel, nebo třeba Ytongu teplo neuděláte.


Teď z opačného soudku, má podle Vás život v dřevostavbě nějaké nevýhody?

Difúzně uzavřená konstrukce s použitím kontaktního zateplovacího systému (EPS) má horší zvukově izolační parametry, takže dům je „hlučnější“. Ne tak mezi pokoji (tam záleží na skladbě podlah a stěn), ale z venku. Nejde o nic dramatického, zděný dům má ale v tomto výhodu, protože zdivo má vyšší měrnou hmotnost a je tak lepší zvukový izolant.

Tendence k přehřívání v letním období – zde opravdu platí, že základ je promyšlený projekt. To, co v případě špatného návrhu v zimě ušetříte díky pasivnímu zisku ze slunečního svitu, v létě utratíte za klimatizaci, protože se Váš dům změní ve skleník. My klimatizaci nemáme a díky promyšlenému projektu v domě naprosto v pohodě žijeme. Dřevostavba se sice rychle vyhřeje (nejen v zimě, ale i v létě), ale stejně rychle se i vyvětrá a ochladí.

Předsudky a hloupost velké části lidí, že bydlení ve dřevostavbě je méně hodnotné a nekvalitní. Největší paradox je, že člověk, který bydlí ve zděném domě plném vlhkosti, plísní a odlupujících se kachliček, který protopí za zimu třicet m³ dřeva Vám tvrdí, že dům ze dřeva ve kterém nikdy ani nebyl, shnije a bude Vám tam v zimě zima. Někdy je to úsměvné.


Bydlíte na úpatí Moravské brány, kde není nouze o slušné zimy a dostatek sněhu. Jaké byly dosavadní zimy ve Vaší dřevostavbě?

Musím říct, že bezproblémové, přestože Radíkov je ve výšce cca 500 m. n. m a zima tu je poměrně dlouhá a tuhá s dostatkem sněhu. Nejnižší venkovní teplota naměřená po dobu našeho bydlení byla -23 °C.

Jako primární topení domu nám slouží krbová vložka Hoxter HAKA 9 s akumulační šamotovou obestavbou a Ortnerovými prstenci o výkonu 9 KW (s externím přívodem vzduchu v základové desce). Bez jakýchkoliv rozvodů do jednotlivých místností nám vytápí celý dům příjemným sálavým teplem.

Způsob topení jsme vybrali ještě dříve než samotný dům. Krbové těleso jsme postavili zhruba na střed domu a kolem něj pak navrhli jednotlivé místnosti. Rozvržení místností pak bylo podřízeno nejen umístění na pozemku, světovým stranám, ale i tomuto krbu.

První zimu jsme topili hlavně zbytky ze stavby domu a pak dřevem ze samotěžby (smrk/modřín). Díky přibližně osmihodinové akumulaci a sálání máme spotřebu do sedmi metrů dřeva ročně (1 metr = volně ložené dřevo v hráni 1m x 1m x 1m). V případě, že bych kupoval měkké dřevo již naštípané na polínka a pouze je házel do krbu, dostal bych se s cenou za topení na cca 6500,-/ročně.

Krb je řízen elektronikou, která se dá odpojit a následně se ovládá manuálně. To byla naše podmínka, aby topení fungovalo i bez elektrického zdroje. Je tedy zcela nezávislé. V případě delší nepřítomnosti v zimním období jsou v domě instalovány elektrické přímotopy a v koupelně elektrický žebřík. Využíváme je ale zcela minimálně.

Hotová dřevostavba

Ještě detail: Místo lité podlahy a podlahového topení jsme se v přízemí rozhodli pro dřevěný rošt vyplněný minerální vatou a záklopem z OSB desek, na kterém je finální podlaha z PVC v kombinaci s dlažbou. Lidé, kteří nemají podlahové vytápění si často na návštěvě myslí, že jej máme my. Pocitově jde o velmi příjemný přenos tepla.


O dřevostavbách mluvíte informovaně a s velkým zápalem. Pustil byste se do stavby dřevostavby znova, nebo Vám to jednou stačilo?

Jak se říká, „ten dokonalý dům bude až ten třetí“. Můj tajný plán je, že si na „stará“ kolena postavíme malý přízemní dům, ale manželka při této představě jen kroutí hlavou.

Můj zájem o dřevěnou výstavbu dospěl tak daleko, že jsem se rozhodl "rozjet" rodinnou firmu zabývající se výstavbou dřevěných konstrukcí. Od pergol, zahradních domků, chat po rodinné domy menšího charakteru do cca 100m².

Chceme se zaměřit nejen na samotnou výstavbu, ale i na poradenství v oblasti projektů a vytápění tuhými palivy a vydat se tak trochu proti proudu dnešní doby, tj. domy bez rekuperace a ideálně se zdrojem tepla na bázi hypokaustové stavby.

Našim cílem budou zákazníci/rodiny, které řeší kvalitní a dostupné bydlení a rozhodují se například mezi bytem a menším domem. Domem s minimem elektronických podpůrných systémů a s tradičním a zároveň stylovým zdrojem tepla.


Co byste poradili nebo doporučili těm, kdo jsou právě v procesu rozhodování, jestli postavit dům, jestli ze dřeva nebo z cihel, nebo jestli se radši nenastěhovat do stejně velkého bytu?

Všem, kteří vědí, že chtějí stavět, ale rozhodují se mezi dřevem, cihlou, ytongem a dalšími materiály, jednoznačně doporučuji si všechny systémy osobně „osahat“. Jít do těchto domů, a to nejen na výstavišti. Zjistěte si, kdo z Vašeho okolí má dům z materiálu, který chcete. Domluvte se na návštěvě, ptejte se.

Na internetu je spousta majitelů, kteří si dům buď stavěli sami, nebo si nechali postavit dřevostavbu na klíč a je možno se s nimi domluvit na návštěvě, prohlídce, rozhovoru a hlavně zkušenostech s firmami a vlastním bydlením. Nebojte se zeptat na vše, co Vás zajímá a trápí. Není ostuda se zeptat, když něčemu nerozumím, nebo si nejsem jistý.

Nechte si poradit, ale naučte se rozlišovat rady a rady. Ne všechny rady od všech rádců jsou ku prospěchu a ne všichni odborníci jsou odborníci. Navíc, vše má svoje pro a proti a nic není jen černobílé. To, co jeden vidí jako nedostatek, může druhý vidět jako přednost.

Fotografie rodiny

Děkuji moc za rozhovor a ať se vám i nadále bydlí dobře a spokojeně.



Jaké jsou vaše zkušenosti s dřevostavbami? Chtěli byste ostatním poradit, na co si dát pozor? Napište nám do redakce jaksezije@drevostavitel.cz a staňte se osobností seriálu Jak se žije v dřevostavbě?

Autor:

redaktorka Dřevostavitele

Vydáno dne:

15 0

Hodnocení: 5/5 (31 hodnocení)

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL